Street fotografii mám ze všech žánrů nejraději. Je dynamická, plná překvapení, neopakovatelných momentů, příběhů, tváří i nečekaně okouzlujících zákoutí. Odhaluje každodenní život i drobnosti, které běžně míjíme bez povšimnutí. A zároveň je dostupná prakticky všude. Stačí jen popadnout fotoaparát a vykročit ze dveří na ulici.

Pořídit pěknou streetovou fotku ale není zas tak snadné. V hlavě nosím spoustu momentů, které jsem zkrátka promeškala včetně několika vycházek s velmi nuznými nezajímavými úlovky. Zkrátka se vám někdy stane, že nejste dost pohotoví nebo vám chybí ten „správný“ úhel pohledu. Zpočátku je také docela obtížné jen tak namířit fotoaparát na cizího člověka. Vždycky jde o větší či menší zásah do soukromí a osobní zóny, a strach z reakce okolí je obvyklou překážkou začínajících i pokročilých street fotografů. I po dvou letech focení streetu se na ulici stále někdy cítím nesvá.

Abyste si příští vycházku do ulic patřičně užili a vrátili se s fajnovými snímky na kartě, podělím se s vámi o následujících několik tipů.

Zrcadlovku s teleobjektivem nechte doma

Na street fotografii je kouzelné to, že ji lze provozovat v podstatě s jakýmkoliv fotoaparátem, včetně jednoduchých kompaktů nebo mobilních telefonů. Naopak menší fotoaparát je na ulici výhoda. Nepoutá tolik pozornosti, působíte s ním trošku jako turista a vaše okolí z něj není tolik nervózní. S velkou zrcadlovkou budete budit dojem, že jste nejspíš někdo od novin, profesionál. Lidé se vám budou vyhýbat, zvlášť jakmile přiložíte fotoaparát k oku, protože vás okamžitě uvidí.

Dlouhá skla jsou nejen nápadná, ale budete s nimi k tomu všemu vypadat jako paparazzi na lovu inkriminujících snímků populárního zpěváka. Teleobjektivy navíc vyseknou pouze malý kousek scény, zatímco široká skla dodají fotografovaným subjektům kontext a děj zarámují. Ohniska 28 nebo 35 mm jsou ideální, ale klidně sáhněte i po pevné padesátce. Na full framu totiž přibližně odpovídá zornému úhlu lidského oka, a tak se vám s ní bude také dobře komponovat. Na přístrojích s menšími čipy nezapomeňte zohlednit crop faktor.

Buďte pohotoví

Nejde jen o to být neustále ve střehu. Být pohotový také znamená důkladně znát svůj fotoaparát a umět ho ovládat poslepu a na lusknutí. Děj se na ulici mění po vteřinách. Umět rychle zareagovat, zaostřit a nastavit potřebné je tak klíčová schopnost. Fotit na manuál může být v tomto případě příliš komplikované. Foťte raději v režimu s prioritou clony nebo závěrky, případně v režimu tradičně označovaném jako P – Program. Je to takový chytřejší automat. Nastavíte pouze ISO a fotoaparát za vás spočítá poměr clony a závěrky. Výhodou ale je, že pokud se vám vypočtené hodnoty nelíbí, můžete je posouvat, a poměr se automaticky přepočte. Máte tak značnou kontrolu nad nastavením.

Foťte v režimu sériového snímání

Rozhodující okamžik je mýtus. Kdybyste se podívali na negativy slavného Henriho Cartiera Bressona, s nímž je pojem rozhodujícího okamžiku spojován, našli byste vždy několik po sobě jdoucích fotografií téže scény. I Bresson zkoušel to samé fotografovat několikrát, aby si pojistil ten nejlepší moment ze všech. Není důvod dělat si to těžké a čekat na tu konkrétní správnou milisekundu. A pak ji promeškat. Sériové snímání umí tyhle variace rychle a na jedno stisknutí. Ze vzniklých snímků pak můžete vybrat ten, na kterém do sebe všechno nejlépe zapadá.

