Jak se připravit na fotografování leteckého dne

Máte-li zálusk na fotografování vojenských letadel, pak vám září nabízí hned dvě ideální příležitosti. V tomto měsíci se totiž každoročně opakují dvě největší události u nás: CIAF v Hradci Králové a Dny NATO v Ostravě.

CIAF (Czech International Air Fest) v Hradci Králové i Dny NATO v Ostravě jsou dobře dostupné akce, jak veřejnou dopravou, tak autem. Placená parkoviště se v obou případech nachází v bezprostřední blízkosti areálu. V Hradci počítejte se vstupným v řádu stokorun, ostravská akce bývá již tradičně zdarma.

Ve vzduchu nebo na zemi

Fotografování na těchto akcích se odehrává dvojím způsobem: fotografování nehybných strojů – statické ukázky, kdy jsou letadla pro návštěvníky k shlédnutí na zemi, a dále také fotografování dynamických letových představení – letových ukázek.

Drobnou výhodu někdy představují press akreditace (organizátoři obou akcí poskytují pokyny v této oblasti na svých webech), které umožňují v Hradci vstup zdarma, a lepší možnost přístupu k fotografovaným strojům – např. návštěvu tzv. stojánky letadel, která budou představena ve vzduchu, kam se s běžným lístkem nedostanete.

Statické ukázky bývají pro letecké fotografy méně atraktivní, ale na druhou stranu počet vystavených strojů na zemi bývá větší, než těch létajících. Problémem pro vhodnou kompozici při fotografování strojů na zemi jsou bohužel převážně návštěvníci, kteří „okupují“ ploty kolem letadel a mnohdy brání čistému výhledu na letadlo.

Tento nedostatek někteří fotografové řeší pomocí přenosných schůdků. Vyhnutí se davům je také možné v případě, kdy areál přehlídky navštívíte hned zkraje dne, kdy je počet přítomných osob nižší. V ranních hodinách ale bývá ještě mnoho letadel přikryto plachtami (pouze překryt kokpitu) a v celé kráse se ukážou až během dne.

Bez zrcadlovky to půjde hůř

Stále opakovaným nešvarem ze strany organizátorů je pak příliš malá vzdálenost mezi jednotlivými exponáty, která také mnohdy zamezuje výhledu na fotografovaný exponát. Pro účely fotografování statických ukázek jsou vhodné základní nebo mírně širokoúhlé objektivy, postačující službu udělá i běžný kompaktní fotoaparát. Nedílnou součástí leteckých dnů je také přítomnost posádek vystupujících letounů a nezřídka se vám naskytne možnost se s nimi vyfotit.

K fotografování letových ukázek s kompaktem zapomeňte – jediným myslitelným fotoaparátem je zrcadlovka, neboť pouze u té reaguje spoušť bez prodlevy a fotíte opravdu to, co aktuálně vidíte v hledáčku, nemluvě o nezbytné možnosti sekvenčního snímání více snímků za sekundu.

Málokterý kompaktní fotoaparát také nabízí potřebný rozsah ohniskových vzdáleností (jestliže zrovna nemáte v rukou ultrazoom), a pro účely letecké fotografie už vůbec nebývá dostačují rychlost elektronického zoomu. Stěžejní vlastností techniky je totiž rychle zoomující a ostřící objektiv. Fotografovaná letadla sice nelétají nadzvukem (pro účely ukázek předpisy omezují maximální rychlost), ale i tak se pohybují rychlostí v řádu stovek kilometrů za hodinu.

Nejčastěji používané ohniskové vzdálenosti pro letecké fotky se pohybují v rozsahu 300 až 500 mm. S dlouhými expozicemi při fotografování pohyblivých objektů na větší vzdálenosti moc štěstí nepořídíte, výjimku tvoří snaha o zachycení „kruhu“ rotujícího rotoru vrtulníku, nebo dosažení panningu při fotografování startujících letadel.

Najděte to správné místo

K pořízení dobré fotografie je samozřejmě nejdůležitější světlo. Nevím, zda se jedná o náhodu, nebo záměr vojenských stratégů, ale v Česku snad neexistuje letiště, na kterém by byl při leteckých dnech prostor pro diváky vzhledem k runwayi z jihu. Tedy tak, aby bylo možné fotografovat se sluncem v zádech.

