Vysoce světelné objektivy

Jsou těžké, nemají žádný zoom, nicméně jejich obrazová kvalita je taková, že někteří profesionálové nepoužívají nic jiného. Proč jsou vysoce světelné objektivy tak ceněné?

Naprostá většina fotografů začne s fotoaparátem osazeným levným univerzálním objektivem. V případě vlastnictví těla s výměnnými objektivy časem začnou pokukovat po dalších s otázkou, jestli přinesou něco navíc.

U obvyklých zrcadlovek s menším APS-C senzorem, jako jsou řady Nikon Dxx00 nebo Canon x00D a xx00D, je nejběžnější objektiv 18-55/3,5-5,6. U bezzrcadlovek typu Micro Four Thirds je to podobný 14-42/3,5-5,6.

Tyto základní objektivy mají společnou nízkou světelnost, což je jinak řečeno nejmenší nastavitelná clona. Už z označení je vidět, že zde vychází na slabou F3,5 u nejširšího ohniska a velmi špatnou F5,6 na ohnisku nejdelším. Co všechno to způsobuje?

Problémy s nízkou světelností

Za prvé je tu samozřejmě problém, že k senzoru projde málo světla. V šeru si musí vypomáhat zvýšením ISO citlivosti, čímž výrazně přibude šumu. Také obraz v hledáčku je tmavý a i ostřicí senzory mohou tápat.

Druhý „problém“ (resp. vlastnost) málo světelných objektivů je velká hloubka ostrosti. I když perfektně zaostříte na hlavní objekt, pozadí se rozmaže jen napůl a pořád může na snímku vadit. Toto malé rozmazání je někdy výhoda, například v krajinářské fotografii. Naopak třeba u portrétů chceme pozadí potlačit a nechat člověka vyniknout.

I při 55 mm a nejnižší možné cloně (F5,6) je hloubka ostrosti velká a je potřeba hledat zaostřený objekt. Canon 350D, Canon EF-S 18-55/3,5-5,6, 1/250 s, F5,6, ISO 200, ohnisko 55 mm — I při 55 mm a nejnižší možné cloně (F5,6) je hloubka ostrosti velká a je potřeba hledat zaostřený objekt.
Canon 350D, Canon EF-S 18-55/3,5-5,6, 1/250 s, F5,6, ISO 200, ohnisko 55 mm

Hloubka ostrosti v detailu

Hloubka ostrosti (Depth of Field, DOF) záleží nejen na použité cloně, ale výrazně také na velikosti snímače. Čím větší snímač, tím nižší hloubka ostrosti při stejné cloně. Tzv. full frame snímače (označované i jako FF nebo 35 mm formát) s velikostí kinofilmového políčka jsou na tom tedy velmi dobře a dokáží snadno opticky oddělit focený objekt od velmi rozmazaného pozadí. Naopak malinké snímače v mobilech mají hloubku ostrosti obrovskou a jen velmi stěží je možné okolí rozmazat.

K čemu malou hloubku ostrosti?

Například při focení portrétů se právě malá hloubka ostrosti hodí na „vypíchnutí“ člověka a potlačení (rozmazání) pozadí. Stejně tak pokud fotíme ať už lidi nebo detaily v komplikovaném interiéru se spoustou prvků v pozadí, co nejmenší hloubka ostrosti nám pomůže tyto rušivé prvky téměř eliminovat.

Naopak krajinářská fotografie obvykle spoléhá na to, že ostré bude prakticky vše, takže je cílem mít hloubku ostrosti co největší.

Aby bylo možné mezi sebou různé systémy porovnávat, musíme zde počítat s jejich tzv. crop factorem, tj. kolikrát je jejich senzor menší než full frame. U APS-C senzoru Canon a Nikon vychází 1,6 a 1,5. U Micro Four Thirds je menší čip s crop factorem 2. Dál tedy budu v článku u použitých nastavení uvádět i jejich přepočet na 35 mm formát (FF).

Objektiv 18-55/3,5-5,6 u Canon APS-C odpovídá objektivu 29-88/5,7-9 na FF.Objektiv 14-42/3,5-5,6 u Micro Four Thirds odpovídá ve skutečnosti 28-84/7,1-11 na FF.

Pro účely převodu jsem použil vynikající kalkulátor zde.

Poznámka stranou: Menší hloubky ostrosti můžeme docílit i větším zoomem. Například u ohniska 200 mm u jakéhokoliv snímače už téměř jistě můžeme počítat s výrazným rozmazáním pozadí, ale za cenu silně odlišné perspektivy, takže toto není univerzální řešení.

