4 způsoby, jimiž oživíte mdlé fotografie

Přivezli jste si z výletu krásné fotografické vzpomínky, ale v počítači vůbec nevypadají tak živě a barvitě, jak si je pamatujete? Pokud vaše mdlé fotografie potřebují rozjasnit, vyzkoušejte následující čtyři způsoby, jak oživit pobledlé odstíny barev.

Způsobů, jak dodat fotografiím kapku života, je vícero a každému snímku bude slušet trošku jiný přístup. Pro ilustraci si ukážeme čtyři různé postupy úprav u čtyř odlišných snímků. Neberte je ale jako hotové dogma a přizpůsobte je vlastním potřebám a obrázkům. K osvěžení unylých snímků často stačí pár jednoduchých a mnohdy intuitivních kroků.

Ještě než se dostaneme k samotným úpravám, ráda bych podotkla, že se vyplatí fotit do RAWu. Snímky ve formátu RAW mají mnohdy jiné barvy než JPEG ze stejného fotoaparátu a dokonce mohou působit vybledleji. To proto, že JPEG je už fotoaparátem nějak předzpracován. RAW soubory zůstávají „surové“, nepozměněné a uchovávají mnohem větší množství informací. Díky tomu umožňují také snazší a výraznější úpravy. Více si o tom můžete přečíst v článku Proč má RAW někdy jiné barvy než JPEG)

Protože fotím do formátu RAW, pracuju v programu Zoner Photo Studio v modulu Vyvolat. Většinu zmíněných nástrojů ale najdete i v modulu Editor.

Vyzkoušejte Zoner Photo Studio a oživte své fotografie.

1. Jednoduchá úprava expozice, kontrastu a teploty barev

První z upravovaných fotografií je tmavá a nevýrazná. I histogram napoví, že snímku chybí světlo. Pomocí posuvníku Expozice tedy snímek prosvětlíme. Histogram je velmi šikovná věc, pokud v něm umíte číst – rychle vám umožní zhodnotit, jak si stojí celková expozice a světlé a tmavé části snímku.

Původní snímek a snímek po úpravě Expozice (1.0), Kontrastu (45) a Živosti (140).jpg
Původní snímek a snímek po úpravě Expozice (1.0), Kontrastu (45) a Živosti (140).

I po úpravě Expozice ale zůstává snímek mdlý. Pomůžeme si zvýšením Kontrastu. Ten ale užívejte s rozvahou – všimněte si, jak dokáže fotografii deformovat, když posuvník posunete až do krajních hodnot.

V panelu Barva také přidáme Živost pro plnější barvy. Přestože už je snímek o poznání výraznější, stále mu chybí přívětivější nádech. Trošku připomíná upršené odpoledne.

Fotografie před a po úpravě teploty barev z 5325 na 6717 K.jpg
Fotografie před a po úpravě teploty barev z 5325 na 6717 K.

Pro doladění atmosféry sáhneme k úpravě teploty barev. Pro ni můžete využít nástroje kapátka, případně jen posuvník přemístit směrem do žluté části. Na závěr můžeme úpravy ještě lehce zkorigovat, přidat Zřetelnost a doladit detaily. Hlavní část úprav je však hotova – snímek budí živý vřelý dojem a dává vyniknout jednotlivým tónům barev.

Původní a upravený snímek.

Canon EOS 1000D, Canon EF-S 18–55 mm, f/3.5–5.6, 1/125, f/3.5, ISO 100

2. Práce se světly, stíny a tonální křivkou

U následující fotografie půjdeme ještě o kousek dále. Snímku fotografovanému za šera na sklonku dne evidentně chybí prosvětlení. Mraky, které by měly být bílé a narůžovělé, se jeví jako šedivé.

Začneme opět úpravou expozice a kontrastu. Aby obloha nebyla příliš světlá a neztratila sytost, stáhneme Světla. Zároveň vytáhneme Bílý bod, aby si mraky udržely svou bělavou světlou barvu. Snímek přímo vybízí k tomu zvýraznit siluetu kostela na obzoru, proto lehce ztmavíme i stíny.

Původní a snímek po úpravě Expozice (1.0), Kontrastu (30), Světel (-50), Stínů (-40) a Bílého bodu (35).jpg
Původní a snímek po úpravě Expozice (1.0), Kontrastu (30), Světel (-50), Stínů (-40) a Bílého bodu (35).

V této fázi už to chce jen umocnit kontrast. Zdá se, že hýbání posuvníky na to úplně nestačí. Jednodušší a účinnější cestou je pohrát si s Tonální křivkou (Shift+C). Na tu můžeme libovolně umístit body a ty lze volně posouvat. Pohybem nahoru zesvětlujeme, pohybem dolů ztmavujeme odpovídající část snímku, která je na křivce namapována podle světlosti pixelu od nejtmavších částí po nejsvětlejší.

>> Naučte se pracovat s křivkami. Přečtěte si článek Jak používat křivky při úpravě fotografií.

Úpravou tonální křivky dosáhneme skutečně kontrastního a živého vzezření snímku.jpg
Úpravou tonální křivky dosáhneme skutečně kontrastního a živého vzezření snímku.

