Čína: Peking a Velká čínská zeď
Jestli lze někde spatřit moderní stavby a způsob života postupně pohlcují tradice, tak je to právě Peking. Má téměř 30 milionu obyvatel a je metropolí se vším všudy. Moderní mrakodrapy, prosklené budovy, historické stavby významného charakteru v kontrastu s pochmurnými uličkami plnými zamotaných drátů a chaosu.
Vedle sebe zde najdete moderní obchod s potravinami, navazující na servis motocyklů celý umaštěný od oleje.
Nebojte se reportáže z každodenního života místních lidí. To, jak se v jednotlivých uličkách prolínají moderní stavby s tradiční architekturou a chaosem je jedinečné. Většina lidí si vás při focení nebude všímat, ale může se stát, že si za pózování řeknou o peníze.
Civilizace tu postupně izoluje tradiční život do malých uliček mimo hlavní bulváry, kudy chodí lidé do práce. Je to nevyhnutelná daň za pokrok a zlepšení životního komfortu.
I když se běžný způsob žití na ulici postupně vytrácí, buďte připraveni spatřit a zachytit nečekané. Stále ještě mnoho lidí svoji živnost provádí přímo před svým domem. Jejich nejrůznější vozítka působí někdy až komicky. Tak se nebojte vykročit mimo hlavní turistickou třídu, ať o tuto exotiku nepřijdete. Občas ještě někde potkáte tržnici, kde najdete nejrůznější poklady a smlouvání zde má stále svou tradici.
Zakázané město
Císařské město, do kterého měl přístup pouze panovník, jeho rodina a služebnictvo, je v současnosti povinnou zastávkou každého Číňana. Při vstupu do něj se připravte na velké množství návštěvníků bez ohledu na roční období. Obdélníkové město o obvodu 4 km, je kolem dokola obehnáno vysokými hradbami a vodním příkopem. Do města vede vstup jižní bránou a severní bránou se potom vychází ven.
Zajímavostí města je jeho středová linie, nazývaná dračí žílou, která je geometricky zcela rovná a prochází celým městem. Podle učení Feng Shui (風水 – česky vítr a voda) je v této linii soustředěná energie dráhy země (linie má celkovou délku 7 km). A ta prochází pod císařským trůnem nacházejícím se uprostřed města v „Síni Nejvyšší harmonie“. V postranních chrámech a uličkách se ukrývají vzácná historická a umělecká díla.
Rozhodně doporučuji navštívit kopec nad Zakázaným městem, který se nachází na severu. Vystoupejte po schodech až k jeho vrcholu, a odhalí se vám nádherný výhled na celé Purpurové Zakázané město (紫禁城), ale i Peking. Zvláště pak při východu nebo západu slunce, kdy jsou lepší rozptylové podmínky, si můžete vychutnat dokonalou přesnost architektury historického císařského města.
Park v okolí kopce je oblíbenou relaxační zónou. Potkáte tu lidi tančící moderní a tradiční tance, hrající badminton, házející si nejrůznějšími míčky. Když budete mít štěstí, natrefíte na skupinky věnující se cvičení bojových umění. Převážně pak starší generace se tak udržuje ve fyzické kondici.
Vlivem počasí souvisejícím s polohou hlavního města a vysokou koncentrací dopravy se připravte na časté opary a teplotní pokličku. A vzhledem k vysoké prašnosti doporučuji objektivy příliš neměnit, jinak si koledujete o ulepené prachové částice na čipu.
Na procházky městem se pak vyplatí brzké ranní hodiny. Doprava městem je dobře dostupná metrem, které se každým rokem rozrůstá. Názvy stanic jsou od pořádání olympijských her popsané v latince, takže orientace je celkem bezproblémová.
Chrám Nebes
Brzo ráno se vydáváme do krásného parku příslušejícímu k chrámu Nebes (天壇). Doporučuji na toto místo vyrazit co nejdříve, než sem začnou přicházet davy. Uprostřed parku se nachází v přesné linii dračí žíly soustava chrámů a bran. V hlavní budově chrámu se nachází „Síň modliteb“ a císař „Syn nebes“ se zde modlil za dobrou úrodu.