Srovnání extrémů. Nahoře Canon 350D (crop 1,6), Canon EF-S 18-55/3,5-5,6, 1/80 s, F5,6, ISO 400, ohnisko 55 mm; Dole Canon 5D Mark III (Full frame), Canon 85/1,8, 1/200 s, F1,8, ISO 100, ohnisko 85 mm — Srovnání extrémů.
Nahoře Canon 350D (crop 1,6), Canon EF-S 18-55/3,5-5,6, 1/80 s, F5,6, ISO 400, ohnisko 55 mm;
Dole Canon 5D Mark III (Full frame), Canon 85/1,8, 1/200 s, F1,8, ISO 100, ohnisko 85 mm

Světelnější možnosti

K získání menší hloubky ostrosti vedou dvě možnosti:

pořídit si fotoaparát s větším senzorem (a většinou i nové objektivy, protože stávající většinou pokryjí jen malý senzor a u většího by se na snímku objevily černé okraje)
„jen“ sehnat objektiv s vyšší světelností.

Základní zoom lze beze zbytku nahradit například u Canonu APS-C objektivem 17-55/2,8 (ekvivalent u FF: 27-88/4,5) nebo u Micro Four Thirds 14-40/2,8 (FF: 28-80/5,7). Bohužel oba jsou několikanásobně dražší než základní varianta zmiňovaná výše a navíc hloubka ostrosti, byť výrazně zmenšená, má pořád rezervy ke zlepšování.

Vysoce světelné objektivy

Mezi fotografy jsou velmi populární objektivy se světelností kolem F2,0 a níže. Zde už ale obvykle měníme něco za něco a vzdáváme se možnosti zoomu – jedná se tedy velmi často (i když ne vždy) o tzv. pevné objektivy s jediným ohniskem.

U Canonu i Nikonu je to zdaleka nejoblíbenější 50/1,8 (lze použít i na FF! Na APS-C dělá obraz jako objektiv 80/2,9 na FF). Ten je velmi levný a přitom dává slušnou kvalitu obrazu. Základní objektiv sice nenahrazuje, ale je to skvělý doplněk právě pro focení portrétů a dalších detailů.

Římský voják je díky světelnému objektivu 50/1,8 vizuálně jasně odlišený od pozadí. Canon 40D, Canon EF 50/1,8, 1/5000 s, F1,8, ISO 100, ohnisko 50 mm — Římský voják je díky světelnému objektivu 50/1,8 vizuálně jasně odlišený od pozadí.
Canon 40D, Canon EF 50/1,8, 1/5000 s, F1,8, ISO 100, ohnisko 50 mm

Stejně tak jsou k dispozici už nákladnější, ale velmi dobré širší i užší varianty jako Canon 85/1,8 (sám použitelný i na FF, při použití na APS-C je to ekvivalent 136/2,9 na FF) nebo Sigma 30/1,4 DC (FF: 48/2,3). I v dalších ohniscích je možností spousta, každý si vybere.

Potenciální problémy ostření

Čím menší je hloubka ostrosti, tím více rostou nároky na přesnost techniky i pracovních postupů.

Před prvním použitím objektivu je nutné zjistit, jestli ve spojení s fotoaparátem správně ostří. Testy v reálném prostředí mohou být zavádějící, takže pokud se vám cokoliv zdá podezřelé, doporučuji vytisknout a vyzkoušet nějaký testovací obrazec (např. zde je jeden i s velmi podrobným anglickým popisem).

Drobné nepřesnosti ostření lze doladit v menu některých fotoaparátů (Autofocus Microadjustment), větší chyby dokáže odstranit jedině servis.

Jakmile je vše technicky v pořádku, pořád není vyhráno. Důležitá je i technika samotného focení.

U ostření musíte být mnohem více opatrní a dávat pozor například na větve kolem hlavy modelky, na které se ostřicí systém rád soustředí a tyto nepřesnosti navíc nejsou u focení vidět, jen při zvětšení na výsledné fotografii.

Po zaostření se navíc nesmíte příliš hýbat, a pokud fotíte lidi, ani oni by se neměli pohybovat. V extrémních případech (detailech) může být zaostřeno jen na jedno oko a druhé je rozmazané – každý drobný pohyb způsobí nepoužitelný záběr!

Případ, kde je potřeba vysoká přesnost práce. Bližší oko je zaostřené, zatímco zadní je výrazně rozmazané. Canon 5D Mark II, Canon EF 85/1,8, 1/160 s, F1,8, ISO 100, ohnisko 85 mm — Případ, kde je potřeba vysoká přesnost práce. Bližší oko je zaostřené, zatímco zadní je výrazně rozmazané.
Canon 5D Mark II, Canon EF 85/1,8, 1/160 s, F1,8, ISO 100, ohnisko 85 mm

V některých situacích je problém i s běžnou technikou tzv. focus-recompose, tj. že si zaostříme prostředním ostřicím bodem a pak pootočíme fotoaparát, abychom doladili kompozici a dostali focený objekt do zlatého řezu. U širších záběrů s výrazně malou hloubkou ostrosti se tímto pohybem objekt někdy dostane mimo hloubku ostrosti.

Zatímco při zaostření je cíl perfektně zobrazený, po pootočení fotoaparátu se ocitne daleko od roviny ostrosti.jpg — Zatímco při zaostření je cíl perfektně zobrazený, po pootočení fotoaparátu se ocitne daleko od roviny ostrosti.

