Co je difrakce a jak se jí vyhnout

S difrakcí neboli ohybem světla se setkává spousta fotografů. A často si to ani neuvědomí. Přitom tento jev způsobuje, že fotky ztrácí ostrost. A toho se většina fotografů chce vyvarovat. Proto je dobré vědět, co difrakci způsobuje, jak se jí vyhnout i jak ji využít.

Mnoho začínajících fotografů si myslí, že zacloněním objektivu na f/22 dosáhnou nejvyšší možné ostrosti. To je ale omyl – právě kvůli difrakci.

U takto vysoké hodnoty jsou totiž lamely clony příliš zavřené. Světlo se pak ohýbá o jejich hrany a rozptýlí se i za ně do jejich geometrického stínu. Snímek je pak sice v ploše opravdu ostřejší, ale v detailech je kresba měkká a nevýrazná.

Co je difrakce: ohyb světla. — Na obrázku je znázorněné světlo procházející skrze zavřenou clonu. Světlo procházející štěrbinou například o cloně f/16 se více láme o hrany lamel clony, což způsobuje rozptyl světla. Světlo tak dopadá i do takzvaného geometrického stínu lamel a následně rozptýleně dopadá i na čip fotoaparátu. Zdroj: wikipedia.cz

Difrakci se přitom můžete snadno vyhnout. Stačí využívat nižší clonová čísla, například v rozmezí f/4-16.

Každý objektiv má ale svou difrakční hranici jinde a je dobré ji znát. Ideální zaclonění objektivu naštěstí zjistíte jednoduchým testem, při kterém budete fotografovat předmět s jemnými detaily.

Jaká clonová čísla jsou bezpečná?

Na fotoaparát nasaďte objektiv, u kterého chcete zjistit clonový rozsah bez difrakce. Upevněte foťák na stativ, nastavte jej do priority clony (režimy A, Av) a zaostřete na předmět s jemnými detaily, například na etiketu od láhve.

Poté udělejte řadu snímků se stejným zaostřením, ale s různou clonou – od minima až po maximum. Například u objektivu Sigma ART 18-35/1.8 to tedy budou snímky v rozmezí clony f/1.8–16.

Takto vyfocené fotografie otevřete v Zoner Photo Studiu v poměru 1:1 a prohlédněte si je. Uvidíte, že ne všechny jsou stejně ostré.

Tímto jednoduchým testem zjistíte dvě věci:

Při jakém clonovém čísle jsou snímky z daného objektivu nejostřejší.
Při jaké hodnotě clony začínají fotografie ostrost ztrácet.

Co je difrakce: porovnání clony. — Zkouška difrakce na objektivu SIGMA 18-35 mm f/1,8 DC HSM Art, a to u clon f/1,8 až f/16. Text na etiketě od láhve se v ostrosti postupně lehce mění. Nejvýraznější rozdíl je vidět mezi clonou f/1.8 a f/16, jak je vidět i z následujícího porovnání.

Na cloně f/1.8 je text ostrý a kontrastní. Naopak při clonovém čísle f/16, kdy jsou lamely clony skoro uzavřené, je názorně vidět efekt difrakce. Vzniká lehký glow effect a rozostření textu.

Jak difrakci využít?

Vzhledem k tomu, že difrakce zhoršuje kresbu snímků, většinou se jí snažte vyhnout. Jsou ale také situace, kdy ji můžete využít jako zajímavý tvůrčí prvek.

Pokud chcete vytvořit noční snímky s lampami, které kolem sebe vytváří hvězdicový jev, využijte právě difrakci. Stačí zavřít clonu na takovou hodnotu, při které ohyb světla vzniká.

Tento postup využijete i při focení slunce, kdy kolem něj uděláte efekt výrazných paprsků. Slunce tak na fotografii začne skutečně působit jako zářící hvězda.

Pokud chcete zároveň ostré popředí bez difrakce, zachyťte snímanou scénu dvakrát. Jednou s větší clonou pro získání hvězdicového efektu, podruhé s clonou, při které máte kresbu nejostřejší. Snímky následně v Zoner Photo Studiu prolněte pomocí vrstev a spojte do jednoho.

Co je difrakce: využití ohybu světla při focení slunce. — Krkonoše – Vyhlídka Krakonoš. Nikon D7100, Sigma ART 18-35/1.8, 1/40s, f/16, ISO 100.

Difrakce je výraz, se kterým se ve fotografickém světě setkáte častěji než si myslíte. Vždy když tento výraz uslyšíte, vybavte si výše uvedený obrázek. Lepší a pro laiky srozumitelnější vysvětlení tohoto ve skutečnosti složitého fyzikálního jevu pravděpodobně jen tak nenajdete.