Tomáš Rak: Jsem spíše umělec než entomolog
S Tomášem Rakem se známe od roku 2005 díky jednomu fotografickému webu. Už ze začátku své dráhy fotografa hodně experimentoval, především v oblasti detailů a makra. Přitom jeho cesta vedla ke stále menším a menším detailům. Jeho fotografie se vyznačují především velmi vysokou technickou kvalitou – dají se považovat za dokonalé. Fotografováním se přes to neživí.
Kdy jsi začal fotografovat a co tě k tomu přivedlo?
Fotografovat jsem začal v březnu roku 2004. Můj první fotoaparát byl třímegapixelový kompakt od Sony. A co mně k tomu vedlo? Vždycky jsem chtěl fotografovat, jenom mi nikdo nikdy nekoupil fotoaparát, tak jsem si ho musel nakonec pořídit sám. (smích)
Nyní jsi známý hlavně jako makrofotograf. Jakým tématem jsi začínal?
Makrem, tím jsem rovnou začínal.
Jakým způsobem se vyvíjela tvoje technika (i ta fotografická) na fotografování makra?
Ze začátku jsem začal přikládat před fotoaparát různé čočky z různých lup. Pak jsem si koupil, krom první digitální zrcadlovky Canon EOS 300D, také svůj první makroobjektiv Sigma AF 50 mm F2,8 EX DG Macro. Poté už jsem si pořizoval vždy jen makroobjektivy. K fotografování makra jsem používal i obrácená manuální skla. Před pár lety jsem se přeorientoval na mikrofotografii, kde fotografuji s mikroskopickými objektivy, které slouží k zachycení extrémních detailů.
Vím o tobě, že si fototechniku různě upravuješ a skládáš. Můžeš našim čtenářům prozradit jakým způsobem?
Ano. Upravoval jsem hlavně ty „obrácené“ objektivy, které jsem mezi sebou kombinoval a zjišťoval jejich výstupy. Nejvíce jsem však experimentoval se světlem. Světlo je alfou a omegou každé fotografie, makro nevyjímaje. Největší přínos mých „kutilských“ experimentů bylo vytvoření světelného tunelu, na jehož konci byly dvě bílé nádobky z filmů. Tunel byl napojen na interní blesk. S tímto zařízením jsem dosáhnul velmi podobných výsledků, jako kdybych použil drahé a profesionální osvětlovací techniky. Pořád jsem vytvářel různé softboxy a tunely na světla, protože jsem potřeboval přesunout a rozptýlit světlo.
Navíc jsem experimentoval s čočkami, které jsem získal rozebráním starších, méně kvalitních objektivů. Tyto čočky jsem přikládal před nebo za objektivy, zkoušel jsem různé kombinace. Občas se kombinace povedla a občas ne. Ne každá čočka si sedí s daným objektivem, protože každá má jinou optickou mohutnost. Některé pasují před menší objektiv, jiné nepasují před ten větší a naopak.
Jakým způsobem fotografuješ mikrofotografii?
Používám k ní profesionální mikroskopické objektivy, které se nedají nijak napodobit. Jedná se o velmi speciální objektivy skládané z velmi charakteristických skel. Dokáží udělat extrémní přiblížení s extrémní ostrostí.
Existují tyto objektivy i s běžnými, moderními fotografickými bajonety?
Já osobně jsem používal mikrobjektivy značek Nikon, Mitutoyo a Carl Zeiss. Většina těchto objektivů má závit (bajonet) RMS, který používají mikroskopy. Dá se však pořídit redukce z RMS na závit M42. Na M42 se už dají pořídit běžné redukce nejpoužívanějších značek.
Ostatní objektivy, které RMS nemají, mají 26mm závit. U těchto objektivů je pak potřeba vyskládat za pomocí redukcí závit až na 58 mm a ten pak připojit na mezikroužky.
Některé objektivy se korigují 200 mm objektivem. To je zase speciální druh objektivů, které sami o sobě nefungují. Takový objektiv používám i nyní. Koriguji jej starším teleobjektivem Canon 80-200 mm. Ten má průměr 72 mm, takže používám i hodně redukcí.
Bez čeho se krom fotoaparátu u fotografování mikra neobejdeš?
