Inverze, červánky, mlhavá rána a hlavně světlo. To jsou přírodní kouzelníci, díky kterým máme focení krajiny tak rádi. Tentokrát jsme si pro vás připravili menší experiment. Náš redaktor Jožka se vydal do terénu, aby tam strávil celý den a zachytil proměny krajiny v různých denních dobách. Sami se tak můžete přesvědčit, že každá krajina má nepřeberné množství podob.

Když jsem si toto téma vybral z redakčního šuplíku s nápady (kde leželo zhruba rok), nechápal jsem, proč jej nikdo nechtěl zpracovat. Po třech letech snah o jeho sepsání jsem pochopil, proč tomu tak bylo. Vydržet na jednom místě 24 hodin totiž není vůbec jednoduché. Počasí a čas jsou největšími protivníky, kteří jsou – snad naschvál – dokonale sehraní. Když máte čas, nemáte štěstí na počasí a když máte štěstí na počasí, schází čas.

Nakonec se na mě ale štěstí přece jenom usmálo a dostalo se mi obojího. Potom se ale objevil třetí protivník: lokalita. Po příjezdu na první místo, které navštěvuji roky, mě ze svého pozemku vyhodil jeho vlastník.

To naštěstí nevadilo, měl jsem plán B. Ten bohužel ztroskotal taky. Na mé druhé oblíbené lokalitě se totiž přes noc objevil elektrický ohradník s výběhem pro krávy. Chtěl jsem to už vzdát, situaci však zachránila má žena, která mi doporučila lokalitu kousek od domu s krásným výhledem.

Po příjezdu na louku jsem okamžitě rozbalil stativ, upevnil na něj foťák a vybral místo pro celodenní focení. Fotit jsem začal kolem páté hodiny odpoledne a skončil jsem (s přestávkou na spánek) druhý den ve stejnou dobu.

Západ slunce

První snímky jsou ze začínající zlaté a následně modré hodinky během západu slunce. V prvních minutách se světlo v krajině mění pouze nepatrně. 

Teprve když se slunce dostane blíže k horizontu, jsou rozdíly v nasvícení krajiny patrnější každou minutou. Světlo na trávě se mění ze žluté až do oranžovo-červené barvy a červánky jsou čím dál výraznější.

Poté, co slunce zapadne za horizont z nějakých 80 %, můžete pozorovat pozvolné slábnutí barev v krajině a jejich přechod do chladnějších modrých tónů. Tomuto momentu se říká modrá hodinka. Fotografové jej využívají třeba pro fotografování rozsvěcujících se světel ve městech.

Východ slunce

Vycházející slunce o sobě dává vědět pozvolna. Krajina se nejdříve začne z tmavé noci obarvovat do chladných modrých tónů, ale zatím bez výraznějších stínů. Na ranní modré hodince je zajímavé, že na nebi naleznete ty nejkrásnější červánky právě v její polovině nebo na jejím konci. Oproti večeru, kdy během modré hodinky červánky mizí, ráno s modrou hodinkou přicházejí a většinou se ztrácí až s východem slunce.

Jakmile se slunce dotkne obzoru, začnou se v krajině pozvolna objevovat táhlé stíny a uvidíte postupné přebarvování z chladných modrých tónů do teplých a barevnějších odstínů.

Na fotografiích můžete tuto proměnu pozorovat nejzřetelněji. Tráva je zprvu nasvícena chladným modrým světlem, ale s východem slunce nad obzor je osvětlována teplejšími barvami.

A jak vypadal samotný východ slunce můžete vidět v time-lapse:

Po východu slunce

V krajině se náhle začnou objevovat dlouhé stíny, které se postupně zkracují a světlo se stává tvrdším a ostřejším. Obecně se říká, že pro focení krajiny je nejlepší čas po bouřce a při východu a západu slunce. 

Jak můžete vidět na následujícím gifu, dlouhé stíny se postupně zkracují a posouvají se „naproti“ slunci. Později během dne je slunce ostré a krajinu moc nevykresluje. To se ovšem může změnit, pokud přijdou mraky. Ty totiž zastíní slunce a krajinu pomůžou dokreslit.

Během dne

Stíny se v krajině postupně zmenšují a kolem poledne jsou jen nepatrně viditelné. Na gifu můžete názorně vidět, jak se stín stáhl úplně ze záběru a dostal se pod fotoaparát. Celkově světlo začalo být mnohem ostřejší a krajina „plochá“ s nepříliš výraznou kresbou.

Krajinu příliš nezměnila ani přicházející oblačnost z dálky. Mraky se rozpadly, ještě než se stihly dostat ke slunci, takže neměly možnost svými stíny kreslit v krajině.

Správné místo, správný čas

Světlo v krajině během dne skutečně čaruje. Hlavně díky ranním a večerním dlouhým stínům a zbarvení paprsků slunce a jejich většímu úhlu dopadu na zem. Samo nasvícení ráno a večer může být skutečně kouzelné. Nejlépe ale vynikne v členité „zvlněné“ krajině, ve které se potom objevuje velké množství stínů a kontrastů.

Už víte, kam se vydáte fotit vy? A v jakou denní dobu? Svými snímky se pak můžete pochlubit třeba na Zoneramě.