Makro nebo close up? Ukážeme vám, jaký je mezi nimi rozdíl

Pojem makro zná asi každý fotograf. Jenže v praxi si ho spousta lidí plete s close up fotografií, tedy s focením detailů. Udělejte si v těchto pojmech jasno.

Základní definice je jednoduchá:

O makrofotografii hovoříme tehdy, když je fotografovaný objekt přenesen na čip fotoaparátu v reálném měřítku 1:1 až 30:1. Znamená to, že když vyfotíte objekt o velikosti 1 cm, na čipu fotoaparátu bude rovněž velký 1 cm.

V měřítku 1:1 až 30:1 tedy hovoříme o makru. Vše s větším měřítkem než 30:1 už není makrofotografie, ale mikrofotografie. A naopak, cokoliv s menším měřítkem, tedy například 1:2, už je detailní fotografie čili close up.

Detail, jak už název napovídá, je část většího celku. Slovo detail pochází z francouzského détailler, které znamená rozvrhnout či krájet. Fotograf tedy při fotografování detailu rozvrhuje scénu do menších fotografických záběrů, které jsou podle něj zajímavější než celek.

Podobně se dá vysvětlit i anglický pojem close up, který se pro fotografování detailů používá. Můžete ho totiž přeložit jako focení zblízka.

Makro vs. close up: detail krajiny. — Díky teleobjektivu jsem mohl vyfotografovat detail inverze v údolí. V nepříliš zajímavé krajině tak najdete mnoho zajímavých detailů.

Zatímco makro využijete hlavně při fotografování hmyzu a drobných předmětů, s focením detailů se setkají všichni fotografové. Detail totiž může být i krajinný, portrétní nebo třeba reportážní, kdy z dění na ulici zachytíte teleobjektivem jen určitý výřez.

Detail nebo makro?

Když tedy vyfotografujete vážku sedící na stéble trávy, nefotíte makro ale detail. Vážka je totiž příliš velká na to, aby se vešla v reálném měřítku na čip fotoaparátu. Je to tedy vyjmutí vážky z prostředí či pozadí a vytvoření detailního záběru.

Běžným objektivem bez jakýchkoliv úprav totiž makrofotografii zpravidla nepořídíte. Musíte se tedy smířit s tím, že budete fotit jen detaily a hlouběji se neponoříte.

Makro vs. close up: snímek celé vážky. — Fotografie vážky, která je detailem právě proto, že není zvětšena v poměru 1:1 – 30:1.

Pokud chcete vytvořit opravdovou makrofotografii, potřebujete speciální makro objektiv, který vám umožní větší přiblížení objektu. S ním už pořídíte snímek hlavičky vážky v měřítku 1:1 či větším.

Makro ale přece jen můžete za určitých okolností fotit i s klasickým objektivem. Jsou dvě základní možnosti, jak na to:

Pořízení mezikroužků pro makro, které umožní vytvořit potřebné zvětšení.
Focení s otočeným objektivem.

Oba postupy mají samozřejmě určitě rezervy. Nabízejí ale možnost, jak fotit makro i bez speciálního objektivu.

Makro vs. close up: makrofotografie vážky. — Na tomto snímku už je hlava vážky zvětšená, můžeme tedy mluvit o makrofotografii.

Stejná situace nastává i při fotografování květin. Pokud fotografujete květiny celé, fotíte detail. Pokud jsou ale na vašich snímcích jen přiblížené pestíky v květu, je to makrofotografie.

Makro vs. close up: detail konikleců. — Detail, který zachycuje koniklece a odpoutává je od nezajímavého pozadí.

Makro vs. close up: makrofotografie květiny. — Makro snímek květiny, zachycující pestíky v květu.

Detailní makro

Pojmy detail a makro se často pletou. Je to tím, že v běžné mluvě mají jiný význam než v odborném užití.

Jako příklad použijeme prsten.

Malý kamínek na prstýnku je detailem tohoto šperku. Pokud ho ale chcete vyfotografovat, musíte použít makro. A když takto vyfotíte na prstýnku (ve zvětšení 1:1 – 30:1) jen určitý prvek, fotografujete vlastně detail šperku pomocí makra. Vzniká tak detailní makro snímek.

Z marketingového hlediska pak zní mnohem lépe, když zlatník nabídne zákazníkovi místo makrofotografií „pouze“ detailní snímky svých šperků. Většina zákazníků by si totiž nedokázala představit, co jim chce prodavač vlastně ukázat.

I když jsou pojmy makro a detail či close up občas poněkud zmatené, pamatujte, že důležité je hlavně to, aby se fotografie líbila vám a lidem, kterým ji prezentujete.