Rozhovor: Jiří Urban – snažím se z lidí vytáhnout to, kým skutečně jsou

Jiří Urban je fotograf a kameraman. Nejčastěji fotí svatby a rodiny. Stejně jako focení a natáčení, miluje i cestování. Své zakázky tak realizuje po celé republice, ale i za hranicemi. Focení je jeho vášní, jeho úniková místnost, jeho způsob, jak vyjádřit to, co cítí a vidí. K editaci fotek používá Zoner Photo Studio X a je jeho hrdým ambasadorem. 

Jirka má rád hudbu, kočky, výšky a perspektivy. Pochází z Jizerských hor, ale jeho aktuální místo působení je Brno, kde i káva chce být Instagramová hvězda. Nechá se ale zanést kamkoli, kde ho necháte vyprávět váš příběh. 

Co tě vedlo k rozhodnutí stát se fotografem a jaké jsou tvé hlavní inspirace a motivace?

Bude to znít trochu zvláštně, ale moje úplně první motivace postavit se za foťák, byla nechuť stát před ním. Štvalo mě, když mě třeba na táboře nebo víkendových akcích někdo fotil. Začal jsem tedy nabízet, že pár fotek nafotím, zpočátku na telefon. Pak jsem ale zjistil, že mě focení jako takové začíná bavit a postupně jsem začal investovat do techniky, a dnes jsem tady. 

Moje největší inspirace jsou lidi a to, když jsou sami sebou. A o to se taky na svatbách a při rodinných focení snažím – vytáhnout z lidí to, kým skutečně jsou a zachytit to na svých fotkách a videích. 

Jirko, zkusíš mi říct, jaká část práce, jako fotografa, je pro tebe nejoblíbenější?

Moje nejoblíbenější část práce, jako fotografa a kameramana, je svatební hostina a sweet bar. 😀 A teď vážně. Vlastně se mi těžko hledá jedna nejoblíbenější část. Ze svatebního dne mě asi nejvíc baví párové focení, kdy si vezmu novomanžele pryč od všech a je čas si s nimi během toho trochu pokecat a víc je poznat. 

Je pro tebe každé focení něčím specifickým? Dokázal by sis vzpomenout na každou jednotlivou svatbu, nebo se čas od času stane, že se některé slijí do jednoho. 

Každá svatba je trochu jiná a troufnu si říct, že si na každou z nich vzpomenu. Možná si už nevybavím jména (na která mám mimochodem fakt strašnou paměť 😀), ale tu samotnou svatbu ano. 

Tvé heslo je „věčný lovec momentů“. Je s touto filozofií spojený nějaký konkrétní zážitek? Můžeš ho šířit? 

Vlastně ani nevím, jak tohle heslo vzniklo. Žádný konkrétní zážitek za tím není. Jde jen o to, že na sebe nechci poutat pozornost. Chci, aby si lidé užívali svatbu, jako by tam žádný fotograf nebyl a já je při tom vyfotil. Často mi po svatbě zákazníci píší, že ani neví o tom, že jsem tam při téhle konkrétní věci byl, fotil a že jsou rádi, že to mají nafocené. 

Máš nějaké limity, za které bys nikdy nešel? Dokážeš si tyto hranice vykomunikovat ve své práci/profesi?

Asi nedokážu popsat svoje limity takhle do jednoduché odpovědi. Nicméně před každou zakázkou se s klienty setkám a tam si řekneme, co můžeme jeden od druhého čekat a nějak sjednotíme představy. A zatím se pokaždé podařilo vše vykomunikovat tak, abychom byli oboustranně spokojeni. 

Všimla jsem si, že máš na svém kontě i zimní svatby. Má focení svateb v zimě nějaká specifika? Dokázal bys vyjmenovat jaká?

Zimní svatba má určitě svá specifika. Například to, že nemůžeš držet novomanžele hodinu na párovém focení (nebo s sebou musíš mít flašku na zahřátí 😀). Další věc, co si teď vybavuji, je, že se nesmí naplánovat nějaká důležitá část svatebního dne (a focení) hned po návratu z venkovního focení. Čočka se totiž zamlží a půl hodiny nic nevyfotíte (nebo musíte před každou fotkou rychle otřít objektiv). 

Určitě je dobré počítat také se zpožděním kvůli cestě, zvlášť když jedete třeba někam do hor. Všechno to jsou moje zkušenosti, ale naštěstí ne nějak nepříjemné. Je dobré se vším počítat dopředu a mít vymyšlený backup plán. 

Co bys poradil někomu, kdo s takovým typem focení nemá zkušenosti? Na co by se měl se připravit?

Je dobrý trochu předvídat a ke všemu si udělat plán B. Jsem toho názoru, že je určitě dobrý mít kvalitní techniku, ale pořád se na ní nemůžu na 100% spoléhat a potřebuju k ní mít nějaký adekvátní backup. 

Focení Editoriálu je klidnější a není tam vyvíjen takový tlak na výsledek. Svatbu nepřefotíš, ale když pokazíš editoriál, tak se tolik nestane. 

Také doporučuji zkusit se nabídnout jako druhý fotograf. Zadarmo s tím, že začínáš a že nezaručuješ výsledek. Myslím si, že pro někoho, kdo chce začít fotit svatby, je lepší dát si prvních pár svateb zadarmo jako druhý fotograf a bez tlaku na výsledek, než to dělat třeba za 5 tisíc. Jednak je to těžce pod cenou, ale také tou odměnou vzniká už nějaký příslib výsledku. Já jsem se na začátku vydal bohužel tou druhou cestou. Teď už bych to neudělal. 

