Černobylská havárie zanechala nesmazatelnou stopu ve světové historii a její následky jsou cítit dodnes. Zůstalo zde město duchů – Pripjať a jeho okolí, kde získává příroda znovu nadvládu nad člověkem. Pojďte se s foťákem toulat místem, které nabízí fascinující pohled do minulosti.

Černobylská jaderná elektrárna, dříve Elektrárna V. I. Lenina, byla uvedena do provozu v roce 1977 a byla považována za chloubu komunistického režimu. V její blízkosti bylo vybudováno jedno z nejmodernějších měst tehdejšího Sovětského svazu, město Pripjať. To sloužilo hlavně jako domov rodinám zaměstnanců elektrárny.

Město Pripjať mělo být jakýmsi městem pro vyvolené s mnoha obchody, fotbalovým klubem, přístavem nebo lunaparkem. Lidé tam vedli spokojený život, a to až do osudné noci 26. dubna 1986. Tehdy došlo k tragédii, která ovlivňuje životy mnohých i dnes. Po havárii byla celá oblast dlouhá léta uzavřena. Pro vstup do uzavřené zóny je potřeba povolení a ideálně i průvodce. Co tady může fotografa čekat a zajímat?

Pripjať – město duchů

Na své si v oblasti přijdou hlavně fotografové, kteří se věnují focení urbexu nebo architektury, ale nudit se nebudou žádní návštěvníci. 

Asi nejlákavější cíl je opuštěné město Pripjať. Leží asi 3 kilometry od samotné elektrárny a bylo intenzivně zasaženo radioaktivním spadem ihned po havárii. Jeho evakuace však začala až druhý den po havárii. Lidé dostali nařízeno vzít si jen základní potraviny na několik dní. Většina z nich se už do města ale nikdy nevrátila. 

Díky tomu je dnes Pripjať městem duchů, kde čas jakoby zamrzl – většina vybavení zůstala na místě, a i když bylo město částečně vyrabováno, stále je co objevovat.

Slavný bazén a opuštěné sídliště

Výpravy po Pripjati obvykle začínají u slavného bazénu se sportovní halou, která fungovala jako poslední zařízení ještě několik let po havárii. Využívali ji pracovníci, kteří v zasažené oblasti prováděli dekontaminace a měření. Dnes jsou bazén i hala zchátralé a nabízí fotografům zajímavé, i když trochu děsivé pohledy.

V prázdném bazénu a sportovní hale se prohání už jen vítr.

Výprava pokračuje průzkumem sídlišť, do kterých je, kvůli havarijnímu stavu budov, obvykle vstup zakázán. Do některých opuštěných bytů přesto můžeme nahlédnout. 

V opuštěných bytech obvykle najdete jen tiché svědectví toho, jaká zde mohla být atmosféra před evakuací. 

Z horních pater se naskytne výhled na opuštěné město. Příroda si ho pomalu, ale jistě bere zpět. Krásné pohledy získáte z balkónů. Při vstupu na ně je ale pečlivě zkontrolujte, aby vaše dobrodružství neskončilo, v lepším případě, nechtěným pádem o patro níž. 

Prohlídka školky a stadionu

Další zastávkou může být opuštěná školka, která je známá fotkami panenek, které zde zůstaly. Většina takových fotek je ale uměle naaranžovaná. Mnoho z nich sem přinesli fotografové nebo jiní návštěvníci, proto, aby více zdůraznili depresivní atmosféru místa.

 Stadion, na kterém působil fotbalový klub FK Stroitěl Pripjať, je dnes natolik zarostlý vegetací, že jeho původní účel poznáte pouze podle tribun. Na stadionu se nachází také několik tzv. hot spotů – místa, která jsou stále silně radioaktivní.

Zábavní park

Jednou z nejznámějších ikon Pripjati je ruské kolo v zábavním parku. Ten měl být otevřen 1. května 1986, ale kvůli havárii k tomu nikdy nedošlo. Dnes ruské kolo už jen chátrá a asi je pouze otázkou času, jak dlouho ještě vydrží stát.

Součástí zábavního parku je mnoho atrakcí. Velmi fotogenický je opuštěný autodrom, který v mnohých z nás vyvolává vzpomínky z dětství. I ten je dalším symbolem zmaru a prázdnoty, čímž fascinuje návštěvníky z celého světa.

Nákupní středisko a nejbližší okolí

Kousek od zábavního parku se na Leninově náměstí nachází bývalé nákupní středisko. Dříve se zde tvořily fronty na zboží, které bylo jinde v Sovětském svazu jen těžko k sehnání. 

Dnes ho identifikujete jen podle chátrajících nákupních vozíků. Najdete zde také plno kreseb zvířat a jiných výjevů, které na opuštěné budovy někdo namaloval. 

Pouliční „umění“ v Pripjati

Na náměstí dále najdete opuštěné restaurace, palác kultury Energetik nebo hotel Polesí. Ten na konci svého fungování ubytovával pracovníky, kteří likvidovali následky havárie.

Cesta do přístavu

Cestou do přístavu potkáte kino Prométheus (Prometej), které přímo sousedí s hudební školou. Zde jsou zajímavé obří mozaiky, které byly výstavním artiklem sovětské éry. Ještě dnes je můžete najít na různých místech v postsovětských republikách. 

Před vchodem do hudební školy se dříve nacházela socha Prométhea. Ta byla po havárii  přesunuta před elektrárnu, kde vyměnila sochu V. I. Lenina, aby si s jeho jménem nikdo tuto tragédii nespojoval.

U přístavu se nachází také kavárna se zachovalou vitrážovou výzdobou, která byla za dob své největší slávy hojně navštěvována. Dnes vám v ní ale nikdo dobrou kávu neudělá. 

Pod kavárnou je molo, odkud vyplouvaly lodě na vyjížďky po řece Pripjať. Při mé návštěvě byl vidět jen napůl potopený hausbót a blízké jeřáby, obsluhující nedaleký nákladní přístav.

Poliklinika a škola

Na polikliniku byli převezeni hasiči, kteří zasahovali při havárii. Jejich oblečení bylo natolik kontaminované radiací, že bylo uloženo do suterénu budovy, kde se nachází dodnes. 

I po mnoha letech zde najdete nejradioaktivnější věc z celé Pripjati. Šátek, který býval součástí hasičské uniformy a který někdo asi vynesl ze suterénu.

Cestou z Pripjati můžete vidět i bývalou školu, která se pomalu rozpadá. 

Černobyl, Pripjať i okolní uzavřená zóna zůstávají tragickým připomenutím lidského utrpení. Kromě toho je to ale fascinující místo nejen pro fotografy a milovníky historie. 

Věřím, že i když není, kvůli současnému vojenskému konfliktu na Ukrajině, návštěva Černobylské uzavřené zóny možná, podařilo se mi přiblížit vám to, co vám toto fascinující místo může nabídnout. 

Prohlídkou Pripjati zde výprava končí. Těšit se ale můžete na další putování v okolí uzavřené zóny, kde lze najít mnoho zajímavých věcí.

Podívejte se na další úchvatné fotografie.