Zpropadená paměťovka

Dlouhou dobu jsem žil v přesvědčení, že díky důmyslnému systému zálohy fotografií na dvě různá místa o ně nikdy nemůžu přijít a kdykoliv se můžu ke kterékoliv fotce vrátit. To by určitě fungovalo v případě, že se snímky dostanou z paměťové karty do počítače. Patrně už tušíte, kam tím mířím.

Chyba lidského faktoru

Jestliže se fotografa jakékoliv úrovně zeptáte na jeho workflow od pořízení fotografií až po jejich vystavení on-line či off-line, určitě nevynechá stažení souborů z paměťové karty do počítače nebo na jiné médium.

Má samozřejmě pravdu, ale je přece tak snadné dojít z výletu, brašnu i s fotoaparátem dát na své obvyklé místo a zpracování snímků odložit. Ruku na srdce, komu se to nestalo? Většinou to – aspoň v mém případě – sklouzne tak daleko, že si na ony už dříve pořízené snímky vzpomenu teprve tehdy, když mám foťák následně v ruce a od počítače jsem vzdálen.

Mně se tento přístup povedlo praktikovat téměř půl roku. Na konci tohoto cyklu byla karta plná. A tak jsem ji jednoduše vyměnil a dal do brašny.

Tak dlouho se nechává karta ve foťáku, až se…

Kartu jsem z brašny vytáhl po dvou týdnech (!) a už na první dotek jsem cítil, že něco není v pořádku. Po detailnějším prozkoumání jsem zaznamenal poškození plastového obalu karty. Dodnes nechápu, jak se to stalo. Při výměně karet jsem si ničeho nevšiml.

Horší ale bylo, že po vložení do fotoaparátu i čtečky v počítači byla karta vesele ignorována. V tu chvíli mi bylo opravdu horko. Postupně jsem si totiž uvědomoval, že na kartě byly fotografie z akcí, kde jsem vyloženě slíbil nějaký obrazový výstup. Sekundárně mi docházelo, kdy naposled jsem snímky z karty stahoval.

Další myšlenky samozřejmě vedly k tomu, jak obrazová data z karty dostat. Po několika desítkách pokusů o načtení karty ve foťáku a počítači jsem tyto pokusy vzdal a začal hledat alternativy. Tedy jiná zařízení, která by kartu mohla načíst. Notebook přítelkyně kartu v počítači sice viděl, ale hlásil, že je poškozená a soubory samozřejmě nezobrazil.

Poučit se z chyb

Nakonec jsem našel ještě starší USB čtečku, kam jsem kartu napasoval tak, aby všechny její kontakty na čtečku přiléhaly. Po připojení k PC se soubory naštěstí zobrazily. Sláva! Všechny jsem je samozřejmě ihned stáhl do počítače a otřel si pot z čela.

Pro příště jsem nicméně vyléčený z lenosti nechávat fotografie na paměťové kartě do aleluja. Od teď budu stahovat do počítače a zálohovat po každém fotografování.