Exponujte vpravo

Tento článek nepojednává o kompozici, ani o tom, že byste se měli během focení otáčet. Jedná se o trik, jak snížit šum v obraze, a tím dosáhnout technicky co nejkvalitnějších záběrů.

Výrobci foťáků se snaží stále posunovat hranice a dnešní aparáty jsou na tom z hlediska šumu velmi dobře. Přesto bývá výhodné dalšími postupy šum snižovat, ať už kvůli potřebě velkých tisků nebo prostě proto, že fotku chcete ještě výrazněji barevně upravovat, což obvykle všechny nedokonalosti zvýrazní.

Finta je jednoduchá: Místo obvyklé fotky pořiďte snímek co nejsvětlejší (pomocí delší expozice), ale pokud možná zároveň tak, aby ještě nedošlo k přepalům, neboli ztrátě informací z těch nejzářivějších míst. Fotografie v tuto chvíli samozřejmě nevypadá dobře, ale na počítači ji pak stačí ztmavit a vše je v pořádku – tímto ztmavením byl navíc snížen i šum, čehož jsme přesně chtěli docílit.

Pro ilustraci jsem našel svoje dvě fotky zbytků starého majáku u města Santander, které jsou pořízené těsně po sobě s různou kompenzací expozice:

První fotka byla pořízena s časem 1/40 s, druhá s 1/15 s, rozdíl je tedy 1+1/3 EV. Canon 5D Mark II, EF Canon 16–35 mm F2,8L, F7,1, ISO 100, ohnisko 23 mm.jpg — První fotka byla pořízena s časem 1/40 s, druhá s 1/15 s, rozdíl je tedy 1+1/3 EV. Canon 5D Mark II, EF Canon 16–35 mm F2,8L, F7,1, ISO 100, ohnisko 23 mm.

Už první fotka se zdá světlejší, než je nutné, druhá je pak přesvětlená hodně. Přesto právě druhá fotka byla vybraná pro pozdější zpracování! Už ve fotoaparátu je ale v takovém případě nutné zkontrolovat, jestli nedošlo k výrazným přepalům. Jejich výskyt se lehce kontroluje pomocí histogramu nebo pomocí funkce foťáku, která při zobrazení fotky rozbliká právě tato problémová místa (náhled na přepaly, kontrola přeexpozice). Ještě se podíváme na histogramy:

Histogramy obou fotek, na pravém signalizované problémy.jpg — Histogramy obou fotek, na pravém signalizované problémy.

Vidíme, že tady se jedná o extrém. Levá fotka je v pořádku, u pravé se už začínáme dostávat do problémů. Nicméně věděl jsem, že přepaly nejsou veliké a díky focení do RAWu jsem měl k dispozici malou rezervu za hranicí histogramu. Radši jsem si ale na paměťové kartě ponechal i „levou“ fotku, kdyby to s tou přesvětlenou nevyšlo. Na počítači se rezerva potvrdila a obě fotky jsou po úpravách prakticky shodné:

Obě fotky po úpravách jsou od sebe na webu prakticky nerozeznatelné.jpg — Obě fotky po úpravách jsou od sebe na webu prakticky nerozeznatelné.

Rozdíl je ale v detailech, tedy v šumu. Ten se na fotkách projevuje různě, ale obvykle je nejvíc vidět na obloze, což potvrzuje i detailní přiblížení:

Výřezy z obou fotek zvětšené na 300 %, rozdíl je patrný.jpg — Výřezy z obou fotek zvětšené na 300 %, rozdíl je patrný.

Při tomto zobrazení je už krásně vidět, jak přeexponovaná fotka pomohla ke snížení šumu a jiných artefaktů v obraze, které vznikly nejspíš při mírně ztrátové kompresi RAWu. Kdybychom se rozhodli převést snímek do černobílé a pro mnohem dramatičtější úpravy nebe, pak bychom tento postup ocenili ještě více.

Samozřejmě focení světlých fotek má nevýhodu: Když se někomu chcete pochlubit s právě vyfoceným obrázkem na displeji fotoaparátu a dotyčný uvidí jen silnou bílou mlhu, začne si o vašem focení kreslit zcestné představy.

Na závěr přidám ještě jeden tip: Osobně často při cestách používám sekvenční snímání tří fotek, které jsou od sebe vzdálené o 1 EV nebo o 1+1/3 EV. Ze tří vyfocených nechám tu, která je na hranici histogramu a druhou, která je o stupeň tmavší – ta se hodí právě v případech, kdy první je moc světlá nebo třeba rozmazaná. Doma fotky proberu a finálně smažu tu nepotřebnou z dvojice. Díky tomu se mi prakticky nestává, že bych přišel o nějaký záběr, a navíc je pořizování kvalitního materiálu poměrně rychlé, což ocení zejména spolucestující nefotografové.