Foťte minimalisticky a hledejte krásu v jednoduchosti

Jedním z narůstajících trendů naší doby je hledání jednoduchosti. Projevuje se téměř všude – od stylu, jakým se oblékáme, přes to, co jíme, až po způsob jakým bydlíme. Trend minimalismu neminul ani sféru umění. Možná právě umění stálo na jeho počátku. Vzpomeňme na průkopnickou školu Bauhausu, která napříč všemi styly zdůrazňovala použití základních barev a tvarů, čistých linií a všeobecné srozumitelnosti. Odkaz téhle skupiny je stále živý, a to i ve světě fotografie. 

V čem nám může být minimalistický přístup užitečný při fotografování? V první řadě nám pomáhá jasně a přímo komunikovat myšlenku, kterou chceme sdělit. Zjednodušení kompozice nebo použití minima barev nám pomůže zacílit pozornost diváka na určitý objekt. Hledání takových scén zároveň může být skvělým fotografickým cvičením. Naučíte se najít pořádek v chaotické scéně a odstranit z ní přebytečné informace. Podívejme se ale na konkrétní příklady toho, jak můžeme minimalismus uplatnit v jednotlivých žánrech. 

Krajinářská fotografie

Krajina je snad nejlepším a nejjednodušším prostředím, kde můžeme hledat minimalistické kompozice. Snad každý z nás byl někdy uchvácen rozlehlostí nějaké vodní plochy, ať už řeky či oceánu. Na tomto jednolitém celku můžeme hledat loďky, trčící kameny nebo vzdálené ostrovy, které jsou dobrým základem minimalistické kompozice.

Různé objekty v krajině se dají efektivně izolovat od okolí i v zasněžené nebo zamlžené přírodě. V obou případech můžete v bílé ploše hledat různé tvary, vertikální a horizontální linie, které pak podtrhují pocit klidu sálající z těchto kompozic. 

Minimalismus však může být dosažen i prací se světlem. A to nejen při focení krajiny. Silné protisvětlo vytváří černé siluety, které do kompozice vnášejí jednoduchost a často i tajemnost. Objekty v protisvětle vyvolávají otázky, protože přesně nevíme co je ve stínech skryto.

Architektura

V architektuře můžeme pro docílení jednoduchosti pracovat s několika prvky. Tím prvním jsou linie a geometrické tvary. Měly by být jednoduché, přímé a nemělo by jich být v kompozici moc. Obzvlášť dobrá je v tomto případě moderní a postmoderní architektura. Nejvhodnější evropská města jsou v tomto ohledu například nizozemský Rotterdam, španělské Bilbao nebo norské Oslo.

Nemusíme však jezdit jen do západní a severní Evropy. Skvělé budovy pro práci s minimalismem najdeme i ve státech bývalého východního bloku – včetně Česka. Postsovětský prostor je o to zajímavější, že zdejší stavby nejsou tak známé. Minimalistické kompozice docílíte i u jiných architektonických stylů, ale při bohatě zdobené gotice nebo baroku to bude větší výzva. 

Architektura dvacátého století bývá také plná barev, v nichž také můžeme hledat jednoduchost. Měli bychom kombinovat minimum barev a taky bychom měli dbát na jejich skladbu. Barvy můžete například ladit do jednoho tónu, nebo naopak postavit vedle sebe dvě kontrastní barvy. 

Minimalismus v detailech

Detail není vázaný na jedno konkrétní prostředí, můžeme jej hledat všude – v architektuře, přírodě nebo na ulici. Když je celek příliš strukturovaný, můžeme se zkusit zaměřit jen na jednu jeho část, v níž objevíme zajímavou kompozici. Detail pak může snadno přejít až do abstrakce, kde můžeme diváka nechat přemýšlet, co vlastně na fotce vidí.

Focení lidí

Zarámovat člověka do jednoduché kompozice rozhodně není tak snadné jako hledání jednoduchosti v krajině či architektuře. Focení lidí vyžaduje cvik a hlavně pohotovost. Nejlépe si to můžete procvičit při focení na ulici. Najít si dopředu místo s dobrým světlem a počkat až vám do něj vejde zajímavý člověk. 

Nebo můžete hledat zajímavá místa na periferii měst a rámovat kolemjdoucí v nich. Občas je až s podivem, kolik zajímavých barev a struktur může člověk najít mimo turisticky frekventovaná místa. Zapomenout nesmíme ani na již zmíněné siluety lidí, které fungují stejně dobře na ulici i v otevřené krajině.

Focení zvířat

U zvířat platí podobná pravidla jako při focení lidí, jen obvykle potřebujete víc postřehu, rychlosti a šikovnosti. Zvířata reagují rychle, často nepředvídatelně, a aby se vám povedla zajímavá minimalistická kompozice, potřebujete i kousek štěstí.

Nezapomeňte, že v minimalistické kompozici se nemusí vyskytovat zvíře celé. Zaměřte se na zvířecí specifika (uši, ocásky, zobáky) a zkuste je zobrazit samostatně. Výsledná kompozice může být pak nejen zajímavá, ale i vtipná.