Jak fotit koně? Vykoupat, uši dopředu a pohlídat kompozici

Poradíme vám, jak na focení koní. Od přípravy přes výběr ohniska a správné kompozice až po cvaknutí závěrky. Ať už patříte mezi nadšené fotografy a zároveň milovníky koní, nebo vás jenom čeká focení těchto vznešených zvířat, ale nevíte jak na to, naše tipy jistě uvítáte. Přečtěte si naše rady, jak pořídit ještě lepší fotky koní.

Pokud jste se rozhodli fotit koně, je důležité, abyste se jich nebáli. Pokud se totiž budete bát, poznají to a nebudou se cítit dobře. Pro vás tak bude mnohem složitější docílit požadovaného výsledku. Pokud s koňmi nemáte žádné zkušenosti, raději dbejte pokynů majitele. Kůň vás určitě nebude chtít sežrat, ale takové kopnutí, když k němu nečekaně přijdete zezadu, by nebylo zrovna dvakrát příjemné.

Kvalitní příprava a čistý kůň

Pokud jsou vaším záměrem fotky, které budou prezentovat konkrétního koně, příprava bude nezbytná. Často se u takového focení neobejdete bez asistenta, kterým je často právě majitel koně. Majitelé mají přirozeně rádi své miláčky čisté, mnohdy i s naleštěnými kopyty a upravenou hřívou. To se ovšem nemusí shodovat s představou samotného koně, který se rád vyválí v trávě nebo v bahně. A ideálně když je právě vyčištěný.

Zabahněný kůň sice nemusí působit zanedbaně, ovšem čistý bude na fotkách vypadat lépe. A mnozí majitelé své miláčky ani ve špinavém stavu prezentovat nechtějí, přestože je to pro koně naprosto přirozený stav. Před focením tedy nezapomeňte zajistit, že kůň bude vyčištěný a že se nebude moct okamžitě vyválet ve výběhu. Drobné nedostatky se ztratí, ale čím více si dáte záležet s přípravou, tím méně času potom strávíte úpravou fotek.

Nezapomeňte modely odměnit

Koně, kteří jsou na focení zvyklí, budou pochopitelně spolupracovat lépe než ti, kteří si tím procházejí poprvé. Spousta koní si ale časem na focení zvykne. Nejsou hloupí a uvědomí si, že když po nich někdo chce pouze to, aby stáli na místě a neutíkali, tak za odměnu dostanou mrkev nebo jablko. Spolupracují pak mnohem ochotněji.

Pokud máte k dispozici asistenta, soustřeďte se plně na focení a on se bude starat o to, aby kůň vypadal dobře a stál na svém místě. Více o práci s asistentem při focení si můžete přečíst v článku Jak fotoaparátem elegantně zachytit pohybujícího se koně.

Můžete samozřejmě fotit koně i ve výběhu, pokud jej chcete zachytit přirozeněji. Během takového focení se bez asistenta obejdete.

Ušiska vpřed!

Pokud chcete pěkný portrét koně, toto je jedna z prvních věcí, na kterých záleží. Koně s ušima dozadu málokdy na fotkách vypadají hezky. Koňáci to vědí a tento nedostatek na fotkách poznají. Existují samozřejmě i výjimky a o některých z nich se zmíním na konci textu. Jiné už navíc v minulosti popsala kolegyně Martina v článku Pro lepší fotky koní zkuste porozumět chování zvířat.

Může se vám stát, že se při focení setkáte s koněm, který uši dopředu nedá, ani kdybyste se postavili na hlavu. 

Jak si s tím poradit? Mně se mnohokrát osvědčilo zapnout na mobilu zvuky koní. Je to mnohem efektivnější než například šustění sáčkem, na které spousta koní reaguje jenom velmi krátkou dobu (nebo vůbec). 

Rozhodně ale počítejte s tím, že i zvukům z mobilu po nějakém čase koně přestanou věnovat pozornost. Proto je potřeba zvuky dávkovat opatrně a nezapínat je zbytečně v momentě, kdy ještě nefotíte.

Ideální kompozice

Stejně jako při focení lidí, i u koně je třeba přemýšlet, jak jej vyfotit, aby na fotce vypadal dobře. Porovnejte následující dvě fotografie. Možná si nejdřív budete myslet, že kůň vypadá dobře na obou fotkách. Ale pokud se nad nimi chvilku pozastavíte, všimnete si, že na té první působí hřebec daleko hubeněji než na druhé, kde vypadá podstatně urostleji.

V ideálním případě se tedy pokuste vyfotit koně tak, aby vypadal ještě o něco lépe než ve skutečnosti a máte vyhráno. Kompozici volte ideálně tak, aby měl kůň více místa ve směru, kam se dívá, než za sebou. Pozor si dejte i na to, zda kůň nestojí z kopce nebo do kopce. Celá jeho postava potom může působit divně a pokud má kůň například zadní nohy více do kopce, bude jeho zadek na fotce příliš vysoko.

Snažte se fotit co nejdál od elektrických ohradníků a vyhněte se i případným jiným rušivým elementům v pozadí. Předejdete tím dalšímu retušování.

Volba ohniska

Pokud se divíte, proč má kůň na fotkách velký zadek nebo příliš velkou hlavu, pravděpodobně jste fotili hodně zblízka objektivem s kratší ohniskovou vzdáleností. Já osobně fotím koně s rozsahem 70-200 mm a ani bych nešla pod 50 mm (u full frame). 

Výjimku samozřejmě tvoří situace, kdy by bylo záměrem vyfotit koně víc zdálky a zahrnout do kompozice třeba i část okolní přírody. V každém případě je zcela na vás, s jakou technikou se rozhodnete fotit. Nicméně počítejte s tím, že každá má svá specifika, takže je třeba přemýšlet, zda s vybraným vybavením docílíte požadovaného výsledku.

Více fotek je jistota

Nyní máte před sebou moment, kdy kůň spolupracuje, tak toho nafoťte co nejvíc. Karta to zvládne a v počítači to potom přeberete. Sice to ještě zabere čas, ale je to jistější, než naopak naříkat, že nemáte jedinou použitelnou fotku. Vždycky tedy udělejte víc snímků po sobě, abyste měli ty povedené a ostré záběry, kde kůň nemrkl a má uši dopředu. Nezapomeňte ostřit na oko, které je k vám blíž.

Momentky a neotřelé záběry

Sice se to tak úplně neslučuje s představou o reprezentativních fotkách koní s naleštěnými kopyty, nicméně i takové záběry mají své kouzlo. Budou vyžadovat spoustu trpělivosti, jedná se totiž spíš o momentky než o celou scénu, která by se dala předem připravit. 

Vůbec se nemusíte držet pravidla „uši dopředu”. Jedná se o zachycení koně v momentu, kdy má vtipný výraz, případně, když se zrovna válí v bahně, sněhu nebo písku. Někteří majitelé koní dokážou ze svých zkušeností odhadnout, kdy se zrovna ten jejich kůň půjde vyválet, což vám může čekání na tento moment alespoň trochu usnadnit. Často to bývá vzápětí ihned po koupeli nebo po ježdění.