Jak se vyhnout fotografickému klišé u portrétní fotografie
Dobrá portrétní, módní nebo glamour fotografie nemusí být neobvyklá nebo šokující, aby zaujala. Obnažená modelka opravující traktor (kladivem), polonahá žena se starým středním formátem, nebo sekretářka s velkým výstřihem a brýlemi, která telefonuje. Toto jsou nejběžnější klišé kombinace, se kterými se v amatérské portrétní fotografii setkáváme. Jak se z toho dostat ven?
Někdy je dost složité najít hranici toho, co je klišé a co ne. V článku se zaměříme na dva základní přístupy k fotografování. Prvním je přirozené fotografování, které je snadnější a nevyžaduje mnoho zkušeností. Naopak druhý přístup spočívá v záměrné stylizaci a přehánění, čímž vytvoříte výrazné a originální fotky.
Přirozenost na prvním místě
Představa, že „umělecká“ fotografie musí být zvláštní nebo jiná než běžná konvenční fotografie, je mylná. Dobrou portrétní nebo módní fotografii nedělá póza, ale spíš celkový pocit z fotografie, její zpracování a podání.
Každé portrétní fotografování byste měli mít dopředu připravené. To znamená, že víte, koho budete fotografovat, víte, kde budete fotografovat, a máte představu, jak ty fotografie mají vypadat, respektive jaký mají mít feeling neboli co z nich má divák cítit.
Ušijte pózy na míru
Dobře zanalyzujte model, který budete fotografovat a podle toho vytvořte skici, nebo inspirativní moodboard. Pózy přizpůsobujte modelkám přímo na míru. Pokud fotografujete dámu v letech, tak ji fotografujte jako dámu v letech. Nesnažte se nic zakrývat, i to se dá lehce poznat – zvlášť pokud fotografujete silnější modelku. Vyfotografujte ji tak, aby to byla ona a na nic si nehrála. Přirozenost je ta nejschůdnější cesta, kterou se můžete vydat.
Pokud vycházíte z předlohy, na které pózuje modelka s dlouhýma nohama, oblečená stylistou, vedle luxusního veterána, ale vaše modelka je slečna s kratšíma nohama a v běžném outfitu vedle Octavie, tak to pravděpodobně nebude fungovat stejně.
Nezanedbaná příprava je polovina úspěchu.
Nebojte se říct: „Takhle ne“
Kromě odpovědi „Mně se to tak líbí“ možná taky uslyšíte reakci „Ona to tak chtěla“. Uvědomte si však, kdo je fotograf a kdo se pod fotografii podepisuje. Vy, nebo modelka?
Stejně jako fotograf nemůže nutit modelku do něčeho, co ona fotografovat nechce, ani ona by neměla fotografa nutit do fotografií, které dělat nechcete, protože i takové snímky fotografa reprezentují. Špatná fotka může fotografa zbytečně připravit o další klienty, takže přemýšlejte dvakrát. Všechno je jen o respektu a domluvě.
Pozůstatky 90. let
Vyhněte se pózám, které vypadají nepřirozeně. Modelky rozhodně nebudou vypadat svůdněji, když budou mít na fotografii „vykroucené“ končetiny do různých tvarů nebo když je budete fotit v místech, kde se lidé normálně neobjevují – a navíc když budou oblečeny v něčem, co je spíš směšné než přitažlivé.
Příkladem mohou být fotografie, kde měla modelka divně zvednuté ruce, objímala sloup (nebo strom), případně měla deštník za světelného dne.
Mám pocit, že mnoho fotografů usnulo ještě v 90. letech, kdy byl silný přetlak prvoplánového sexismu napříč celým audiovizuálním spektrem.
Typickými bývají stále i dnes kalendáře firem, které se zaměřují na sféru, kde pracují hlavně muži. Typickým příkladem, nahá modelka s kladivem u traktoru nebo bagru, případně vojačka v plné polní, jen bez oblečení. Chápu, že to plní účel, ale celkové vyznění působí většinou velmi levně až lascivně.
Pro lepší představu toho, co mám na mysli si zkuste v Google vyhledávači zadat v obrázcích: „nude woman excavator calendar“, nebo „nude woman construction calendar“.
Pravidlo dvojité negace
Teď to těžší. Matematicky vychází, že minus krát minus rovná se plus. Tato metodika se dá aplikovat i na fotografii. Důležité ovšem je vědět, kde je hranice klišé a tu nějakým způsobem ještě zvýraznit.
Zvýrazněno to může být různě, ještě přehnanější pózou, nekonvenčním svícením, nízkou technickou kvalitou, bizarním prostředím, případně netradiční adjustací v případě fyzické fotografie. Takový přístup však vyžaduje zkušenosti a cit pro estetiku – neestetiku.
Fotografie Jurgena Tellera, jednoho z nejuznávanějších reklamních fotografů, který je známý pro svou die estetiku. Na fotografiích jde záměrně až za hranu všeho, a ono to funguje.
Netvrdím, že tento návod je nějaké dogma, nebo abyste nefotografovali to, co sami chcete, byť jsou to fotografie, před kterými vás v tomto článku varuji. Pokud se vám to líbí, tak směle do toho. Jestli máte ale dojem, že stagnujete a vaše portrétní fotografie se nevyvíjí, toto může být jedním z důvodů.