Fotografická pravidla: držet se jich, nebo je porušovat?

Pravidla jsou od toho, aby se dodržovala. To je jednoduchý přístup, který někomu funguje, někomu zase ne. Každý jsme jiný a všichni tvoříme umění, které se nemusí vždy řídit stanovenými pravidly – a proto ho nikdo neděláme špatně. Někdy by se pravidly dokonce řídit nemělo. Individuální přístup a otevřená mysl je něco, co vás může ve vaší tvorbě posunout dále.

Vůbec nepopírám, že pravidla jsou důležitá. Rozhodně je potřeba je znát a ovládat, než je začnete porušovat. Ale není žádná chyba, když je jednou za čas budete prostě ignorovat. Protože „dobře“ a „špatně“ znamená pro každého něco jiného.

Kdy a proč pravidla porušovat

Tento článek nemá být souhrnem bodů, co dělat a co nedělat. Měl by vám otevřít mysl a vytvořit prostor k zamyšlení. Každý děláme hodně věcí špatně. Já dělám hodně věcí špatně. Ale protože si to uvědomuji, můžu je dělat špatně „naschvál“. Když vím, že dělám něco špatně, znamená to, že je to v pořádku.

Všeobecné zamyšlení je tedy takové: 

• Pravidla můžete porušovat, když je znáte. Nemůžete porušovat pravidla, protože je neznáte. To je prostě chyba.
• Pravidla nejsou neporušitelná. Ano, existují, ale často se v různých interpretacích liší. Neexistuje jeden velký bůh fotografie, který pravidla stanovil. Je na nás, jak si je přebereme a jak moc se jim poddáme.
• Nic není špatně a nic není dobře. Můžete fotit podle pravidel a držet je jich vždy na sto procent. Také můžete pravidla ignorovat. Nebo být někde mezi. Můžete cokoliv, protože každý, kdo vám říká, že je to špatně, vám říká svůj názor.
• Je ale velice důležité chápat, proč pravidla existují, naučit se jich co nejvíc a tím odhadnout, kdy je na místě je porušit. Je rozdíl mezi lajdáctvím a tím, kdy sami chápete, co děláte, a jak to pomůže naplnit váš umělecký záměr.

Konkrétní pravidla a jak je obejít

Jeden z největších soubojů, které kolem sebe vídám, je: ostrá, nebo neostrá? Poměrně často se může stát, že vyfotíte skvělý moment, ale foťák vám špatně zaostří. Je to pak dobrá fotka? To je na vás! Ano, může se vám líbit neostrá fotka, může být dokonalá ve vašich očích i přesto, že je technicky špatně. 

Často se jedná o fotky neopakovatelných momentů – z akcí, svateb a podobně. Určitě ji nechte neostrou a nesnažte se ji na sílu doostřit v postprocesu, jinak ji skoro určitě zničíte.

Takže přiznejte, že je neostrá, a vězte, že světoví fotografové nejednou vyfotili skvělou, ale neostrou fotku.

Stejně tak tomu je s uříznutými částmi těla. Občas stojíme s moc dlouhým objektivem příliš blízko, ale některé momenty jsou neopakovatelné. Modelka může zrovna mít takový výraz, že už ho nedokáže napodobit. Partneři se tak krásně políbí, že už to nezopakují. A pokud jich kus chybí, tak se nedá svítit, už to tak je. A je opět na vás, zda si v hlavě přeberete, jestli to za to stojí, nebo už se přes to nepřenesete. Budete se potýkat se standardy, které jste si sami nastavili podle toho, jak vám vyhovují.

Kompozice je další takový případ – musíme ji vždy dodržet, nebo se může vyplatit ji pro jednou udělat jinak? Pokud už během focení cítíte, že vám vyhovuje něco neobvyklého, tak do toho, vyfoťte to tak. Pak to vyfoťte kompozičně správně, abyste obě fotky doma mohli porovnat a vybrat lepší variantu.

Co pohledy? Mají směřovat do fotky, ale někdy to nevyjde. A zase to nemusí být špatně! Občas zkuste pohled nasměrovat jinam schválně.

ISO a zrnění celkově. Přidávat do fotek umělé zrno je moderní. Fotografové to sice mnohdy nemívají rádi, stejně tak i klienti či fotografovaní. Občas je to ale skvělá přidaná hodnota. Můžeme se dostat do situace, kdy to ani jinak nejde a světelné podmínky nám nedovolí ISO ubrat.

Zrnění je například u analogové fotografie naprosto běžné. Je považované za tzv. „vintage“ prvek a nemusí být vůbec na škodu. Pokud ale zrnité fotky nemáte rádi, pak nevytahujte ISO nad 500, stáhněte šum v Zoner Photo Studiu X a netrapte se zbytečně ve snaze jít s dobou. Obzvlášť s moderním vybavením dnešní doby se šumu vyhnete snadno.

Sama si pamatuji doby, kdy jsem zrnění nenáviděla. Bála jsem se zvednout ISO nad 360 a fotky jsem vyhlazovala tak, že na nich lidé vypadali jako voskové figuríny. Dodnes vidím fotky, na které se šum nehodí, ale jinde se ISO nebojím nastavit hodně vysoko – a pak se mi to líbí.

Krásná fotka, nebo krásná modelka?

Ano, to je věčný problém. Co když mám technicky špatnou fotku, ale modelce to vážně sluší? A co když mám technicky dokonalou fotku, ale focený se sám sobě nelíbí? Stanovte si, jaký jste fotograf.

Fotíte hlavou? Zajímá vás technické provedení, kompozice, světlo, technika a dokonale srovnaný horizont? Nebo fotíte srdcem? Hlavně, ať je to hezké a ať to všem sluší?

Fotit srdcem a fotit hlavou jsou dva různé přístupy, které se často setkávají a mísí. V jádru jsme ale každý jedno nebo druhé. A i když (jako třeba já) fotíte srdcem, tak u toho samozřejmě respektujete všechny technické náležitosti a dbáte na pravidla. Pokud fotíte hlavou, tak zase můžete vnímat krásu modelek a dbát na psychologii focení. Není to jen černobílé, ale je dobré vědět, co ve vás převažuje.

„Srdcaři“ nemají zase takový problém pravidla porušovat, občas to ale až přehání. A ti, kteří fotí hlavou, zase občas zanechají modelku rozpačitou a nespokojenou. Soustředí se moc na fotku a málo na člověka, který před ním stojí. A tak jsme zase u toho, že nic není zcela dobře a nic není zcela špatně. Jen nechoďte do extrémů, uvědomte si, co chcete fotit, jak to chcete fotit a kam až jste ochotni odbočit pro umělecký záměr.

Zkuste si nějaké to pravidlo porušit. Jako experiment. Jen tak, ať zjistíte, jaké to je. A osvoboďte se od potenciálních názorů ostatních. Vyfoťte si něco pro sebe, a když se vám to bude líbit, mějte radost.

Závěr

A nakonec je to vlastně o tom, že se nesmíte bát zkoušet věci, které jsou nové a jiné. Nebojte se porušit pravidla, nenechte se jimi svazovat. Ale také se je pořádně naučte a zachovejte k nim respekt. Někde vzadu v hlavě byste je mít měli. Měli byste vědět, že je porušujete. A nenechte se odradit kritiky. Je to vaše dílo, vaše radost. A foťte tak, abyste se cítili dobře. Abyste měli radost z fotek. Je výzva to fotit tak, aby se výsledek líbil vám i modelům. A vy tuhle výzvu určitě pokoříte.