Focení Rallye Dakar: čekání, prach a peníze

Prach, špína a burácení motorů. A také spousta adrenalinu. Taková je každoročně Rallye Dakar. Letos na ní má své zastoupení i Zoner Photo Studio. Jeho logo se totiž od začátku závodu vozí na autě posádky Tomáš Ouředníček a David Křípal ze stáje South Racing. A díky ní můžeme zjistit, co Rallye Dakar znamená pro fotografy.

Rallye Dakar je jeden z nejnáročnějších závodů světa, který klade nejvyšší nároky na všechny účastníky a jejich techniku. A nezáleží na tom, jestli jsou to závodnici, mechanici nebo fotografové. I ti musí pro své fotografie hodně obětovat.

Všichni totiž chtějí krásné obrázky, ze kterých čiší dobrodružství a nemilosrdnost slavného závodu. Fotografie přitom pořizují snad úplně všichni. Diváci fotí na chytré mobilní telefony, stejně jako závodníci, kteří na ně natáčejí i videa. Akční záběry pak sdílejí na sociálních sítích.

Snímky samozřejmě pořizují i novináři. Také v jejich rukách se často objevují mobilní telefony nebo kompaktní fotoaparáty, se kterými se snaží pořídit co nejzajímavější záběry.

Na správný záběr čekají hodiny

Samostatnou kapitolou jsou profesionální fotografové. Permanentní akreditaci na Dakar je poměrně obtížné získat a navíc, na rozdíl od jiných závodů, není zadarmo. Naopak jednodenní akreditace jsou celkem snadno dostupné pro všechna média i volné fotografy.

K dopravě po trati rallye využívají buď přepravu připravenou organizátorem, což je ale pro práci fotografa velký hendikep, nebo se pohybují v presscarech. Často pak čekají dlouhé hodiny na zajímavých místech na trati, aby jim neutekl atraktivní záběr.

Snímky plné emocí však pořídí i v bivaku. Portréty unavených a zaprášených závodníků skvěle vypovídají o náročnosti závodu. Fotograf tak musí být vždy ve střehu a mít u sebe kvalitní tělo fotoaparátu, několik objektivů a stativ.

Po skončení každé etapy pak sedne k počítači a fotografie stáhne a odešle. Ať už svému mateřskému médiu nebo třeba rovnou na internet.

Boj s prachem

Největším nepřítelem fotografa a jeho výbavy je prach. Každý proto má svůj fígl, jak techniku chránit. Někdo používá sofistikované kryty, jiný věří obyčejným igelitovým pytlíkům. Přesto je takřka nemožné třeba vyměnit objektiv v písečné bouři.

Fotografové proto musí techniku denně čistit. Oblíbené jsou hlavně bombičky se stlačeným vzduchem, ale také obyčejné mechanické balonky či štětečky. I přes veškerou péči jsou však fotoaparáty po náročném závodě často zralé na kompletní „generálku“ ve specializovaném servise.

Obchod se snímky

Na Dakaru působí také několik profesionálních fotografických agentur. Mají i desítky fotografů, aby jim neunikl žádný zajímavý záběr.

Fotí přitom úplně všechny soutěžící a jejich záběry jim pak prodávají. Závodníci si tak můžou ještě před startem rallye koupit balíček a fotografie pak dostávají každý den prostřednictvím e-mailu nebo sociálních sítí. Druhou možností je koupit si pouze jednotlivé záběry po skončení závodu.

Díky digitální technice fotografové snímky snadno vyberou i upraví a zpracování fotografií je mnohem jednodušší a rychlejší než v dobách kinofilmu. Tehdy byla práce fotografa mnohem dobrodružnější a napínavější. A hlavně – nic se nevyrovnalo překvapení po vyvolání filmu.

Autor: Vierka Kaštanová, několikanásobná účastnice Rallye Dakar v roli novinářky.