Experiment: Camera obscura – co se stane když zatemníte místnost

Připravte se na článek plný šumu, rozmazaných fotografií a zkreslené perspektivy. Dnes vám ukážeme, jak u nás, přímo v prostorách, kde pro vás připravujeme Zoner Photo Studio, vznikala velká dírková komora.

V Zoneru se experimentů nebojíme. A nejméně se jich bojí Pepa, který se po experimentu s ovocem ve vodě vydal do poněkud temnějšího neznáma. Tentokrát s kolegyní Ajou.

Co je to Camera obscura?

Camera obscura (česky dírková komora) je zařízení, které skrze malou dírku promítá na zatemněnou desku nebo stěnu obraz zvenčí, otočený vzhůru nohama. Tento jev byl pozorován již před naším letopočtem a důkladně popsán byl v jedenáctém století. Od té doby byl využíván pro kresbu obrazů (obkreslením zobrazené reality), pro pozorování slunečních jevů (netřeba se dívat do slunce) a stál také za vznikem fotografie, jak ji známe dnes.

Samotná dírková komora může mít rozměry od velikosti krabičky od sirek až po velikost místnosti nebo samostatné budovy (jedna taková byla v devatenáctém století postavena i v Central Parku v New Yorku). Příkladů a pokusů o sestrojení Camery obscury najdete po celém internetu nespočet. I to je důkaz toho, že vyrobit si ji můžete i vy sami.

Jak si připravit dírkovou komoru doma (a nebo v práci)

Pokud si budete chtít vyzkoušet vytvořit dírkovou komoru velikosti místnosti, nepotřebujete k tomu příliš. Budete potřebovat pouze zatemnitelnou místnost s oknem, minimem nábytku a světlými jednobarevnými stěnami, dále černou fólii, nůžky a lepicí pásku. Nám se osvědčila černá smršťovací folie hned z několika důvodů. Jednak je velmi levná a jednak drží při vrstvení  po přitisknutí u sebe. Právě vrstvení bylo v našem případě klíčové pro dokonalé zatemnění. Vyzkoušeli jsme několik různých fólií a žádná levná a běžně dostupná nám neposkytla dokonalou tmu v jedné vrstvě.

Postup je velmi jednoduchý – eliminujte veškeré zdroje přímého nebo odraženého světla v místnosti. Musíte dosáhnout téměř absolutní tmy. Věnujte pozornost i dalším zdrojům světla – různé diody v elektrozařízení (fotoaparáty mají často diodu svítící při exponování!), škvíry pod dveřmi nebo prosklené dveře.

Nezapomeňte, že světlo emitují také čerstvě vypnuté zářivkové trubice. Pokud s nimi v místnosti svítíte, je dobré je zhasnout v předstihu.

Jak velkou díru?

Pro technicky málo zdatné jedince mám dobrou zprávu. Tvorba otvoru je jedinou věcí, kterou lze při přípravě tohoto experimentu pokazit, ale zároveň také snadno napravit – stačí přelepit černou lepící páskou a zkusit to znovu vedle. Otvor udělejte zhruba ve středu zatemněné plochy.

Velikost otvoru ovlivňuje to, jak moc světla půjde do místnosti a tedy jak dobře v místnosti uvidíte. Na druhou stranu průměr otvoru také negativně ovlivňuje ostrost obrazu, tedy jaké množství detailů uvidíme. Obecně platí, že čím menší otvor, tím lepší kresba. V případě příliš malých děr ale dochází k lomu světla na hranách a zhoršení obrazu. Doporučuji začít experimentovat s otvorem velikosti několika milimetrů a pak postupně rozšiřovat.

Na kvalitě kresby se podepíše také to, jak přesné jsou okraje otvoru, zda nejsou roztřepené či jinak nekvalitní. K vytvoření otvoru jsme použili nejdříve špendlík a dále ho zvětšovali pomocí nůžek.

Jak spatřit a zachytit výsledek

Je pravděpodobné, že světlé a syté obrázky, jako vidíte v článku, ve vaší dírkové komoře neuvidíte.  Jejich vznik je dílem dlouhé expozice a následných úprav v Zoner Photo Studiu (kontrast, sytost). Lidský zrak totiž při nízkém osvětlení vnímá především černobíle (buňky reagující na světlo jsou citlivější než buňky reagující na jeho barvu), tedy obrysy a světlé či tmavé plochy. Barvy se ale v závislosti na světelných podmínkách můžete dočkat také.

Stejně tak ovlivňuje výsledek množství venkovního světla (ideální je slunečno) a přivyknutí zraku na malé množství světla. Nebuďte tedy hned zklamaní z výsledku a zkuste nejdříve v místnosti několik minut pobýt.

Pokud si chcete experiment vyfotografovat, budete potřebovat stativ. V závislosti na venkovních světelných podmínkách exponujte na dlouhý čas (30 sekund) s vysokou ISO citlivostí (nám při slunečném počasí stačilo ISO 1600).

Lepších výsledků dosáhnete s fotoaparáty s větším čipem, díky kterému bude na fotkách méně šumu. Nevhodné jsou fotomobily nebo miniaturní kompakty. Nejlepších výsledků dosáhnete se zrcadlovkami s většími senzory nebo dokonce full-frame přístroji. My jsme využili profesionální zrcadlovku Canon 6D, kterou nám laskavě zapůjčila česká pobočka společnosti Canon.

Při focení nezapomeňte využít časovač samospouště a předsklopení zrcátka (v případě použití zrcadlovky), abyste ideálně vůbec nemuseli během expozice na fotoaparát sahat. Nezapomeňte eliminovat všechna světla, která fotoaparát v době expozice vydává.

Zkoušeli jste dírkovou komoru doma? Nebo ji teprve zkusíte? Jestliže nemáte vhodnou prázdnou místnost, vytvořte Cameru obscuru třeba v krabici a sledujte výsledky pomocí zrcátka. Pošlete nám svoje výsledky, nebo se s nimi pochlubte na  Zoneramě.