František Konopa: jak portrétem vyprávět příběh
František Konopa je mladý nadějný fotograf a autorem několika souborů portrétních fotografií, které tvoří jedinečné příběhy. Dle jeho slov je to reakce na současnou českou tvorbu, která pro něj neměla už téměř žádnou přidanou hodnotu. Rád útočí na emoce, každodenní reálné příběhy, i na ty téměř nereálné.
František učí fotografii na Střední uměleckoprůmyslové škole v Karlových Varech a jeho práce nás doslova učarovala. Zajímalo nás, jak vzniká jeho autorská tvorba.
Ahoj Františku o tobě je známo, že jsi milovník fotografie, co tě na focení nejvíce baví?
Na focení mám nejradši setkávání s lidmi. Díky focení jsem se dostal na různá zajímavá místa, potkal se s lidmi, které bych normálně neměl šanci potkat. To vnímám jako benefit. Je to přesně to, co mě naplňuje. Nová poznání.
Nejsi jen fotograf, jsi také učitel na umělecké škole. Co svým žákům říkáš, když začínají v prvním ročníku fotit?
Fotka není jen o technice. Je to o vnímání světla a lidí. Učím studenty mimo jiné, jak správně komunikovat s modelem, modelkou. Jak pojmout focení portrétu v umělecké verzi. Hlavní je se nevzdávat! Odměňovat se za drobné posuny. Motivovat sebe. Pak to člověka žene dál. Důležité je zachovat radost a lásku k fotce. Jinak tě to totiž může přestat bavit a na fotografiích to je poznat.
Co v tvém fotobatohu nesmí chybět?
V mém fotobatohu nesmí chybět full frame a k tomu portrétní objektivy. Mam 85mm 1.4. Art od Sigmy a 35mm 1.4. Art od Sigmy. Tyhle dva objektivy hrají v mojí tvorbě prim. Mám rád ten cinematic pohled, kdy vlastně 35mm dodává scéně větší prostor a 85mm využívám na detaily.
Podle čeho vybíráš svoji fototechniku? Čemu při výběru dáváš větší váhu?
Fototechniku si vybírám podle tématu, co fotím. Jsem portrétní fotograf, takže si vybírám portrétní skla a těla mám full frame, díky jejich kvalitě. Zároveň jsem reportážní fotograf, takže potřebuji lepší citlivost ISO na senzoru. A objektivy, to je jasné. Miluji pevná skla kvůli jejich kvalitě a nevadí mi jejich vyšší hmotnost. U mě nerozhoduje hmotnost, ale kvalita. Ke svému focení potřebuji hodně světlá skla. Na clonu 1.4. fotím většinu času, a pro klienty je to v dnešní době téměř standard.
Měníš více těla (fotoaparáty) nebo skla?
Samozřejmě nejvíce měním těla. Objektivy nejsou tolik závislé na foťáku, takže mají delší životnost.
Přemýšlel jsi někdy o tom, že přejdeš na focení telefonem?
Nad focení telefonem jsem nikdy nepřemýšlel. Ta technika v dnešní době ještě není tak dokonalá. Nemohl bych s tím nafotit maturitní ples, svatbu možná, ale večer už by byl problém. A hlavně ty portrétní softwary nejsou ještě tak dobré, aby dokázali nahradit objektivy se clonou 1.4. Focení na telefon pro mě nehraje žádnou významnou roli, momentálně.
Stala se ti nějaká tragikomická historka při focení, nad kterou se zpětně rád zasměješ?
Osobně se mi stalo pár humorných situacích na focení. Hlavně při focení těch mých portrétních sérií. Tam se vždy něco stane, ale nic konkrétního si nyní nevybavím.
Vyrazil jsi někdy ven jen tak bez fotoaparátu nebo už je to prostě tvoje druhá ruka?
Teď už vyrážím ven i bez foťáku. Mám rozklepaný 85mm objektiv. Zjistil jsem totiž, že jak ten foťák pořád nosím, tak objektivy hodně trpí. Teď jsem do zahraničí odjel bez foťáku. Naposledy telefon zastoupil foťák na focení památek.
Je nějaká oblast fotografie, která tě láká a chtěl bys ses ji více věnovat?
Video. Nechtěl bych opustit téma portrétu a tvorbu sérií, jen zkusit novou formu zpracování. Je tam zas jiný přesah a možnosti různé gradace. Takže to mě aktuálně nejvíce zajímá.
Jsi ochotný pro fotku zažít i nepohodlí? Třeba brzo ráno vstát nebo v noci čekat na padající hvězdy při -10? Platí stále, že s přibývajícím věkem je fotograf jen špatně oblečen a počasí je skvělé?
Kvůli focení sérií jsem zažil spoustu nepohodlí. Vstával jsem třeba brzy ráno, což mi zas tak nevadí, ale jsou různé přírodní podmínky, které dělají focení i náročnější. Například jsem fotil autoportrét ve vykopané jámě, když bylo -5 a sněžilo, a ještě jsem byl u toho nahý. Takže občas takové věci zažívám. Zase když je moc velké horko a fotíš v létě na poli, kdy je 40°, tak je to taky náročné. Jako fotograf toho musíš snést občas dost, abys nafotil ty fotky, které si vysníš. Ano, jak říká jedno norské pořekadlo, neexistuje špatného počasí, ale špatného oblečení.
Tvorbu Františka Konopy můžete sledovat na jeho facebookovém profilu. Nechte se také učarovat jeho portrétní tvorbou, s dechberoucími příběhy.