Na jihu je linie zakončená soustřednými kruhy, vypadajícími jako portál do jiného vesmíru. Uprostřed vyvýšené plošiny se nachází velký kámen, na kterém je zajímavé na chvíli postát nejen pro fotku, ale jen pro ten moment. Podle učení Feng Shui zde dochází ke křížení několika energetických drah země. Počet schodů na terasách, kameny na plošině a zábradlí odráží násobky devíti a symbolizují tak „devět vrstev nebe“.
Cestou na sever, je pak zajímavá echo stěna, kde můžete stát na jednom konci a běžným hlasem si povídat s kamarády na opačném konci. Užít si můžete procházku po linii dračí síly, která je nyní volně přístupná, ale za starých dob mohl na tuto linii vstoupit pouze císař. Bosými chodidly se procházet po velkých několika tunových mramorových kvádrech, opracovaných do nejmenšího detailu je něco jedinečného.
Přilehlý park pak skrývá mnoho poklidných zákoutí a vyplatí se zde strávit klidně část horkého dne, schován mezi stromy.
Letní palác a Chrám Bílého Oblaku
V Pekingu se nachází mnoho historických a krásných staveb. Z těch, které jsem navštívil já, stojí za zmínku tyto dvě.
Na severozápadě blíže k horám se nachází Letní palác (頤和園). Který byl vybudován jako letní sídlo, ale později se stal hlavním sídlem císařské rodiny. Přilehlá vodní plocha zde byla vytvořena uměle a na navršeném kopci byl vybudován chrámový komplex s parkem. Je to krásné místo vhodné k odpočinku, krásný park můžete procházet celý den, a nebo se svézt na lodičkách a pozorovat vše z vodní hladiny.
Pokud vás zajímají bojová umění, tak určitě stojí za návštěvu Chrám Bílého Oblaku. V chrámu se nachází socha Lao-c’ a také rytiny nejznámějších taoistických svitků. Chrám zůstává malým ostrůvkem v zástavbě mrakodrapů, a s přilehlou tržnicí je i vhodným místem k nákupu suvenýrů.
Velká čínská zeď
Tato stavba je jako jedna z mála viditelná z oběžné dráhy Země. Je vystavěna na hřebeni neprostupných hor, aby chránila Čínské císařství před loupežnými nájezdy Mongolů. Jedna z jejích zachovalých částí se nachází nedaleko od Pekingu, a lze tam jet zájezdovým autobusem přímo od náměstí Nebeského Klidu.
Dlouhá zeď (長城), jak zní její tradiční název, se táhne v délce 2 tisíce km a včetně všech odboček je dlouhá skoro 9 tisíc kilometrů. Přezdívána někdy jako „Kamenný had“ se táhne v několika liniích skoro po celé délce severního pomezí. Zeď byla budována po celá staletí a nynější podobu získala za dynastie Ming, ale krátce na to se vlády ujali Mandžuové a obranná linie tak ztratila svůj význam.
Stavba vyniká především svojí komplexností a celkovou délkou. A myslím si, že stojí za návštěvu, už jen pro představu jejího významu v učebnicích dějepisu.
Najezte se, za chvíli nasedáme do rychlovaku
Než opustíte brány hlavního města a vlakem se vydáte do historického města Xianu, nezapomeňte si vychutnat všechny tradiční dobroty. Opravdu experimentujte a zkoušejte všechno. Tolik rozličných chutí, hned tak nepoznáte.
Jasně, že mekáč a podobné věci ze západu válcují tradiční pokrmy. Ale zatím je stále dost místních podniků, kde můžete ochutnat tradiční Pekingskou kachnu nebo snídaňové Jiaozi (knedlíčky). Jenom připomínám, nezapomeňte na klíčové slovíčko „No spicy“ (Nepálivé 不辣 [Bù là]), jinak si chuť jídla moc neužijete. Tak už máte koupené lístky?