Vytáhneme bílou, ještě ztmavíme tmavší části fotografie a v neposlední řadě také „ořežeme“ černou pro matnější vzhled a méně detailů. Všimněte si, jak malý posun křivky stačí nejenom k výrazným změnám kontrastu, ale i barevnosti. Zmatnění černé také dává vyniknout siluetě na obzoru.

Původní a upravený snímek.

Canon EOS 1000D, Canon EF 50 mm, f/1.8, 1/160, f/16, ISO 100

3. Selektivní práce s konkrétní barvou

Dosáhnout živějšího vzhledu lze nejenom pomocí úprav kontrastu, expozice či celkové teploty barev. Někdy se může vyplatit manipulovat pouze s jednou barvou.

U následujícího snímku opět začínáme zvýšením Expozice a Kontrastu. U Kontrastu si nemůžeme dovolit mnoho, ve světlých plochách by rychle vznikaly přepaly. I přestože jsou světla v mezích, zaniká struktura cesty, a tak je stáhneme.

Původní a snímek po úpravě Expozice (1.2), Kontrastu (20) a Světel (-50).jpg
Původní a snímek po úpravě Expozice (1.2), Kontrastu (20) a Světel (-50).
Druhá z fotografií má už upravenou Sytost a světlost modré s nastavením ze spodního obrázku.jpg
Upravená Sytost a světlost modré.
Druhá z fotografií má už upravenou Sytost a světlost modré s nastavením ze spodního obrázku.jpg
Druhá z fotografií má už upravenou Sytost a světlost modré.

S posunem Expozice má snímek příjemné světlé tóny, nicméně obloha stále vypadá bledě a šedavě.

V panelu Barva si zobrazíme Barevné korekce, kde vidíme tři záložky. Odstín měnit nepotřebujeme, zato nás bude zajímat Sytost a Světlost.

Sytost modré chceme zvýšit, vybereme tedy postupně body odpovídající dané barvě a posuneme je nahoru (případně odpovídající posuvník doprava). Světlost naopak chceme snížit a zvýraznit tak oblohu oproti pískové cestě. Provedeme tedy podobnou operaci s příslušnými body – pouze opačným směrem. Přestože se nejedná o příliš významnou změnu, fotografie po úpravách značně prokoukne.

Původní a upravený snímek.

Canon EOS 1000D, Canon EF 50 mm, f/1.8, 1/100 f/7.1, ISO 100

4. Práce s tonální křivkou v jednotlivých barevných kanálech

U posledního snímku si ukážeme, jak je možné oživit a dobarvit snímek pomocí křivek pro jednotlivé barevné kanály.

U tohoto snímku není nutné upravovat expozici jako takovou. Světla posuneme směrem doleva, trávník se totiž zdá být příliš světlý. Totéž platí pro Bílý bod, na některých místech bílá nepříjemně „září“. Přidáváním Živosti nebo Sytosti snímek získá nepřirozený charakter, bez dalších úprav však stále působí fádně. Trávník má nehezký žlutý nádech, zatímco les za domky postrádá více zelené.

Původní a snímek po úpravě Kontrastu (15), Světel (-40), Bílého bodu (-30) a Živosti (125).jpg
Původní a snímek po úpravě Kontrastu (15), Světel (-40), Bílého bodu (-30) a Živosti (125).

V panelu Tonální křivka však můžeme podobu barevnosti snímku proměnit. V rolovací nabídce kanál lze kromě RGB vybrat samotné kanály červené, modré a zelené. Přidáním bodů do jednotlivých křivek a jejich manipulací je možné měnit odstíny barev ve světlých či tmavých částech snímku.

>> O práci s jednotlivými barevnými kanály si přečtěte v článku Barevné tónování fotografií pomocí křivek skrývá neomezené možnosti úprav.

Pokud to řeknu velmi zjednodušeně, červený kanál slouží ke změnám odstínů v rozmezí od červené do modrozelené, zelený kanál v rozmezí od zelené do červenofialové a modrý kanál v rozmezí od modré do žluté.

Úpravou jednotlivých barevných kanálů je možné dosáhnout efektnější úpravy barev.jpg
Úpravou jednotlivých barevných kanálů je možné dosáhnout efektnější úpravy barev.

V našem snímku začínáme modrou. Pro tmavé části snímku posuneme body směrem k žlutým odstínům a pro světlé směrem k modrým, abychom vyrovnali nepřirozenou žlutost trávníku.

Přesuneme se k červenému kanálu, kde tmavé části snímku ještě více dotónujeme směrem k zelené barvě. V posledním kroku už jen mírně stáhneme celý střed zelené křivky, čímž ubereme zelenomodrý nádech stromů a v barvách trávníku necháme vyniknout i tón hnědé a žlutohnědé.

Původní a upravený snímek.

Canon EOS 100D, Canon EF 50 mm, f/1.8, 1/100, f/8, ISO 100

Každá fotka vyžaduje jinou úpravu

Tyto čtyři postupy jistě nejsou alfou ani omegou všech oživovacích úprav. Jak už jsem zmínila na začátku, pro jiné typy fotografií by průběh změn mohl vypadat úplně jinak. Nebojte se experimentovat a zkoušet, čeho je možné úpravami dosáhnout. A pokud se vám nějaký snímek opravdu povede, neváhejte se o něj podělit.