Co je to skutečná HDR fotografie
Tvorba HDR fotek je nový způsob, jak pomocí technického pokroku displejů ukázat vysoký dynamický rozsah scény a detaily blížící se realitě. Připravili jsme článek pro všechny, kteří se ale s tak jednoduchým vysvětlením nespokojí. Jde totiž o něco úplně jiného, než co si pod pojmem „HDR“ asi představí většina fotografů.
Kdo neuvidí, neuvěří. Konečně máme nástroje pro zobrazení plného dynamického rozsahu a barev zachycených na našich snímcích ve formátu RAW. Dokonce i 15 let staré soubory mohou nyní zobrazovat detaily, které předtím nebyly viditelné.
Co to je vysoký dynamický rozsah
HDR je anglická zkratka, která znamená High Dynamic Range, tedy vysoký dynamický rozsah. Na vysoký dynamický rozsah narazíte všude kolem sebe. Stačí se podívat do krajiny a uvidíte třeba sluneční paprsky prodírající se skrze stromy. Přesně o takové scéně říkáme, že má vysoký dynamický rozsah.
Jenže jak takovou krásu zachytit na fotce? Když vidíte obrázek výše, už nemáte dojem, že vás sluníčko oslňuje tak, že musíte přivřít oči, a stejně tak nerozeznáte detaily na kmenech stromů. Autor fotky musel kompromisně vybrat, jakou část rozsahu od nejtmavších po nejsvětlejší místa scény vám ukáže.
Ale to není jediný problém. Váš monitor zkrátka neumí zářit tak silně jako sluníčko. Můžete si sice o něco zvýšit jas, ale pak bude svítit všechno, včetně lesa, který už nebude temný, ale spíše jen šedohnědý.
Co je to skutečné HDR
Upravovat fotografie v HDR (tedy se zachováním vysokého dynamického rozsahu) znamená využít třech skvělých schopností, které nové monitory mají:
- Umí zobrazit daleko intenzivnější jas.
- Umí při tom udržet tmavá místa skutečně tmavá.
- Věrně replikují barvy a pokrývají široké barevné spektrum.
Jako fotografové využijete všech těchto vlastností a fotku upravíte tak, aby nejsvětlejší místa (paprsky slunce, sluneční kotouč) skutečně zářila. Zároveň také zobrazíte detaily v tmavých místech (třeba kůru stromů), a to vše při vysoké barevné věrnosti.
Tisíc slov místo jednoho obrázku?
Největší výzvou HDR fotografie je ukázat ji lidem, kteří zatím nemají HDR monitor. V takové situaci můžete být v současnosti i vy. Bohužel neexistuje způsob, jak HDR obsah ukázat na běžném displeji se standardním dynamickým rozsahem.
Proto i když jsme vám právě ukázali HDR fotografii, vám se bude jevit (až na majitele HDR monitorů) jako naprosto běžná fotka (proč to tak je, se dočtete na konci článku). A pokud ještě nemáte zkušenost s HDR obsahem odjinud (z HDR televize nebo HDR telefonu), nevíte ani co čekat. Odlišení běžné verze a HDR verze je výrazné. Pokud vám výrazné nepřipadá, pak HDR verzi nevidíte.
„Staré“ HDR vám lhalo do očí
Fotografové hledali cesty, jak omezení běžných monitorů obejít. Jedním z nich bylo falešné HDR. Falešné proto, že lstí zkrátka tato omezení obcházelo. Zejména tak, že pro jednotlivé úrovně jasu používalo falešné barvy. Občas dost špatným způsobem.
Má mnoho jmen. Setkat jste se mohli s označením HDR bracketing, tone-mapping, komprese dynamického rozsahu a dalšími pojmy, které ale ve výsledku vedou vždy k tomu stejnému – běžné fotce, která se pomocí různých tónů barev snaží zobrazit větší dynamický rozsah.
Je jedno, jak moc je efekt intenzivní. Z fotky cítíte, že takhle to nevypadalo. Navíc se tahle technika nijak nevypořádá s omezením monitorů, které ještě pořád neumí svítit jako slunce. Výsledkem je plochý obrázek s nereálnými barvami.
3 důvody, proč dnes můžete upravovat skutečné HDR fotky
Doposud nám v nejvěrohodnějším zpracování bránil zejména hardware. Fotoaparáty neuměly zachytit vysoký dynamický rozsah (bylo nutné skládat více různých expozic) a monitory neuměly tento rozsah zobrazit. A pokud by uměly, nebyl tu software, ve kterém s HDR pracovat.