Jaké jsou tvé oblíbené lokality pro svatební a rodinné focení? (Exteriér: park, zámek, louka, les, atd., nebo interiér: domov, aterliér, atd.)

Rád fotím obecně venku a hledám nová místa. Louka, les a západ slunce, to je značka ideál. Ale fotím i v interiéru, zvlášť když je špatné počasí. Skvělé jsou kavárny, ale poslední dva roky fotím taky hodně u klientů doma. Ateliéry obecně moc nemusím, ale čas od času je taky využiji, např. pro vánoční focení.

Jakým způsobem se snažíš držet krok s dobou? Kde hledáš inspiraci, nebo jaké jsou tvé metody pro udržení tvůrčího a osobního růstu? (AI, zahraniční inspirace, atd.)

Já se vlastně moc nesnažím hledat inspiraci a spíš se to snažím vytáhnout ze sebe a z lidí, které fotím. Je to správně, je to špatně? Nevím. Ale když jsem začínal, tak jsem to zkusil udělat takhle a zůstalo mi to do teď. Ale jinak mám samozřejmě oblíbené fotografy, jen nejsou úplně ze svatebního odvětví. Třeba Martin Stranka.

Obrovskou inspirací jsou pro mě taky staré manuální objektivy, což je vtipné v odpovědi na otázku, jak držím krok s dobou.😀 Nicméně manuální objektivy mě dokáží inspirovat pořád. A vlastně je to asi jediný kus techniky, který mě i po letech pořád baví. Mám doma asi 12 manuálních objektivů, takže moje sbírka není ani zdaleka tak velká, jako jiných fotografů u nás v Česku. Ale postupně se rozrůstá. Jinak z těch všech manuálních skel je moje top stále Pancolar 50mm f1.8. Jeho projev v protisvětle a bokeh musí inspirovat podle mě každého. 🙂

Můžeš se s námi podělit o tvůj nejoblíbenější nebo nejvtipnější zážitek z práce jako fotograf?

Asi nejvtipnější zážitek ze svatby mám z minulého roku. Nutno říct, že teď už je nejvtipnější, v tu chvíli to ale moc vtipný nebylo. Nevěsta se ženichem si šli v noci zaplavat do jezírka a ženichovi během toho sklouznul snubní prstýnek z prstu. Jenže to nebyl nějaký obyčejný prstýnek, ale byl to prstýnek po nevěstiných předcích z první republiky. 

No, takže jsem vytáhl studiové světlo, které pro jistotu vozím v kufru i na svatby, a stál jsem nad jezírkem a svítil. Nakonec se prstýnek podařilo vylovit a všichni jsme se tomu zasmáli, ale těch několik desítek minut bylo fakt těžkých. 

Jak se projevuje tvůj autorský styl, tvá osobnost do každého svatebního či rodinného focení? 

Nemyslím si, že mám nějaký speciální autorský styl. Nicméně si opravdu zakládám na tom, aby si zákazníci se mnou focení užili. Jde mi o to zachytit na svých fotkách lidi takoví, jací opravdu jsou. A neřešit nějaké pózy, které musí desítky minut držet. Takže pokud jde o párové nebo rodinné focení, snažím se vždy lidi uvolnit, rozesmát a vytáhnout z nich to, kým jsou. 

Pokud jde o klasickou reportáž, např. svatbu, tak tam se snažím nepoutat na sebe pozornost. Zamíchám se mezi lidi a fotím ve chvílích, kdy o tom ideálně vůbec neví. A myslím, že se mi to daří. 

Kromě fotografování se také věnuješ hudbě a zvukové tvorbě. Jaký vliv má hudba na tvou tvůrčí práci a jak tyto dvě sféry ovlivňují navzájem své tvůrčí procesy?

Hudbu a obecně audio miluji a je skvělý, jak se může focení/natáčení a audio doplňovat. Například u videa dělá hudba a zvuky podle mě více než polovinu celkového zážitku. 

Jak vnímáš budoucnost fotografie (např. pro fotografy obávanou AI) a jaké nové trendy nebo směry vnímáš jako nejzajímavější pro svou tvůrčí práci?

Myslím si, že se nemusíme příliš obávat AI a toho, že by nás nahradila. Na druhou stranu je AI super nástroj a je určitě více než vhodné se s ní naučit pracovat. Je skvělý, že například retuš nějakého rušivého elementu dneska zabere pár minut, zatímco dva, tři roky zpátky zabrala třeba hodinu. 

AI nevidím jako něco, co za mě udělá práci, ale jako nástroj, pomocí kterého udělám svou práci rychleji. A popravdě úplně moc nové trendy nesleduji, ale snažím se hledat inspiraci ve všem, co mám kolem sebe.

Poslední otázka, na tělo. Jaké jsou tvé nejoblíbenější úpravy v Zoner Photo Studiu a bez které funkce by ses tam rozhodně neobešel? 

Vesměs veškeré moje úpravy probíhají v modulu Vyvolat. Úprava expozice, světel a stínů je samozřejmost, ale velkou část mého výsledku dělají barevné úpravy. Posun základních barev je vždy můj první krok v color gradingu. Potom upravuji Křivku a Barevné tónování a jako poslední v oblasti barev dělám Barevné korekce. Kdybych si ale musel vybrat pouze jednu funkci, byly by to Křivky. 

Moc děkujeme Jirkovi za čas i jeho fotky, které nám věnoval pro tento rozhovor, díky kterému se můžete i vy seznámit s jeho prací. Těší nás, že mu Zoner Photo Studio pomáhá s jeho zakázkami, a tak můžeme být i my součástí těchto vzácných okamžiků.