„Pánové přijmou, panny prominou,“ pravidelný počátek Pavlínova projevu. Poté poskytl partyji pěkně peprné pousmání. Pointa pravidelně pokulhávala, pravda, přesto si Pavlín pokaždé přivlastnil pozornost přítomných.

Poslušný pracovník, pravidelný pivař, počestný papá. Pijan, pouze pokud probíhala příležitostná pařba.

Programátor? Pochybuji. Prací Projekťák. Pravil „Proč pokulhává práce?“, „Pozdě poslané“, „Potřebuješ pomoct?“, přitom pokaždé pěkně pozdravil.
Problémy pokořil, pomoc poskytl, práci provedl, přitom příjemně pobavil.

Parádní pedálista, příchod pravidelně pocvakávajících polobotek praví – Pavlín přijel. Promnul propocené podpaží, pobavil přítomné píchlou pneumatikou. Předposledně přijel polomrtev, pražec pokořil Pavlína. Po pauze Pavlín povstal, parádní práce protačejících pedálů pokračuje – padesátikilometrové projížďky přibývají, Pavlín pArmstrong.

Perfektní pracant. Pozitivní persona.

Právě proto posmutní provoz, pracovníci přerušují práci, panny pláčou, produkce padá, prodeje pokulhávají.
Pláč přichází. Pátek – první Pavlína prosté poledne. Po poledni připravujeme poslední pohoštění, pivo, panáky, pro příchozí párky, pochutiny. Prostě party.

Promiňte prosím přílišnou přímost, prostě projevujeme panu Pavlínovi počest.

Pa Pavlíne, pac, pusu, přejí přátelé.