Váš foťák tvoří HDR obsah
Moderní fotoaparáty z posledních let už zvládnou zachytit vysoký dynamický rozsah. Fotoaparát všechna tato data ukládá do RAW souboru. Vy si pak při úpravě vybíráte, jakou část rozsahu použijete ve své fotce (tmavá místa, světlá místa a nebo kompresi většiny dynamického rozsahu).
Na trhu jsou dnes přístroje tak dobré, že mají obdobné schopnosti jako lidské oko staticky koukající na jednu scénu.
Dnešní špičkové mobily už také umí pořizovat HDR fotky a videa. Během pár let se tato technologie dostane do telefonů střední a nižší třídy a HDR obsah budou tvořit i ti, kdo samostatný fotoaparát nechtějí.
Nové monitory umí zobrazit skutečný HDR obsah
Díky rychlému vývoji technologie displejů se do domácností začínají dostávat počítačové monitory podporující zobrazení skutečného HDR obsahu. Následují tak HDR televize, na kterých už nejspíš mnoho z vás kouká na filmy v HDR z Neftlixu, Disney+ a dalších služeb.
Klíčovou roli zde hrají technologie OLED (a jeho varianty WOLED a QD-LED) a IPS MiniLED. Díky nim dokáže monitor zobrazit velmi jasná světla i velmi tmavé stíny, to znamená vysoký dynamický rozsah.
Zároveň došlo k zásadnímu zlepšení barevné věrnosti a pokrytí barevných prostorů (sRGB, AdobeRGB a Display P3), což je dobrá zpráva pro fotografy.
Pozor, ne každý monitor s HDR nálepkou je vhodný na úpravu fotek. Otestovali jsme desítky displejů a sepsali pro vás doporučení, co vybrat a čemu se vyhnout.
Váš operační systém už HDR podporuje
Poslední překážkou na cestě k reálnějším fotografiím byla softwarová podpora HDR fotografií.
Než se však do úpravy HDR fotek pustíte, je nutné počítač i systém správně nastavit. Celým procesem vás provedeme krok za krokem, žádný strach.
Upravovat ve skutečném HDR zvládne každý
Pokud fotíte do RAWu, máte vhodný monitor a operační systém Windows 10 nebo 11, pak už vás od tvorby HDR fotografií dělí jenom jedna věc – mít na to ten správný software. Zoner Photo Studio X je jedním z prvních fotoeditorů na světě, které umožňují zobrazovat i upravovat skutečné HDR fotografie.
Připravili jsme pro vás videonávod i článek, jak HDR fotky v ZPS upravovat a jak s nimi pracovat.
Co uvidí lidé, kteří nemají HDR monitor?
Nesmíme zapomínat na ty, kteří zatím k HDR technologii přístup nemají. Jejich software převede celý dynamický rozsah HDR obrázku do běžného rozsahu, a tak vidí fotky barevně zkreslené.
Díky technologii tzv. gain mapy (mapa zisku, ale budeme se držet původního anglického pojmu) má ale i tento problém řešení. Gain mapa obsahuje 3 informace:
- Základní (výchozí) obrázek (SDR nebo HDR)
- Sekundární „obrázek“, respektive data pro převod jednotlivých pixelů ze základního obrázku do jiné zobrazovací varianty (SDR nebo HDR).
- Metadata, která prohlížeči říkají, jak je gain mapa kódovaná, a zahrnují také důležité informace pro optimalizaci vykreslování snímků na jakémkoli displeji.
Ve výsledku tak lidé s HDR zařízením uvidí HDR obsah a ostatní uvidí fotografii upravenou pro běžná (SDR) zařízení.
Využijte kouzlo exportu obou zobrazení již dnes. Nikdy nevíte, jaké zařízení mají vaši klienti nebo zda si neplánují HDR v blízké době pořídit.
Jaké formáty a prohlížeče podporují HDR fotky
Zpracování skutečných HDR fotografií je zatím na počátku a je třeba zohlednit omezení současných formátů i podporu prohlížečů.
Mezi nejrozšířenější formáty pro HDR fotografii patří HEIF, AVIF, JPEG XL ale i „obyčejný“ JPEG.
Jednotlivé formáty ve zkratce:
- HEIF patří k moderním formátům, u kterých je ukládání HDR fotografií omezeno potřebou licenčního povolení (jde o patentovanou technologii). To brání jeho většímu rozšíření.
- JPEG XL je experimentální formát, který není příliš rozšířený ani podporovaný, ale HDR obrázky do něj ukládají například herní konzole.
- AVIF umožňuje ukládání HDR obrázků, ale nelze do něj zároveň uložit informaci o SDR obsahu (čili jak fotku zobrazit pro ne-majitele HDR obrazovek)
Jasným vítězem se pro současnou HDR fotografii stává „obyčejný“ JPEG. On tedy není úplně obyčejný, proto ty uvozovky. Jedná se o speciálně upravené soubory doplněné o tzv. gain mapu (viz minulá kapitola).
