Co přesně je Svatojakubská pouť (neboli Camino de Santiago)? V původním významu je to cesta ke hrobu svatého Jakuba, který se nachází ve španělském městě Santiago de Compostela. Není jenom jedna cesta do Santiaga. Nejznámější je 770 km dlouhá Francouzská cesta (Camino Frances), existuje však spousta dalších oficiálních i neoficiálních tras.

Poutníci se každoročně vydávají například na Camino Primitivo, které vede hornatým vnitrozemím, nebo na Camino del Norte vedoucí podél severního pobřeží Španělska. Smysl původně náboženské poutě se již dávno změnil. Dnes se lidé vydávají na Svatojakubskou cestu bez ohledu na své náboženské vyznání. Mnohem více než víra je dnešním poutníkům společné to, že chtějí nějakým způsobem změnit nebo obohatit svůj život.

Jistě vás hned napadne otázka, jaké fotografické vybavení si vzít na tak dlouhou cestu. V této souvislosti bych vás rád odkázal na můj dřívější článek S foťákem na přechodu hor. Svatojakubská pouť je totiž svým způsobem přechodem urbanizované krajiny. Můžete si dovolit vzít více fotografického vybavení než při přechodu odlehlého pohoří. 

Na svatojakubské pouti se nemusíte dívat na každý gram, protože nepotřebujete stan a nepotřebujete ani zásoby jídla na několik dní. Pokud nechcete nosit ani základní vybavení, můžete dokonce využít služeb některé z mnoha společností (například Jacotrans nebo Correos), které vám za poplatek převezou zavazadla z ubytování do ubytování. Tolik k vybavení. Nyní se podívejme na fotografická témata, která byste mohli v průběhu své poutě fotit.

Deník z cesty

Vizuální deník je skvělou pomůckou, jak si v budoucnu vybavit jednotlivé úseky pouti. Můžete systematicky fotit to, co vás zaujme a co je považováno za největší atrakce cesty. Fotky pak můžete doplnit textem a faktografickými údaji a vznikne vám z toho komplexní deník.

Nebo můžete jít více subjektivní cestou a fotit objekty, které odrážejí vaše pocity. Na pouti jistě nebude nouze o velmi intenzivní zážitky. A to je ta nejlepší doba kdy vytáhnout foťák, i když zrovna nemáte náladu na fotografování. 

Například po intenzivní letní bouřce, po koupání v ledovém oceánu nebo v průběhu úmorného dne, kdy cesta vede z velké části po rozpáleném asfaltu. Paměť je zrádná, emoce může po čase zkreslit a právě fotografie vám může pomoci uchovat jasnější vzpomínky.

Architektura napříč staletími

Se zajímavou architekturou se na Caminu setkáte každou chvíli. Ať už v podobě celých měst, odlehlých vesnic, nebo osamělých horských samot. Dlouhá historie tu zanechala bohaté stopy. Španělsko nikdy nepostihla tak ničivá válka jako jiné evropské země a zachovaly se zde snad všechny vrstvy španělské a evropské historie. 

Těšit se můžete na prastaré kamenné mohyly a menhiry (baskické pobřeží u Irunu), nádherné kostely a kaple z období gotiky (katedrály v Burgosu a Leónu) a baroka (katedrála v Santiagu), nebo moderní a postmoderní architekturu (Bilbao).

Osobité kouzlo mají středověké poutní kaple a kostely, které stojí osamoceně v krajině. Původně sloužily jako zastavení a útočiště pro cestou znavené poutníky. Představte si, jak tato nádherná umělecká díla musela středověké poutníky ohromovat. A to nejen zevnitř, ale i zvenčí. Staří mistři je stavěli tak, aby ladily s krajinou. Jako fotografové to obzvlášť oceníte.

Člověkem přeměněná krajina

Pokud hledáte nedotčenou přírodu, Camino pro vás nebude to pravé. Většinu času půjdete více či méně zvlněnou krajinou, budete míjet hospodářské usedlosti a setkávat se s civilizací. Má to ale své kouzlo a je jedno, jestli jste ve Španělsku, Francii nebo Portugalsku. Všude najdete malebnou krajinu se spoustou civilizačních prvků, s nimiž můžete kreativně pracovat. 

Přesto ale existuje jedno Camino, které vede dál od civilizace než ty ostatní. Je to Camino Primitivo, nejstarší ze svatojakubských cest. Je dlouhá pouhých 321 kilometrů, ale vede hornatým a upršeným vnitrozemím Asturie a Galicie. 

Nejsou to sice žádné Alpy nebo Tatry, ale s plným batohem na zádech vám tato stezka dá zabrat. Ne nadarmo je mezi svatojakubskými stezkami považována za tu nejobtížnější. Odměnou vám však bude kromě spousty výhledů i méně civilizace a asfaltu. 

Krásnou přírodu se spoustou výhledů na oceán najdete i na Camino del Norte. Toto Camino zdaleka není odlehlé, ale je dobrou kombinací všeho – zajímavé architektury i působivé přírody.

Portréty poutníků

Na svém Caminu jsem potkal mnoho poutníků, kteří šli své poutě opakovaně. Když jsem se jich ptal na důvody, vždy odpovídali podobně: skvělé jídlo, krásná příroda, ale především lidé. Kontakt s dalšími poutníky je skutečným kořením Camina. Každý den potkáte různé lidi s různými příběhy. Někdy se s nimi potkáte na pouti a jindy usednete večer ke společnému stolu v Albergue (ubytování pro poutníky). 

Někdy s nimi strávíte jeden večer a někdy spolu půjdete několik dní. V každém případě je to skvělá příležitost na vytvoření série s tvářemi poutníků. Případně na sérii o jednom konkrétním poutníkovi, kterého se rozhodnete dokumentovat.

Pokud se chcete zaměřit na poutníky, nejvíc jich najdete na Camino Frances. Ale pozor. Tato stezka může být velmi rušná, zejména v létě. Dobrou alternativou je Camino Portugues, které alespoň prozatím masám poutníků odolává. Každopádně množství poutníků vám nezaručí množství dobrých portrétů. Na odlehlejších stezkách potkáte mnohem méně lidí, ale vaše interakce mohou být hlubší.