7 svatebních situací, s nimiž si musí fotograf poradit

Pokud začínáte s focením svateb nebo to plánujete, brzy se dostanete do několika typických situací, se kterými si budete muset nějak poradit. Podívejte se na sedm nejčastějších situací, které fotograf musí řešit, a přitom je ve svatebním programu nenajde.

Každá svatba je jiná, ale přesto nastávají události, které se opakují. Pokud jsme na ně připraveni, dokážeme si poradit s úsměvem a získáme lepší fotografie, které novomanželé určitě ocení.

1. Hosté fotící nebo natáčející mobilem

Klasika. Lidé fotí mobilem kdekoliv a svatba je vítaná příležitost. Nebudu zde lacině moralizovat, jaká je to chyba a jak by si místo toho měli akci užít. Je pravda, že bez mobilů by to pro hlavního fotografa bylo o něco jednodušší, ale na druhou stranu pozoruju, že to většinou moje záběry nijak zvlášť nenarušuje nebo jen ve velmi okrajové míře.

Skutečně problémové jsou v tomto ohledu jen dvě situace. První je příchod a odchod novomanželů špalírem mezi ostatními svatebními hosty. Pro hlavního fotografa je to příležitost mít efektní fotografie. Občas ji ale právě ruší lidé vystupující ze stran nebo alespoň natažené ruce se svítícími mobily.

Velice efektivní zbraní je pouhá trpělivost: ruce brzy opadnou a získáte záběry bez přístrojů. Pokud se někdo ovšem v tuto chvíli rozhodne natáčet, bude vždy překážet. Proto raději pořizuju spousty fotek z různých úhlů a v různých fázích průchodu uličkou. I když nakonec třeba nemám svůj vysněný záběr, vždy najdu nějaký jiný, který je také dobrý. Alternativní možností pro efektní záběr je udělat detail daného rušícího mobilu, na jehož obrazovce je celé dění.

Mám navíc pocit, že pokud jsou při průchodu špalírem svatebčané zaměstnáni házením rýže nebo foukáním do bublifuků, natolik je to zaujme, že mobily nevytahují. To je možná námět pro budoucí novomanžele/organizátory, ale samozřejmě jako fotografové to na místě těžko ovlivníte.

Druhá „krizová“ situace je focení skupinek. Některé skupiny chce vyfotit i jejich kamarád, takže před nimi najednou stojí dva fotografové. Nezdá se to být jako problém, ale když si prohlédnete výsledné fotky, polovina lidí se dívá do objektivu a druhá polovina pryč – do objektivu druhého fotografa. Mým řešením je počkat pár vteřin a sklonit fotoaparát, ať se všichni dívají na kolegu, a po cvaknutí jeho spouště teprve fotím já.

2. Kameramani

Oficiální kameramani nám fotografům překáží stejně jako my jim. Je potřeba kooperace, abychom si vzájemně nekazili záběry. Mám rád profesionály, protože mají představu, kde se budou pohybovat, takže se s nimi před obřadem v pár větách domluvím. Profitvůrci videa se také obvykle nestydí stát i ve střední vzdálenosti od novomanželů – to je pro mě výhoda! Můžu procházet za nimi, a protože otáčí kamerou, mám zhruba i představu, kterou část místnosti právě natáčí a případně můžu uhnout nebo si naopak více dovolit. Pokud mají kamer více, je to ještě lepší, protože i když se mihnu před nějakou z nich, vím, že mohou použít záběr z jiné.

Naopak u amatérů, kteří od snoubenců dostali na půl hodiny půjčenou kameru, ať je natočí, je to oříšek. Nedávno jsem byl na svatbě, kde byl takovýto kameraman, který bohužel stál velmi daleko v rohu sálu s kamerou namířenou doprostřed. Pak není možnost se jeho záběru vyhnout. I tak jsem se snažil být pokud možno co nejméně nápadný. Když došlo na předávání prstýnků, potřeboval jsem se dostat blízko, čímž jsem mu blokoval výhled. Kameraman za mnou se ale neodvažoval postoupit kupředu, tak jsem mu naznačil, ať se také přiblíží. Oba jsme pak měli dobré záběry z miniaturního dění.

Právě různá gesta a nenápadná komunikace se hodí. Jak s kameramany, tak i s pomocníky faráře nebo oddávajícího – například když chci v průběhu zjistit, kam ještě můžu chodit.

3. „Praskne vám čočka“

V prvních třiceti letech svého života jsem frázi „Praskne vám čočka“ snad nikdy neslyšel. Jenže pak jsem se stal fotografem a od té doby se s ní setkávám pravidelně a asi tomu hned tak konec nebude. Vrtá mi hlavou, kde se s tím lidé seznamují – ani na internetu se ono úsloví nedá snadno dohledat.

Každopádně doporučuju si vymyslet nějakou odpověď. Zatím odpovídám něco ve smyslu, ať nemají strach, že se mi to ještě nestalo – jednou jsem už sice svůj objektiv na svatbě rozbil, ale čočky to zatím vydržely všechny.

Naštěstí tuto větu slyším průměrně asi jednou za dvě svatby, takže není zase až tak frekventovaná.

