Čína: Xian historické hlavní město, Terakotová armáda a posvátná hora Huashan
Xi’an [Si-an] (西安 – původním jménem Chang-an) – jako jedno z nejstarších měst v Číně a počátek Hedvábné stezky, sídlo císařů dynastie Tang skýtá mnoho zajímavostí. V historickém centru města se mísí tři kultury a město je jejími vlivy rozděleno na tři části. Taoistická, Buddhistická a Muslimská, každá kultura má svůj významný svatostánek, styl uliček, ale hlavně jiná tradiční jídla.
Centrum města je obehnáno geometricky přesnou obranou zdí s vodním příkopem, se čtyřmi branami umístěnými ve směru světových stran. Po hradbách se dá historické centrum obejít dokola, ale připravte se, že celá trasa má po obvodu cca 14 km.
který nezná hranic
Pokud chcete poznat všechny významné stavby v jeden den, doporučuji si domluvit místní cestovku a říci jim, co chcete vidět. Mezi místy se lze dopravovat taxíky nebo metrem, ale je potřeba mít vynikající orientaci v mapě i úzkých uličkách.
Pro lepší vnímání rozdílností kultur doporučuji navštívit každou část města.
Skutečně plná nejen rozmanitostí a nejen chutí je muslimská čtvrť (žijí zde generace lidí Hui (回族). V okolí uliček se nachází několik mešit včetně té nejstarší. Velká mešita (大真情寺) je zajímavá svým vzhledem odrážející tradiční čínskou kulturu. V blízkosti se též nachází Bubnová věž (鼓楼), která taktéž stojí za návštěvu. Pita chléb namočený v jehněčí polévce, nazývaný také Yangrou Paomo (羊肉泡馍), je „nejlepším jídlem v Shaanxi“.
Přečtěte si předchozí články ze série o Číně: Čína: Země mnoha tváří a Čína: Peking a Velká čínská zeď.
Na východ od hradeb se nachází Chrám Osmi Nesmrtelných (勅建万寿八仙宫), taoistický svatostánek postupně se ztrácející v zástavbě mrakodrapů. Když přijdete ve správný čas, můžete zde zažít jedinečné vystoupení, kdy mniši pějí taostické zpěvy. Občas zde lze vidět i skupinku cvičící taiji.
Na jihu se potom nachází 64 m vysoká věž Velké pagody Divoké husy (大雁塔) jako vzpomínka prvních stop buddhismu v Číně. Zajímavostí pagody je, že je čtvercového půdorysu. Původní stavba měla pět pater a za dynastie Ming v rámci oprav po zemětřesení, byla přistavěna ještě další dvě patra. V jednotlivých patrech jsou sošky a staré svitky, v posledním patře je pak otisk Buddhových nohou. Byly zde umístěny svitky mnicha Süan-cang 玄奘. U nás známého jako Opičí král.
Terrakotová armáda
Jako součást návštěvy Sianu je dobré navštívit i nedalekou Terrakotovou armádu (兵馬俑).
Podle historických průzkumů se pod zemí nachází pohřbena armáda více než 8 tisíc terakotových válečníků z období kolem roku 220 před naším letopočtem. Hrobka Prvního císaře má rozlohu skoro 100 km čtverečních a je opředena mnoha tajemstvími.
Původně barevné sochy válečníků jsou vyrobené z pálené hlíny v mírně nadživotní velikosti. Jejich výzbroj byla pravá, vyrobená ze dřeva a bronzu, a žádná socha neměla stejnou tvář.
Posvátná hora Huashan (华山)
Od památek do hor… Jedna z pěti významných taoistických posvátných hor se nachází v krásném žulovém pohoří. Nejvyšší vrchol má výšku 2154 m a lanovkou lze vyjet téměř až pod něj. Mnohem zajímavější je pak vyjet lanovkou na severní vrchol ve výšce 1600 m a na hlavní vrchol pak vystoupat pěšky.
Pokud máte dostatek času a sil nelze než doporučit tradiční cestu, která vede z chrámu v údolí. Kde je velká kamenná socha ležícího Chen Tuana a až do tohoto chrámu zřejmě sahají kořeny “Vodního boxu” Liuhebafa. Nejprve jdete po zpevněné stoupající kamenné cestě asi pět kilometrů až pod nástup. Dále pokračuje cesta po schodech s řetězovým zábradlím, které jsou vytesány do skály.
Až na nejvyšší vrchol se to dá zvládnout bez mála za šest hodin, a když budete poctivě počítat každý schod, tak se dopočítáte více než desetitisíce schodů. Pro velký zájem turistů jsou v okolí vystavěna nová moderní schodiště. Tyto tradiční mají ale své kouzlo, jen je potřeba být opatrný.
Cestu se vyplatí naplánovat, tak že si nezbytné věci necháte dole pod horou na hotelu a s lehčím vybavením vyjdete na vrchol hory a tam se ubytujete a přespíte do rána. Nečekejte žádný luxus, většinou nemá místnost ani okna a máte pocit, že dříve tam bývala kuchyň.
Ráno pak lze vyrazit přivítat východ slunce na východní vrchol. Jelikož je to posvátná hora, tak se připravte na to, že lidí s tímto úmyslem tam bude jako na malém koncertu. Já jsem po druhé raději volil výstup na západní vrchol a východ slunce pozoroval odtud.
Hora má pět samostatných vrcholů, které tvoří květ, HuaShan v doslovném překladu znamená květinová hora. Stojí za to projít všechny tyto vrcholy. A pokud máte rádi adrenalin, tak si můžete zajít pod jižním vrcholem na dřevěnou lávku přilepenou ke skále. Když vydržíte vystát frontu a opravdu se nebojíte výšek, zažijete jedinečný zážitek.
My raději volili méně exponovanou ferratovou stezku k východnímu altánu. Tam jsme byli sami a mohli si tak užít chvíli klidu bez lidí. Z důvodu bezpečnosti dostanete hrudní úvaz a karabinu, ale pokud jste někdy zkusili lézt po skále, tak stezku zvládnete naprosto v klidu.
Hora sama o sobě je nádherná, má zajímavé kouzlo, a vyzařuje zvláštní klid. Když vám vyjde počasí je z ní krásný výhled do okolí a východ a západ slunce jsou nezapomenutelným zážitkem. Cestu dolů doporučuji absolvovat lanovkou, já ji šel pěšky dvakrát a pokaždé jsem dole litoval, jelikož mě bolely nohy ještě druhý den.
Bylo to dáno tím, že celá stezka dolů je po schodech a dále po tvrdé kamenité cestě, která je v prudkém klesání a nohy si tak nemají na celé trase kde odpočinout. Výstup nahoru byl mnohem méně únavný než sestup dolů.
Tak a už jsme zpět dole na hotelu, ještě si užít jídlo a ráno vyrazit na další cestu.