Jestliže chcete opravdu kvalitní fotografie letových ukázek a ne pouze sotva znatelné obrysy letadel v oparu, musíte se obvykle vypravit po vlastních nohách do přilehlých polí a luk, odkud získáte diametrálně rozdílné – lepší – světelné podmínky.

Znamená to sice několik desítek minut přesunu, ale výnos v podobě kvalitních fotek je proti těmto „nákladům“ naprosto zásadní. Nutno však počítat s tím, že v prostorech nevyhrazených pro diváky nenaleznete všudypřítomné stánky s občerstvením ani např. toalety.

Oblasti v okolí letišť navíc bývají při leteckých dnech uzavřené pro dopravní prostředky, proto nezbývá než opravdu chodit pěšky. Prostor pro letové ukázky je tradičně od dráhy letiště (tzv. display line) na druhou stranu od diváků, pouze v Ostravě je display line kolmo na vzletovou dráhu, jižně od prostoru pro diváky. Pro orientaci je vhodné podívat se na veřejné mapové servery nebo mapky na webech leteckých dnů.

Štěstí přeje připraveným

Při focení vám bude velkou výhodou znalost sestav jednotlivých letounů nebo skupin – letový řád jednotlivých ukázek (jejich pořadí) naleznete na webu daného leteckého dne. Většina armád má pro účely předvádění na leteckých dnech vyčleněny speciální stroje nebo skupiny (a piloty), obvykle ve speciálních atraktivních barvách létající v předem nacvičených sestavách a variantách, které se nemění třeba i několik let. I když čas od času ke změně dojde, je užitečné alespoň rámcově vědět, co za figuru či prvek sestavy aktuálně přijde, odkud letadlo přilétne, jakou rychlostí atd.

Jako fotograf se následně můžete mnohem lépe připravit na nadcházející záběr a minimalizujete možnost propásnutí zajímavé příležitosti. Ze stejného důvodu nedoporučujeme dívat se na vyfocené snímky ihned po jejich pořízení, protože tím rovněž ztrácíte přehled o probíhajícím představení.

Relativně nejjednodušší je focení sólové ukázky letounu, kdy fotografovaný objekt je jen jeden. Větší možnosti (ale také náročnější) kompozice nabízí skupinová představení, ty jsou složeny obvykle ze 4–10 letadel. Ty můžete zachytit jako celky, vybrat si detaily nebo využít třeba motivu opakujících se prvků.

Na kompozici má člověk třeba i desetiny vteřiny, doporučuji tedy ne tolik zoomovat, aby byla pravděpodobnost zachycení objektu větší, s případnou možností ořezu, otočení atd. Obrácenou stranou mince je pak menší možnost zachycení detailu, je to v podstatě jen o zkušenostech. Udržet rychle letící letadlo v hledáčku ale nikdy není tak úplně jednoduché.

Letecký den pro opravdu zapálené nadšence netrvá pouze jedno odpoledne či den, ale velkou výhodu skýtá přítomnost na místě konání leteckého dne ještě před jeho začátkem. Typicky to bývá pátek před víkendem, kdy probíhají jednak přílety účastníků a také nácviky jednotlivých vystoupení v podmínkách toho kterého letiště. To umožní fotografovi odkoukat chystaná představení na víkend. Podobně tomu bývá v pondělky po leteckých dnech, kdy naopak většina strojů odlétá.

Na místě před i po akci

Piloti jsou také jenom lidé a rádi si hrají, proto si občas „na rozloučenou“ s letištěm a spottery neodpustí některé kousky na hraně předpisů, např. nízké průlety, velmi vysoké rychlosti apod., když budete mít štěstí, můžete vyfotit například před startem mávajícího pilota atd. Dny před a po leteckých dnech také oddělují skutečné nadšence od těch, kteří se přišli „jen“ podívat.

V publiku tak proto právě mimo hlavní dny airshow narazíte právě na skalní fotografy, kteří si focení náležitě užívají, nebo například pracují pro různé letecké časopisy či jiná média. Atmosféra v tyto dny je tedy mnohem méně masová a mnohem více nadšenecká.