Dokumentární fotografie je základ fotografických dovedností. Proč není dobré jej přeskakovat a hned se věnovat jiným žánrům bez toho, aniž byste si osvojili aspoň základy dokumentárního žánru? Něco dokumentovat je nejsnazší cesta k nalezení vlastního rukopisu. Naučte se jeho prostřednictvím porozumět a sdělovat. 

Dokumentární fotografie je často zaměňována s reportáží a má svá pravidla. Před časem jsme vám přinesli pár tipů, jak na ni od Ondrej Čechvaly. V tomto článku se zaměříme na to, jak tyto typy využít, jak si začít vytvářet svůj fotografický rukopis a jak dokument využít i v jiných zdánlivě odlišných fotografických žánrech, které s dokumentem na první pohled nesouvisí.

Co chci lidem říct

Dokument není reportáž. Reportážní fotografie je striktní, měla by být objektivní, což ale dokument nemusí. V dokumentu autor interpretuje svůj pohled, svůj názor, svoje postoje. Proto je dobré si na začátku ujasnit to, co chcete vlastně říct a na základě toho postupovat a vykreslovat příběh – třeba i sérii. Nesnažte se však explicitně vykreslovat celý kontext, nechte divákům prostor pro otázky. Dobrá fotka je taková, která nutí diváka přemýšlet, vyvolává pocity a není v ní podsunutý celý příběh, jak na stříbrném podnosu.

Naučte se komunikovat skrze vizualizaci

Není až tak důležité, jestli se divákovi fotka líbí, nebo jestli souzní jeho názor s vaším, nejdůležitější je, aby uvěřil. Jestliže fotografii publikum věří, máte vyhráno. Fotka nemusí být hezká, musí být silná. Když přijde emoce sama skrze vaši fotografii, je daleko větší šance, že si fotku divák zapamatuje, a zanechá v něm nějaký pocit. Není potřeba explicitně podsouvat názory. Byť je velmi jednoduché, ukázat modrého slona, aby myslel na modrého slona, z dlouhodobého hlediska vaší praxe to fungovat nebude. Musíte mu ukázat něco jiného tak, aby si modrého slona představil sám. 

Jestli zvládnete tuto fázi, jste na velmi dobré cestě, jak fotograficky vyspět. Nejspíše už umíte komunikovat skrze obraz a máte svůj rukopis (postprodukční zásahy nelze považovat za rukopis). Máte základ, na kterém se dá stavět.

Dokument v jiných žánrech

Jestliže porozumíte tomu, jak udělat uvěřitelnou fotografii, své znalosti, pak hravě přenesete do portrétní, módní, krajinářské, nebo jakékoliv jiné fotografie. Podvědomě se vyhýbáte kýči (cokoliv roztomile hezkého, co se podbízí a jde jenom po povrchu). Vaše fotky si lidé zapamatují, a dokážou si je přesně vybavit – protože jim věří.

Jak na to

Pokud zatím nezvládáte být režisérem scén do nejmenších detailů, těžko dokážete navodit přirozenou a komfortní atmosféru u focení. Pak nechte volný průběh přirozenosti. 

Modelový příklad: Fotografujete portrét začínající modelky, která ještě neumí dobře pózovat tak, aby to vypadalo přirozeně a uvěřitelně. Na každé fotografii je jakoby v křeči a neví, kam si dát ruce a pořád to není ono. Řešení je jednoduché: zkuste dokumentární přístup. Požádejte ji, ať dělá základní úkony: zalívá květiny nebo pije kávu. Požádejte ji, ať si vás nevšímá. Vaše úloha je prostá: buďte pozorovatel s fotoaparátem. Nevymýšlejte krkolomné pózy nebo pompézní lokace. Takové fotografie častokrát působí spíše směšně než tak, jak je autor zamýšlel.

Několik příkladů

Je mnoho fotografů, kteří jsou úspěšní a vyhledávaní právě proto, že dokážou vytvořit dokumentární fotografie s emocí i myšlenkou. Několik příkladů, které si možná budete pamatovat a jejich sdělení funguje skvěle. 

Růst fotografa je běh na dlouhou trať. Důležité je, si tyto pravidla uvědomovat a začít je začleňovat do své fotografické praxe. Cesta je dlouhá, ale rozhodně bude stát za to a výsledky se jistě dostaví.