Fotografujeme krajinu ve městě
Krajinná fotografie patří mezi tradiční fotografické žánry a jakkoliv se může na první pohled zdát jednoduchá, nemusí to tak pokaždé být. Zvláště, když se zaměříte na městskou krajinu, která má svá specifika.
Aby byla fotografie úspěšná u diváků, musí splňovat dva předpoklady – být dobře exponovaná a mít dobrou kompozici se zajímavým námětem. Se správnou expozicí vám bez problémů pomůže fotoaparát, jehož nastavení případně poopravíte podle vlastních požadavků. V případě kompozice se již budete muset spolehnout sami na sebe a využít všech získaných zkušeností k tomu, aby byl snímek divácky atraktivní.
Jak fotit krajinu?
Při fotografování krajinných celků je vhodné držet se několika osvědčených pravidel, která přinesou technicky dobrý snímek. Vzhledem k tomu, že v rámci žánru chceme zachytit poměrně velký kus reality, je vhodné používat pro krajinnou fotografii širokoúhlé objektivy. Nejčastěji volené ohnisko leží v rozsahu 18 mm až 28 mm. V případě použití zrcadlovky s APS-C snímačem počítejte s prodloužením ohniska, nicméně i oněch 18 mm u základních setových objektivů bude dostatečných – po přepočtu se dostáváte k virtuálnímu ohnisku 27 mm resp. 29 mm.
Další nezbytností pro krajinou fotografii je stativ. Snímat samozřejmě můžete i z ruky, nicméně v takovém případě budete muset mít velmi stabilní postoj a zcela jistě nebudete moci využít kombinaci některých časů a clony, které by byly pro krajinu vhodné. Základním požadavkem je totiž u krajiny maximální množství detailů na snímku. Toho můžete dosáhnout velmi snadno nastavením vysokého clonového čísla. Velké zaclonění s sebou nese velkou hloubku ostrosti, která je v tomto případě více než žádoucí. Společně s požadavkem na minimální šum a tedy nízkou citlivost, pak vychází expoziční čas v řádech sekund i za jasného dne – stativ proto nepodceňujte.
Vzhledem k tomu, že hloubka ostrosti je ve většině případů větší za místem, na které je zaostřeno, je třeba s tímto faktem počítat a ostřit tak, abychom měli ostrý pokud možno celý záběr. Větší zaclonění tomuto požadavku samozřejmě nahrává. Pro kontrolu použijte náhled hloubky ostrosti, kdy se objektiv dočasně zacloní na nastavenou clonu, a vy si můžete v hledáčku ostrost zkontrolovat. Specifickým přístupem je ostřit na tzv. hyperfokální vzdálenost – tu si však rozebereme raději detailně někdy jindy.
Komponujeme krajinu
Kompozice je u krajinné fotografie stejně významná, ne-li významnější než expozice. Při komponování využijete známé pravidlo třetin a zlatého řezu, kdy byste měli do průsečíků pomyslných přímek umístit výrazný objekt scény. Pokud fotografovaná scéna takto výrazný objekt nemá, pak se snažte pracovat s přirozenými liniemi a s umístěním horizontu.
Horizont by měl být vždy rovný, pokud samozřejmě nefotografujete ubíhající krajinu, kde může horizont tvořit diagonálu. Je-li rovný, je velmi důležité jeho umístění na snímku, obvykle by měla být ve vizuální rovnováze obloha i krajina. V případě zajímavého popředí nebo naopak zajímavé kresby mraků na obloze můžete věnovat více prostoru té či oné části. V každém případě si však vyzkoušejte i klasickou variantu, s horizontem spíše ve spodní třetině snímku.
Abyste dostali do obrazu dojem prostorovosti, je vhodné vybírat scény, kde figuruje diagonála či kontrast mezi objektem v popředí a v pozadí. Při využívání linií nezapomínejte, že by tyto neměly být násilně přerušeny – například cestu vinoucí se v krajině byste měli do záběru určitě dostat celou. Bude-li se dotýkat okraj cesty okraje snímku, pak je kompozice špatně a vy byste měli udělat krok zpátky.
Městská krajina
Specifickým žánrem fotografie je tzv. městská krajina, kdy se fotograf snaží mapovat město netradičním pohledem a netradičními postupy. Nejedná se ani o reportáž ani o fotografii architektury ani o streetfoto – městská krajina je zkrátka kombinací všeho. Ačkoliv dává fotografům volnou ruku a spoustu prostoru pro vlastní vyjádření, není to žánr zcela jednoduchý.
V rámci žánru se můžete soustředit jak na velké celky městských zástaveb, tak i na malé detaily architektury. Zaměřit se můžete na staré tovární komplexy a ponurá zákoutí, kterých má každé město spoustu anebo naopak využít jasného dne a zachytit město zalité sluncem se všemi průvodními jevy. Velmi vhodné je k fotografování přistupovat spíše minimalisticky, nesnažte se zachytit nutně všechno, ale spíše si vyzobávejte zajímavé věci a místa. Mnohdy najdete zajímavý záběr tam, kde byste jej nečekali, jen je třeba se dívat přes hledáček, který může nabídnout zajímavé ořezy.
Otázkou, kterou si budete muset zodpovědět sami – zapojit do snímku lidi? Město bez lidí může sice působit odtažitě, na druhou stranu se však blíží vyznění klasické krajinné fotografie. Naopak zakomponování lidské postavy do snímku mu dodá další rozměr a divák dostává námět k přemýšlení a zasazení věcí do souvislostí. V takovém případě by ale lidská postava neměla bát ústředním motivem fotografie. Experimentujte – dostaňte lidi do snímku jen jako siluety anebo se zaměřte na detail architektury a zachovejte na snímku pouze nohy procházejících osob.
Pro fotografování využijete jak širokoúhlých objektivů, tak i teleobjektivů, které jsou vhodné na architektonické detaily. Při snímání širokoúhlým objektivem se nebojte využít jeho zkreslení v okrajových částech snímku jako další výtvarný prvek. Stejně tak se nebojte pořádně zaclonit a namířit objektiv do slunce, clona vykreslí z ohnivého kotouče krásnou hvězdici – vy pouze budete muset ručně upravit expozici. Doplníte-li podobný snímek atmosférou těsně po dešti, pak máte vyhráno a efektní fotografie je na světě.
Při fotografování pravděpodobně nevyužijete klasický stativ, nicméně velmi vhodnou pomůckou je monopod, který rychle rozložíte a složíte a pro snímání s delším časem je ideálním pomocníkem. Velmi praktickým doplňkem je také nenápadná fotobrašna, která nebude přitahovat pozornost nenechavců.