Rozhodně bez světla a mikroobjektivu. Mikroobjektiv není možné ničím nahradit. Objektiv u makra nahradíš, ale u mikrofotografie ne. Navíc potřebuji další výbavu, jako například posuvník, který je ochráněn před případnými otřesy z okolí.
Nefotografuji ale s bleskem. Používám lampy. Fotografuji s časy 1/4 až 1/6 s. Nemůžu si tedy dovolit nějaké, byť i jen malé vibrace. Je to ohromně velké přiblížení a bylo by to poznat. Navíc musím mít nabité baterie, protože fotografuji přes LiveView.
Hmyz, který při těchto časech fotografuješ, je živý?
Pokud fotografuji mikro, tak fotografuji mrtvý hmyz. Zachycuji jej s extrémním přiblížením. Častokrát mám 0,7 mm přes celý snímač fotoaparátu. Pokud se cokoliv pohne, byť jen jeden chlup na hmyzu, tak následně v počítači neposkládám snímek správně. Hmyz tudíž musí být nehybný, takže mrtvý.
Všechny mikrofotografie jsou skládané z několika různých fotografií (někdy i 200 a více fotografií). Každá fotografie má různou hloubku ostrosti a při softwarovém zpracování vyberu a použiji jenom tu část fotografie, která je v hloubce ostrosti.
Znám však fotografy, kteří takto pořizují i skládané fotografie živého hmyzu. Fotografují však například pavouky a mouchy, kde není potřeba takového počtu dílčích snímků. Snímají je navíc ráno u východu slunce. V té době hmyz není aktivní. Dá se říct, že to je jediná doba, kdy se dá i živý hmyz takto fotografovat.
Specializuješ se na nějaký konkrétní druh hmyzu?
Nejvíce fotografuji metalický hmyz. To je pro mě nejatraktivnější objekt na fotografování. Navíc, když použiji kontrastní pozadí, dá se fotografie považovat za umělecké dílo, které hraje různými barvami. Nejčastěji fotografuji miniaturní osičky, které mají navíc geniální struktury.
Barvy na Tvých fotografiích jsou tedy reálné?
Barvy mých fotografií jsou jemně upravené. Lehce upravuji saturaci.
Vyznáš se i v druzích hmyzu, který fotografuješ?
Největší znalosti mám o skákavkách, na které však stačí makro, není potřeba mikro. O vyfotografovaném hmyzu se přiznám, že toho moc nevím. Nejvíce se dozvím, až když mi to sdělí mí kamarádi v komentářích přímo pod fotografií.
Když se pak s daným hmyzem znovu potkám, tak už vím, o který druh se jedná, ale popravdě nikdy jsem se nesnažil studovat jejich život, nebo druh. Jsem zkrátka spíše umělec, než entomolog. Předně se snažím hmyz hezky vyfotografovat. Fotografii následně zajímavě upravit, třeba tak, že jí přidám na barevnosti. Využívám hmyzí tělo na zobrazení symetrie.
Kde hledáš potencionální hmyzí modely?
Pokud hledám hmyz na makro, tak jej převážně v přírodě (třeba na květinách). Jestliže hledám hmyz na mikro, dá se najít prakticky kdekoliv (například na okně).
Jak poznáš, že ten miniaturní hmyz je metalický?
Dá se to zjistit detailnějším pohledem. Jednou se mi stalo, že jsem domů donsel mě neznámý druh hmyzu. Na první pohled vypadal nezajímavě, po příblížení jsem však zjistil, že je nádherně metalicky modrý.
Makro a mikro však není jediný druh fotografie, kterou se zabýváš. Co ještě fotografuješ?
Fotografuji také portréty lidí, většinou žen a ty upravuji. Taky mě velmi baví fotografovat volně žijící vodní ptactvo. Rád fotografuji i produktovou fotografii, na které můžu ukázat, jak umím pracovat s grafickými editory.
Tvé snímky mají vysokou technickou kvalitu. Živíš se fotografováním?
Fotografii momentálně vnímám jako hobby. Věřím však, že mě fotografie jednou živit bude.
Kde se dají najít tvoje fotografie?
Moje snímky prioritně publikuji na mé osobní stránce www.flozya.com, ale i v různých skupinách na Facebooku, které jsem založil teprve v únoru. Kupříkladu Invisible world je jedou z nich. Tam publikuji mé mikroskopické fotografie nejenom hmyzu, ale nejrůznějších dalších detailů. Navíc přispívám i videi na Youtube.