Výhoda tohoto řešení je, že pro software, prohlížeče a monitory bez podpory HDR zůstává informace o tom skrytá a fotky se zobrazují jako naprosto obyčejné JPG soubory.
Plusem je také značná podpora mezi prohlížeči. V současné době (duben 2024) podporují zobrazení HDR pomocí JPEG souborů prohlížeče Chrome, Edge, Opera a Brave. Na podporu u Firefoxu se zatím čeká, stejně tak u Safari.
V mobilním světě je HDR ještě čerstvější novinka a na podporu u mobilních prohlížečů se zatím čeká. Do hry vstupuje také aktivita společnosti Google a jeho operačního systému Android, který v posledních verzích přináší Ultra HDR JPEG. Technologicky jde ale pořád o totéž – JPEG s přidanými HDR informacemi pomocí gain mapy. (Tento formát snímků můžete od jarní aktualizace 2024 také zobrazit a upravovat v Zoner Photo Studiu X).
Téma HDR je velice obsáhlé a přesto, že jsme se snažili zahrnout všechny důležité aspekty, určitě jsme nevysvětlili vše. Jestli ale něco dokáže přenést skutečný vizuální zážitek na vaše obrazovky, je to právě HDR. Už teď se těšíme, co přinese další vývoj.
Uživatel zoneru
Píšete:
Pozor, ne každý monitor s HDR nálepkou je vhodný na úpravu fotek. Otestovali jsme desítky displejů a sepsali pro vás doporučení, co vybrat a čemu se vyhnout.
Kde je ten test ?
Navíc se obávám, že došlo k velmi nepěknému zmatení pojmů.
Dlouhá léta je zkratka HDR spojena s problematikou toho, jak vyfotit, upravit a zobrazit scénu s vysokým rozsahem jasů. Dříve složením z více snímků s rozdílnou expozicí, dnes také vysápáním potřebných dat z RAW-u.
Zamotat do toho způsob zobrazení a typ monitoru je nesmírně zavádějící, protože jde o to, jak zachytit objekt s vysokým rozsahem jasů a upravit ho takovým způsobem, aby informace zůstaly zachovány právě pro zobrazení s omezeným rozsahem a při tom nedošlo k nepřiměřenému snížení kontrastu.
To, že existují monitory s větším dynamickým rozsahem, je fajn, ale zcela mi chybí informace o tom, jaká je bitová hloubka „HDR snímku“ a s jakou bitovou hloubkou pracuje grafická karta, přenos videosignálu a zobrazení na monitoru. Protože pokud by to bylo pouze 3×8 bitů, tak je to naprosto k ničemu. To, že monitor umí vypálit oči větším jasem, neříká nic o dynamickém rozsahu, který je dán právě tím počtem bitů.
Pepa Halíček
Dobrý den, omlouvám se za kolegy, odkaz se ztratil, ale již je doplněn. https://www.milujemefotografii.cz/jaky-hardware-potrebujete-pro-upravu-fotek-v-hdr
K nepěknému zmatení pojmů bohužel určitě došlo, ale na vině je spíš snaha fotografů dříve nějak vysoký rozsah dostat do toho standardního. Proto se všude snažíme vysvětlovat, jaký je rozdíl mezi skutečným HDR a různými staršími postupy.
Při psaní článků jsem volil mezi srozumitelností a délkou, proto není vysvětleno všechno. HDR monitory obvykle pracují s 10 nebo více bity na barevnou složku jednoho pixelu. Maximální a minimální jas ale skutečně definují velikost dynamického rozsahu. Počet bitů nám jen říká, jak drobně dokážeme tento rozsah „rozsekat“ do jednotlivých úrovní. A to ještě ne lineárně, protože do hry vstupují různé transformační funkce (například PQ) které využívají rozdílné vnímavosti lidského oka v závislosti na jasu. Touto králičí norou HDR tématu se dá propadnou opravdu velmi hluboko. 🙂
Josef
Miroslav Bartoš
Dobrý den.
Jsem uživatelem Zoner Photo Studia X a potřenboval bych poradit.
V posledních dnech se mi při úpravách fotek v „Zoner Photo Studio X“, na nich objevuje jakoby prosvítající mřížka. Vůbec netuším kde se tam bere, nedokážu ji odstranit a nikdy dříve se to nedělo.
Bohužel fotky jsou pak již neprezentovatelné.
Můžete mi prosím poradit kde je příčina a jak se toho zbavit?
Předem moc děkuju za vaši brzkou odpověď.
