Jak si vybrat stativ

Jednou ze základních částí výbavy fotografa prakticky jakéhokoliv žánru by měl být stativ. Často je to opomíjená pomůcka, bez které se sice v mnoha situacích skutečně bez problémů obejdete, ale naopak často může absence stativu způsobit značné potíže při pořízení kvalitního snímku, popřípadě jeho pořízení úplně znemožní. Proto se vám v následujícím článku pokusím poradit, kdy je stativ opravdu nedílnou součástí výbavy fotografa.

Existují různé typy stativů v různých cenových hladinách. Od nejlevnějších stativů za několik stokorun až po stativy za více než dvacet tisíc korun. Proto je třeba při výběru zohlednit své individuální požadavky.

Dobrý stativ, těžký stativ?

Největší rozdíly mezi stativy jsou v použitém materiálu. Stativ musí být dostatečně pevný, aby unesl naši techniku, neprohýbal se pod ní a aby byl stabilní. Stativ by měl být nejen pevný, ale i těžký, aby ho jen tak nerozechvěl dotek, vítr a aby pohlcoval i další možné chvění v jeho okolí. Obecně se jako orientační pomůcka uvádí, že váha techniky používané na stativu by neměla být větší než polovina udávané maximální nosnosti stativu. Můžete namítnout, že těžký masivní stativ je nepříjemný pro časté nošení.

Různé materiály

Dnešní materiály problém s váhou stativu a jeho pevností částečně vyřešily. Nejlepší, ale také nejdražší stativy jsou vyrobeny z bazaltu (čediče, materiálu vulkanického původu), který je velice pevný, přitom však lehký. Pevnost stativu je tedy zaručena, co ale s jeho váhou, která by mohla ohrozit stabilitu?

Pomoc je lehká, stačí na háček na stativu zavěsit zátěž. Stativ zátěž bez problémů unese a takto zatížený je i skvěle stabilní. Máte tedy stativ lehký pro transport, díky materiálu stativ pevný a díky zátěži také stabilní. Pokud jde o zástupce bazaltových stativů, nejznámější jsou produkty firmy Gitzo řady Basalt. Záporem těchto stativů je ovšem jejich cena značně převyšující částku 10 000 Kč.

Alternativou k čediči jsou stativy vyrobené z uhlíkových vláken (karbon), které mají podobné vlastnosti. Cena je podstatně nižší než u čedičových stativů, stále ale poměrně vysoká (nejlevnější karbonové stativy stojí kolem 8 000 Kč).

Nehodláte-li utratit za stativ z bazaltu či uhlíku velké peníze, musíte volit cestu kompromisu a setrvat u běžných slitin hliníku, popřípadě hořčíku. Často se také objevují kombinace slitiny hliníku a uhlíkových vláken. Z vlastní zkušenosti doporučuji podívat se na hliníkové stativy čínské firmy Benro.

Důležitá je vždycky i hlava

Celková nosnost stativu záleží také na stativové hlavě, která může mít nižší nosnost než samotný stativ. Mnoho stativů se prodává v setech s hlavou, často ale máme možnost koupit hlavu zvlášť a vybrat si opět přesně podle svých preferencí.

Nejčastěji se setkáte s dvěma typy stativových hlav – kulovou a pákovou. Kulovou hlavou můžete po povolení manévrovat ve všech směrech, pákové hlavy se většinou nastavují zvlášť v horizontální a zvlášť ve vertikální poloze. Výběr typu hlavy je věcí individuálních požadavků.

Kromě těchto dvou typů existuje ještě speciální panoramatická hlava, určená pro pořizování více snímku, ze kterých se následně skládají panoramatické snímky.

Ministativy

V situacích, kdy nemůžete vzít klasický stativ s sebou, například při cestování, využijete ministativy. Jsou to malé stativy, vysoké maximálně jen pár desítek centimetrů. I zde je výběr široký a můžete vybírat z různých materiálů a nosností.

Populární je třeba GorillaPod, který se dá kroucením nohou omotat třeba kolem větve či lampy na ulici.

Pro jednoduché focení makrosnímků jsou použitelné ministativy jako je Slik Mini. Výhoda těchto stativů, někdy označovaných jako stolní, je jejich malá transportní velikost i hmotnost, přitom slušná nosnost a pevnost.

Praktické použití stativu

Obecně jsou stativy potřeba v okamžiku, kdy by fotografie pořízená „z ruky“ byla rozmazaná vinou dlouhé expozice (případně relativně krátké expozice, ale zároveň dlouhého ohniska). Bez stativu se neobejdete při noční fotografii, kdy je potřeba mít závěrku otevřenou i několik vteřin.

Stativ využijete i ve dne v případech, kdy se expoziční čas protáhne za hranici udržitelnosti fotoaparátu rukou. To se může stát při použití vysoké clony (za účelem velké hloubky ostrosti) nebo při použití polarizačního filtru. Bez stativu budou výsledné snímky neostré i přes automatickou stabilizaci, kterou dnešní technika nabízí.

Stativ umožní focení tekoucí vody s ND filtry za účelem jejího rozmazání. Stejně tak při focení technikou HDR je velice vhodné stativ použít, usnadní to skládání výsledného HDR snímku. Stativ vám také usnadní používání přechodových filtrů. Při jeho použití můžete přechod nastavit přesně tam, kde jej potřebujete mít. Při fotografování z ruky se nikdy nepodaří přechodový filtr umístit správně. A konečně, když máte fotoaparát na stativu, více se věnujete kompozici snímku, protože manipulace s fotoaparátem je jednodušší, než když jej držíte v ruce.

Nošení stativu

Na výlety do přírody nosím stativ připevněný k batohu. Problém může nastat při focení ve městě. Já osobně většinou nosím brašnu přes rameno a na druhém rameni se mi brašnu se stativem už nést nechce. Pokud tedy nejdu na noční focení, vyrážím většinou bez stativu, což se mi ale už několikrát vymstilo. V takových situacích může pomoci právě ministativ, který jde připnout zespodu k brašně a navíc ho často můžete umístit na vyšší místo (lavička, zídka), kterých je ve městě většinou dostatek. Popřípadě si můžete sami vytvořit nouzový stativ z pytlíku.