Buďte trpěliví a předvídejte

Častokrát můžete narazit na dobré místo, ale zrovna na něm nikdo není, nebo je lidí příliš mnoho. Možná kompozici kazí startující auto nebo vám něco dočasně brání ve výhledu. Není třeba to hned vzdát a odejít. Poflakujte se chvilku okolo, sledujte pohyb lidí, měnící se podmínky. Zkuste najít jiný zajímavý pohled. Rozmyslete si, jak chcete místo zachytit. Zkoušejte odhadnout, kam lidé půjdou, co udělají dalšího. A vyhlížejte příležitost.

Hledejte jiné perspektivy

Zkuste při focení myslet také na to, jak by vypadala fotografovaná scéna z úplně jiné perspektivy. Vystoupejte na vyvýšené místo, dřepněte si s fotoaparátem k zemi. Zkoušejte jiné úhly pohledu. Často to snímkům přidá dynamiku a poutavost.

Využijte odrazů

Zrcadla, vyleštěná okna, výlohy i kaluže můžou příjemně ozvláštnit nejednu fotku. S odrazy se vám podaří vytvořit dvojí prostor či jakýsi paralelní svět. Zároveň tak můžete zachytit lidi, aniž by si vůbec všimli, že je fotíte.

Hrajte si se stíny

Stíny jsou také velmi efektní. Stíny postav přidávají snímkům nádech abstrakce. Zároveň pomocí stínů okolní budov nebo stromů můžete orámovat fotografované subjekty.

Nesoustřeďte se jen na lidi jako takové

Streetová fotka nemusí nutně zabírat celého člověka. Zkuste se koukat na ruce nebo nohy a jejich roli v prostoru. Vyseknutím pouze kousku postavy necháte diváka, aby si zbytek domyslel. Pobídnete jeho fantazii.

Koneckonců vůbec nemusíte fotit jen lidi. Ulice jsou plné pejskařů a jejich mazlíčků, potulujících se koček nebo všudypřítomných holubů a jiného ptactva. I ti jsou neodpáratelnou součástí pouličního života.

Hledejte kontrast a vtip

Ve street fotografii dobře fungují protiklady. Často může být výsledek až vtipný a komický, jindy může jít o způsob, jak vyjádřit například nerovnosti v dnešním světě nebo odlišnosti mezi lidmi. Zkuste snímkem popsat malý příběh, otisknout do něj kousek vyprávění.

Buďte neviditelní

Noste tmavé nevýrazné oblečení. Vmíchejte se do davu, ideálně fotografujících turistů. Choďte klidně. Tvařte se, že „jen tak“ fotografujete okolí. Pokud tedy chcete fotografovat tak, aby o vás ostatní nevěděli, a nemáte zájem o portréty lidí z ulice.

Netrapte se tím, co si o vás lidi myslí

Za dva roky, co se street fotografii věnuju, jsem se nesetkala s ničím horším než pár nepříjemnými pohledy. Lidé si většinou jdou dál po svých, nebo vás zkrátka obejdou. Je pravda, že se snažím být maximálně nenápadná a zůstat pouze pozorovatelem děje, ale i tak se časem nevyhnete tomu, že si vás někdo všimne. Když se to stane, usmějte se, pozdravte, poděkujte za snímek. Nakonec to může skončit dobrým poklábosením. V opačném případě, pokud někoho naštvete, omluvte se a zapomeňte na to. Překonat stud a ostych fotit na ulici, může být zvlášť obtížné, ale věřte, že lidi se až tolik počínáním ostatních nezaobírají.

Street fotografie je jedna velká hra o okamžiky. Nakonec není lepšího receptu než jednoduše popadnout fotoaparát a vyrazit. Nebát se, nezdráhat se fotit, i když vás vzadu v zátylku hlodá strach a ostych. A fotoaparát s sebou noste co nejvíc, ideálně pořád.