S pozdravem Miroslav Bartoš
Pepa Halíček
Dobrý den, mrzí mě problémy, které se softwarem máte. Ozvěte se prosím kolegům na podpora@zoner.cz, kde vám poradí, případně zařídí, aby chyba byla opravena (a dají vám pak hned vědět).
Josef
Ing. Rapp Jiří
Dobrý den,
domnívám se, že celý článek je poněkud zmatečný a značně zavádějící. Článek, který ve své podstatě nemá vůbec s vytvořením snímku HDR co dělat. Článek pojednává o způsobu zobrazování snímků pomocí jakých si monitorů typu HDR a je do toho zapleteno jakési „skutečné HDR“. Co je to „skurečné HDR“?
Pro mě jedině skutečným HDR je vytvoření snímku, který je složen z několika snímků s různou expozici. To se domnívám je ono „skutečné HDR“ , a jak jsem již řekl, motat do toho jakési jiné způsoby zobrazování je, jak jsem již výše zmínil, matoucí a zavádějící.
Pepa Halíček
Dobrý den, ano, je skutečně nešťastné, že v minulosti byl pojem HDR fotografie přiřazen k různým emulacím a snahám zachytit vysoký dynamický rozsah s množnostmi tehdejšího hardwaru. Váš pohled na věc chápu, právě proto investujeme hodně úsilí do článků a videí vysvětlujících, proč se podle nás dosavadně pojem HDR používal nevhodně. Jinak v tomto úsilí nejsme sami, kromě jednoho konkurenčního řešení se tématu skutečného HDR věnuje dost obšírně například fotograf Greg Benz, skutečný HDR obsah již dnes lze nalézt na Youtube, Instagramu nebo Facebooku a postupně se přidávají další služby.
Josef
Uživatel Zoneru
Pojem HDR se doposud používal naprosto vhodně, protože má jediný a zcela jednoznačný význam: způsob pořízení a zpracování snímků, zcela nezávisle na metodě nebo kvalitě zobrazení. HDR snímek můžete třeba i vytisknout, co to má pak společného s vlastnostmi monitoru ?
Co je naopak zcela nevhodné, je to, že kdosi marketingově zneužil zavedený pojem pro propagaci monitorů s větším dynamickým rozsahem, které mimochodem vznikly již před mnoha roky, dávno před tímto zmatením pojmů. Žádné „skutečné HDR“ neexistuje. Až výrobci monitorů přidají pár bitů, nazvete to „Super HDR“ a bude to „Superskutečné HDR“ ???
Zcela pomíjíte skutečnost, že využití většího dynamického rozsahu monitoru je také podmíněno velmi nízkou hladinou okolního osvětlení, která jinak limituje zobrazení tmavých částí obrazu.
Ing. Rapp Jiří
Je otázka co si představit pod Vaším pojmem „proč se podle nás dosavadně pojem HDR používal nevhodně“ představit. Co je to to „nevhodné“? Myslíte, že to, jak vysvětlujete pojem HDR je právě ten správný? Já si naopak myslím, že ne. Pojem HDR by se měl striktně držet toho, že je to již ono zmíněné vytvoření snímku pomoci složení z několika snímků s různou expozici. To je HDR. Vše ostatní jsou již jen jiné způsoby jak dostat ze základního snímku pomocí růrných úprav více ze světel, více ze stínů. Neb dle Vaší teorie, jakmile ve snímku začnu upravovat světla či stíny, je to již HDR, a to přeci není v žádném případě pravda. Jsou jsou pak pomalu všechny snímky HDR, neb který nepotřebje byť třeba i jemný zásah do stínů či do světel. Nemyslím si, že se daří na 100% vždy určit tu „správnou“ expozici. Ono to vlastně není ani pořádně možné. Vždy je to boj mezi skutečným rozsahem světla na místě expozice a tím co je schopen zpracovat čip fotoaparátu. A v této situaci jsme právě v bodě kdy jednoduše řečeno mám dvě možnosti jak pokračovat dál. Jedna expozices tím, že již vím, že budu muset následně něco upravovat, světla či stíny nebo i obojí. A nebo právě zvolím to HDR, a vytvořím několik snímků s různou expozici…Nic mi samozřejmě nebrání provádět i další úpravy takto vytvořeného snímku, třeba právě i to mapování tonality. Aleto již není HDR. To je následné zpracování snímku HDR. Tak to vidím já a tak se k tomu i stavím. A proto s Vaším přístupem či výkladem nemohu souhlasit a ani v budoucnu souhlasit nebudu :-). Myslím, že by naopak někdy bylo lepší nechat základní věci tak jak jsou, a nedělat z toho zbytečně guláš třeba právě tím, že budu o snímcích tvrdit, že jsou HDR, když to není pravda a jde jen o způsobob jejich zobrazování.