Jak fotit stáří krásně aneb život psaný vráskami

Jak fotit stáří krásně aneb život psaný vráskami

Stáří bylo vždy vděčným tématem fotografie. Slavní fotografové, jako například Yousuf Karsh nebo Irving Penn se zkušenost a zážitky, které má člověk vepsaný do své tváře nikdy nesnaží zakrýt. Naopak jej ještě zdůrazňují použitím rafinovaného světla, jakoby vyprávěli opravdový příběh. Jak si může fotograf poradit s tématem stáří s noblesou?    

Ve své volné i profesionální tvorbě jsem pracoval s mnoha staršími lidmi. A to nejen ve vyspělých zemích, ale často i na velmi odlehlých místech, kam se turisti běžně nedostanou. Pokusím se s vámi podělit o své zkušenosti, které by vám mohly být vodítkem, jak uchopit téma stáří na fotkách a jak zachytit člověka, který toho už mnoho prožil.

život psaný vráskami
Pokud nefotím někoho, kdo je na to zvyklý, snažím se být rychlý a nefotit příliš často. Foťák mám ale vždy při ruce a čekám na vhodný moment. © Ondrej Čechvala

Klasický portrét: mluvte a ptejte se

Pojďme si nyní povídat hlavně o klasických portrétech. Dialog je rada, která platí pro portréty obecně, ale u starších lidí nabývá ještě většího významu. Komunikace je obzvlášť důležitá, pokud používáte umělé osvětlení a osoba je v obležení světel a fotoaparátu. Nezřídka se na začátku fotografování setkáte s námitkou ve stylu „na mně už není co fotit, najděte si mladší objekt“. Proto starší lidi vždy uklidňuji, že i vrásky jsou krásné a často zajímavější než obličej plný make-upu

Pak se komunikaci snažím přesměrovat na jiná témata – na rodinu, zahradu, dům a osobní zájmy. Staří lidé se většinou rádi rozpovídají o mnohých tématech a pomáhá jim to zapomenout na samotné fotografování. Buďte ale připraveni i na to, že celé focení skončí odmítnutím. Netlačte na pilu a vždy toto rozhodnutí respektujte.

život psaný vráskami
V severním Pákistánu jsem fotil lidi, se kterými jsem komunikovat v jejich jazyce nedokázal. V tomto případě jsem použil univerzální lidská gesta, z nichž nejlépe funguje úsměv. Navíc se v nedalekém koutě krčil zvědavý vnuk a já ho zavolal na společnou fotku. To dědeček ocenil. © Ondrej Čechvala
život psaný vráskami
Pracujte s portrétem kreativně. Fotografování zespodu se obvykle nedoporučuje, ale v tomto případě jsem chtěl upozornit na silné ruce, které jsou zvyklé na tvrdou práci. © Ondrej Čechvala
život psaný vráskami
© Ondrej Čechvala

Reportáž: buďte nenápadní

Druhou možností je fotit staršího člověka u aktivit, které běžně dělá. To už se od statického portrétu posouváme víc k reportáži a může z toho být přirozenější a uvolněnější fotka. I v tomto případě je třeba s člověkem komunikovat a zajímat se. 

Není na škodu nechat dotyčného obklopit se rodinou, případně zvířaty, se kterými může interagovat. 

Tato možnost je však svým způsobem mnohem složitější než klasický portrét. Musíte totiž zohlednit a sladit hned několik faktorů – výraz portrétovaného, světlo a pozadí.

život psaný vráskami
Jolanka byla zpočátku z focení velmi nervózní. Tak jsem ji nechal dělat to, co dělá nejraději – péct cukroví a povídat o tom. A byl z ní najednou úplně jiný člověk. Z levého okna na její obličej navíc dopadalo pěkné portrétní světlo. © Ondrej Čechvala
život psaný vráskami
Různé rodinné akce jsou skvělou příležitostí k vytvoření dobrého portrétu, z kterého bude mít navíc radost celá rodina. © Ondrej Čechvala
život psaný vráskami
Portrét nemusí být zákonitě jenom obličej. © Ondrej Čechvala

Buďte v každém případě respektující

Před jakýmkoliv focením staršího člověka si s ním popovídejte ještě dřív, než vytáhnete samotný foťák. Zeptejte se jich, zda existuje něco, co by nemělo být na fotografii zachyceno. Vysvětlujte naopak co, jak a proč chcete mít na fotce zachycené. Je to důležité, protože mnoho starších lidí už nedrží krok s vývojem digitálních technologií a mohou mít strach z toho, jak budou jejich fotografie použity. Vždy se proto ujistěte, že se budou cítit pohodlně a bezpečně. 

život psaný vráskami
© Ondrej Čechvala