Portréty v interiéru? Využijte přirozeného světla!
Profesionální portréty celebrit často vznikají ve fotografických ateliérech vybavených nejrůznějším druhem a počtem světel. Jedinečný portrét v interiérech však lze pořídit i bez drahé výbavy a s využitím jediného zdroje světla – toho přirozeného.
Portrét patří mezi nejčastěji fotografovanou kategorii. V rodinných albech naleznete hlavně snímky osob, tedy i portréty. Dobrý portrét není jen o zvládnutí technické stránky, ale také vystihuje fotografovanou osobnost. Tento požadavek bývá velmi náročný. Lépe jej zvládnete, když model vyfotografujete v jeho přirozeném prostředí, tedy například i u něj doma. Standardní interiér sice neobsahuje blesky, jednobarevná pozadí a další vymoženosti profesionálního ateliéru, to však nebrání tomu, abyste za využití přirozeného světla vytvořili perfektní portrétní snímky.
Jak na světlo?
Máte-li možnost si vybírat, fotografování naplánujte mimo polední čas. Světlo pro fotografování portrétů je v ostatních částech dne mnohem vhodnější. Je měkčí, lépe se s ním pracuje a nedělá tak ostré stíny.
V interiérech fotografujte hlavně v blízkosti oken. Ve vzdálenosti půl až jednoho metru od okna můžete fotografovat 2–3× kratším časem než na konci místnosti. To znamená, že model je krásně nasvícený a pozadím se nemusíte příliš zabývat, protože bude výrazně tmavší a nebude fotografii nijak výrazně rušit.
Umístnění modelu je pouze na vašem uvážení, dodržte však to, aby světlo, které dopadá na tvář modelu, bylo intenzivnější než to, které dopadá na pozadí scény. Vyhnete se buďto přepálenému pozadí, nebo nevykresleným stínům na tváři.
Jednou z nejdůležitějších částí portrétu jsou oči. Dávejte pozor na to, aby obě oči byly stejně nasvícené. Ideální situace nastane, když má portrétovaný v očích „jiskřičky“ – jedná se o odraz okna (zdroje světla) v jeho očích. Fotografie je pak osobnější a máte jistotu, že oči jsou dobře nasvícené. Většinou to skončí tak, že se model dívá do okna přímo, nebo periferně. Tuto techniku je vidět na mnoha fotografiích jednoho z nejlepších (nejen) portrétních fotografů využívajícího přirozené světlo – Steve McCurryho.
Jak nastavit fotoaparát?
Pokud to váš přístroj dovoluje, nastavte si plný manuál (M), odměřte intenzitu světla dopadající na tvář modelu a podle toho nastavte hodnoty ISO, času a clony. Vyhnete se tak tomu, že v některém z (polo)automatických režimů si fotoaparát hodnoty změní sám, což se při fotografování v interiéru stane velice snadno.
Světlo nebývá tak silné, proto zvolte nižší clonové číslo, pozor však na to, aby byly oči i špička nosu v hloubce ostrosti. Jestliže plný manuál nemáte, zvolte možnost ručního nastavení clony (A, Av), případně režim fotografování portrétu, tam však pozor na vestavěný blesk. Použití blesku zkazí přirozenou atmosféru. Clonové číslo nastavte také z nižších hodnot a měření světla zvolte na ostřící bod, nikoli na celou plochu snímaného obrazu. Fotoaparát by mohl v opačném případě obraz přeexponovat a na tváři fotografovaného by se objevily bílé plochy bez kresby (přepaly).
Dynamika do portrétu? Proč ne?
Sami zjistíte, že časy při hodnotách citlivosti ISO 100–400, cloně F2 až F5,6 se budou pohybovat v rozmezí od 1/15–1/60 s, což může znamenat prostor pro rozpohybování nějakého předmětu v záběru. Klidně něco roztočte, například hrníček s kávou, nebo noviny, můžete zachytit tvář, která se mění z neutrálního výrazu do úsměvu atd. Možností je mnoho a fotografie získá dynamičnost.
Vložením pohybu do fotografie dáte obrázku život, příběh. Při takovém fotografovaní určitě použijte stativ, který fotoaparát bezpečně udrží nepohnutý a navíc se můžete snadněji soustředit i na lepší kompozici.
Hej, modele, oči na mě!
Když už fotíte s přirozeným světlem, fotografujte také za použití přirozených póz. Při portrétu je nejdůležitější částí fotografie výraz modelu. Nezatěžujte ho proto nějakými krkolomnými pozicemi. Použijte raději: „Sedni si tady a udělej si pohodlí.“ Model se pak uvolní a nebude se muset soustředit na pózu a svůj výraz, držení těla bude také mnohem přirozenější.
Určitě však můžete usměrnit jeho pohled, upozorněte ho však ať neotáčí celou hlavu, nýbrž pouze oči. Pokud pohne celou hlavou, je pravděpodobné, že zastíní jedno oko, případně úplně změní světlo dopadající na jeho tvář. Na tom se domluvte ještě před prvním stisknutím spouště. Vyhnete se pak zbytečné komunikaci a oba se budete soustředit na fotografování.
Vyprávějte příběh fotografovaného
Portrét má vyprávět příběh o portrétovaném. Proto máte-li možnost, zjistěte si jeho zvyky, oblíbené místo, jídlo a mnoho dalších na první pohled i banálních informací a zapojte je do fotografie. Nic tím nezkazíte, portrét není jen fotografie na občanský průkaz nebo do pasu, portrét může o dané osobě hodě říct. Záleží pouze na vás, co bude „říkat“ právě vaše fotografie.