To vše jsou důvody, proč je důležité si zvyknout snímky častěji kontrolovat hned po vyfocení.

Narážíme na limity

Focení s malou hloubkou ostrosti je efektní i venku za slunečného dne. Jenže s malou clonou jste nuceni používat velmi krátkých časů a ty některé fotoaparáty nedovolí – to se týká i levnějších typů zrcadlovek. Současný Canon 700D má limit 1/4000 sekundy a nejnižší ISO je 100. S objektivem se světelností F1,4 toto nastavení při prudkém slunci stačit nebude a abychom se vyhnuli výraznému přepalu, budeme muset zvedat clonu na F2 nebo i vyšší hodnoty. Alternativou je použití ND nebo polarizačního filtru.

Limity fotoaparátu 1/8000 s a ISO 100 byly dosaženy (ISO 50 má horší kvalitu). Clona F1,4 nešla použít a automaticky se uzavřela až na hodnotu F2,2. Canon 5D Mark III, Sigma 50/1,4 DG, 1/8000 s, F2,2, ISO 100, ohnisko 50 mm — Limity fotoaparátu 1/8000 s a ISO 100 byly dosaženy (ISO 50 má horší kvalitu). Clona F1,4 nešla použít a automaticky se uzavřela až na hodnotu F2,2.
Canon 5D Mark III, Sigma 50/1,4 DG, 1/8000 s, F2,2, ISO 100, ohnisko 50 mm

Typické chyby objektivu

Objektivy s vysokou světelností nutí výrobce ke kompromisům, z čehož pramení dva drobné designové problémy typické pro většinu těchto výrobků: vinětace a tzv. longitudinální chromatická aberace.

Vinětace, tedy ztmavení okrajů, se objevuje nejvíce při nejmenší cloně a s rostoucí clonou postupně mizí. Tento efekt je chybou jen v některých případech, jindy může být vítaný, protože zdůrazňuje motiv uprostřed a potenciálně rušivé elementy na krajích potlačuje.

Longitudinální (= délková) chromatická aberace (v angličtině bokeh fringing) je zfialovění hran u věcí, které jsou blíže, než je focený objekt a naopak zezelenání hran za ním. Příčinou je různý lom světla u různých vlnových délek a tento efekt je viditelný na velmi kontrastních hranách, hlavně mezi bílou a nějakou tmavou barvou. Opět mizí s rostoucí clonou.

Jasně viditelné zelené a fialové hrany na kontrastních přechodech. Canon 40D, Canon EF 85/1,8, 1/640 s, F1,8, ISO 100, ohnisko 85 mm — Jasně viditelné zelené a fialové hrany na kontrastních přechodech.
Canon 40D, Canon EF 85/1,8, 1/640 s, F1,8, ISO 100, ohnisko 85 mm

Velmi specifickým problémem u několika objektivů je také posun zaostření ve chvíli, kdy se zvýší clona, většinou při focení na krátké vzdálenosti. Zde je problém v konstrukci objektivu, a tedy není řešitelný. Musíte proto zvážit, zda vám to vadí. Interaktivní ukázku můžete vidět zde na posledním obrázku na stránce.

Full frame

Když odmyslíme středoformátové a větší přístroje, tak nejmenší hloubku ostrosti nám poskytne full frame fotoaparát s příslušným objektivem. Už v analogových dobách byl oblíbený fixní 50 mm objektiv (zčásti i proto, že zoomy je těžké vyrobit, a proto přišly až později), například Henri Cartier-Bresson používal nejčastěji Zeiss Sonar 50/1,5. Tato ohnisková vzdálenost je stále populární, spolu s ohnisky kolem 30 nebo 35 mm, takže se často objevují třeba na svatbách mezi profesionálními fotografy.

Preference světelných objektivů je vidět i v dalších článcích na milujemefotografii.cz: Majo Eliáš fotí většinou Nikonem D800 a objektivem Sigma 35/1,4 Art, moje oblíbená kombinace je Canon 5D Mark III a Sigma 50/1,4 Art (vše full frame).

I při zaostření na velké objekty ve větší vzdálenosti je pořád patrná hloubka ostrosti. Canon 5D Mark II, Canon 85/1,8, 1/6400 s, F1,8, ISO 100, ohnisko 85 mm — I při zaostření na velké objekty ve větší vzdálenosti je pořád patrná hloubka ostrosti.
Canon 5D Mark II, Canon 85/1,8, 1/6400 s, F1,8, ISO 100, ohnisko 85 mm

Možnosti se zvětšují

Nedávno přišla společnost Sigma s neobvyklým objektivem 18-35/1,8 určeným pro APS-C senzory (FF cca 27-52/2,7). Tím je pro menší senzory k dispozici zoom s vysokou světelností, byť se teprve blíží na full frame běžnému objektivu 24-70/2,8. Bohužel světelné zoomy jsou těžké a drahé, ale proto je tu záplava pevných objektivů. Pokud jste to ještě neudělali, zkuste prozkoumat nabídku pro váš fotoaparát…