4. Hosté rychle se vytrácející po obřadu

Rodiny novomanželů zůstávají celý den blízko hlavních dvou aktérů. Ale jsou tu i kamarádi, kteří se přišli podívat jen na obřad samotný. Ti se po obřadu začnou rozcházet. Proto je klíčové udělat společnou fotografii hned, jak je to možné. Obvykle tedy po skončení gratulací. Pokud si jsou novomanželé nejistí, co by se po skončení gratulací mělo dít dále, vysvětlím jim tento problém, čímž je obvykle okamžitě přesvědčím pro velkou skupinovku.

Pokud tedy svatba není neobvykle organizována (jako třeba na vlastní zahradě s kamarády, kteří tam budou celý den), je chybou začínat focením menších rodinných skupinek, protože to ostatní berou jako impulz, že se už nic dalšího dít nebude, a začnou pomalu nebo i rychle mizet.

Aby se organizace ještě zrychlila, je ideální porozhlédnout se po vhodném místě pro snímek všech svatebčanů už před obřadem. Na většině svateb je hostů tolik, že je nejde postavit jen tak do řady, a výhodné jsou pro jejich aranžování široké schody, menší svah nebo naopak vyvýšené místo, na které se může postavit fotograf.

5. Skupinové fotografie s dětmi

Ke skupinovým snímkům se váže ještě další oříšek: malé děti. Záběr se stovkou lidí a několika dětmi těžko ovlivníme, ale fotku sedmi lidí, na kterém jsou i rodiče držící v náručí synka, vylepšit můžeme.

Dětská pozornost je velmi krátká, a když se samy nedívají do objektivu, je těžké je nějak zaujmout. Ale není to nemožné. Osvědčil se mi jeden trik – přijít k dítěti, ukázat mu fotoaparát zblízka, a když ho začne studovat, odstoupím o pár metrů a celou skupinku vyfotím. Drobek se pořád se dívá do foťáku – vítězství!

Tedy skoro.

Bohužel polovina dospělých na snímku bude mít skloněné hlavy, protože pozorují dítě, jestli kouká na mě!

Nejrychlejší je udělat tuto akci dvakrát po sobě, druhý záběr už bude se všemi v obraze dívajícími se přímo do objektivu.

6. Přesuny mezi lokacemi

Čeká-li vás celodenní focení svatby, budete muset typicky jet autem přinejmenším z domova k místu přípravy nevěsty, odtud na obřad, poté na hostinu a případně i na místo aranžovaného (portrétního) focení.

Moje rada je, abyste nespoléhali na svatební kolony nebo na to, že ostatní budou znát cestu. Většinou to sice může vyjít, ale stává se, že se kolona roztrhne a v druhé půlce není nikdo místní nebo nikdo dokonce ani přesně neví, kam se jede. Proto je lepší si předem zjistit příslušné adresy a někdy i konkrétní trasy v případě nějakých složitějších jízd.

Kromě toho, že v případě problémů zapůsobíte na ostatní, když přesně víte kam a kudy jet, vám znalost trasy umožní odtrhnout se od kolony a vyrazit například o chvíli dříve. Můžete tak využít čas na cílovém místě a nafotit prostředí obřadu nebo hostiny, dokud je vše připraveno a kromě vás není nikdo v dohledu.

7. Časové skluzy a improvizace

Existuje plán celého svatebního dne, včetně příslušných časů. Ne vždy ale všechno vychází, proto nebuďte překvapeni, když se některé události posunou, zkrátí nebo se přeskládá jejich pořadí.

Svatební kolona cestuje pomaleji než samostatné auto a právě tyto cesty bývají jednou z mnoha příčin zpoždění. Naopak portrétní focení je jedna z častých obětí, jejichž původně odhadovaný čas se zkrátí, pokud se najednou nestíhá. I když jste se chystali udělat krásné fotky během slibované hodinky, musíte být připraveni nafotit zajímavé záběry i za čtvrtinu tohoto času.

Čas obřadu bývá nejvíce stálý, ale přihodilo se nám na jedné zámecké svatbě, že předchozí cizí svatba s velkým množstvím hostů trvala déle a náš obřad byl posunut o více než 20 minut. Neplánovanou pauzu jsme se snoubenci využili přesunem do zámecké zahrady a rychlým focením.

Právě časové skluzy jsou jeden z důvodů, proč mám ceny svateb nastavené spíše podle toho, které pasáže budu fotit, než jak dlouho budu fotit. Nechci, aby se novomanželé stresovali ještě kvůli tomu, že jsem tam o půl hodiny déle, než bylo domluveno.

Zkušenosti dělají mistra

Až focení mnoha svateb vás připraví na spoustu eventualit, ale nikdy ne na všechny. Musíte si nechat hlavu otevřenou a nebát se improvizace, samozřejmě vždy v koordinaci s nevěstou a ženichem. Postupně se naučíte reagovat na běžné situace a můžete novomanželům, kteří organizují svoji první svatbu, radit s detaily. Ať vám body výše slouží jako úspěšný odrazový můstek!

Jsou některé situace, které byste do seznamu přidali vy?