Zpracování fotek na počítači nám dává obrovské možnosti a dovoluje každému upravit si fotky podle jeho vkusu a nálady. Problémem ale může být naprostá volnost, která občas vede ke vzniku tolika variant, že si z nich ani autor nemůže vybrat. Alespoň mně se to stává pravidelně.

Inspirací k tomuto článku pro mě byla fotka, kterou jsem pořídil na konci listopadu v lese za Brnem. Když jeden den padla mlha, rychle jsem vyrazil ven fotit. Běžně v přírodě hledám zajímavá místa, ale při samotném pořízení záběru se ohlížím především na kompozici a technickou kvalitu s tím, že vyvážení bílé, ztmavení/zesvětlení a další složitější barevné úpravy dělám až doma. Z mého pohledu jde tedy v terénu jen o pořízení co nejkvalitnějších surových dat.

Záběr přímo z foťáku tedy vypadá vcelku nezajímavě, ale je důležité, že je na něm co nejmenší množství šumu (ISO 100) a minimum přepalů. Samozřejmostí je správné zaostření a nerozmazanost. Všechny tyto aspekty je dobré zkontrolovat hned po vyfocení.

Protože vím, že můj Canon vyvažuje bílou spíš do chladnějších tónů, posunuji ji doma směrem ke žluté. Není ovšem důvod nechat se omezovat realitou (zvlášť, když už si ji ani nepamatuji). Důležité je nebát se s posuvníky pohnout velmi daleko a případně se zase vrátit na snesitelnou hranici. Možná byste se až divili, jakých zajímavých efektů můžete takto dosáhnout. Když se k přehnané žluté připojí ještě větší sytost barev, vyšší světlost, kontrast, ztmavené okraje a trocha tónování do žluto-modra, dostáváme se k záběru s výrazně jinou náladou:

V tuto chvíli jsem si ovšem začal říkat, jak by to asi vypadalo, kdybych udělal tohle nebo tamto, a dostal jsem se k prokletí (nebo požehnání?) digitální éry… Stávající variantu jsem si samozřejmě uložil a pokračoval v experimentech. Sami jistě vidíte další posun do oranžova a výrazně zvýšený kontrast zřejmý na tmavších oblastech:

Zkoušel jsem i čistě černobílou variantu, ale příliš mě nezaujala, tak jsem v jejím rozvíjení nepokračoval. Samozřejmě způsobů převodu do černobílé je obrovské množství, takže věřím, že už jen černobílých zajímavých verzí by se dalo dosáhnout velké množství.

Zajímavá mně naopak připadala barevně utlumená verze, která působí decentněji a objevuje se v ní větší hloubka. Tady je dobré podotknout, že fotky by se musely prohlížet úplně nezávisle, aby si na ně člověk udělal správný názor, jinak ovlivňují jedna druhou. Tato fotka se sice zdá v porovnání s předchozími žlutými relativně málo sytá, ale pokud byste se na ni dívali hned po zdrojové fotce, zdály by se vám barvy syté dost. Předchozí černobílá fotka tady působí tak trochu jako oddělovač.

Poslední, vysoce kontrastní, skoro-černobílá, má jen ve světlých tónech žlutou, ve tmavých zase náznak modré. Působí možná nejdepresivněji ze všech variant.

S tolika verzemi jsem už vůbec nevěděl, jakou si vybrat, takže jsem udělal experiment. Vložil jsem je všechny do své skupiny na Facebooku a nechal ostatní se vyjádřit. A opět se ukázalo, že každý má jiný názor. Jedna varianta přece jen viditelně vedla, ale ani ta nedosáhla na 50 % hlasů. Zbytek hlasů byl rozprostřen po ostatních (kromě jedné, která neměla ani jeden hlas).

Docela by mě zajímalo, jestli ve skupině lidí, kteří „milují fotografii(.cz)“, by to dopadlo jinak, takže tentokrát končím dotazem: Která varianta se líbí vám?