Perlivá voda vytváří bublinky, díky které i běžná věc získá velmi nevšední vzhled. Jejich focení není složité, ale čekají na vás různé chytáky. Pokud se na něco podobného chystáte, určitě vám přijde k duhu článek plný tipů.

K focení v bublinkách lze přistupovat různě. Níže rozepsané vybavení jsem použil, protože bylo po ruce. Někdy bych býval zvolil jiné, jen jsem bohužel neměl po ruce ideální řešení. Berte tedy článek jen jako inspiraci a nebojte se od popsaného postupu odchýlit.

Co fotit

S bublinkami vypadají dobře přírodní objekty, jako jsou květiny, zelenina nebo ovoce. Ale vaší fantazii v rozletu nebráním a určitě mohou vypadat skvěle i technické věci nebo jiné zařízení domácnosti. Oblíbené jsou například špičky pastelek.

Je jeden dobrý důvod, proč je tato kapitola první: velikost vybraných věcí určí nejlepší nádobu na vodu, světla, případně objektiv.

Nadšenci do makrofotografie budou určitě souhlasit, že v malém měřítku je potřeba vysoká clona, aby se rozšířila hloubka ostrosti a alespoň něco bylo ostré. To ale znamená použití relativně silných zdrojů světla nebo vysoké ISO citlivosti. Někdy je možnost nechat fotoaparát na stativu a fotit s delší expozicí, jenže bublinky a často i celé předměty se ve vodě hýbou, takže čím kratší expoziční čas, tím lépe.

Pro ty, které makro nezajímá, to znamená o starost méně. Jenže je tu jiná potíž: velikost nádoby s vodou. Nejen, že velký objem znamená hodně spotřebované vody, ale také se špatně přesouvá, když  je potřeba upravit záběr.

Osobně považuji za nejjednodušší zůstat někde uprostřed a soustředit se na věci o velikosti kolem 10 centimetrů.

Jakou použít vodu

Jakákoliv perlivá voda je použitelná, ale doporučuji neslazenou, abyste po použití nebyli ulepení a stejně tak i předměty, které hodláte fotit. Já jsem použil nejlevnější perlivou vodu, kterou jsem sehnal.

Vyberte správnou nádobu

Ideální je jen o málo větší než věci, které budete fotit. Je velmi vhodné, aby vybraná nádoba měla plochou přední stranu, aby nedocházelo k deformacím předmětu a zhoršení kvality obrazu. 

Tento požadavek bohužel hodně limituje výběr, ale vhodné jsou  zejména hranaté vázy či podobně geometrické skleničky, ale třeba i designové láhve od alkoholu.

Protože jsem chtěl vyzkoušet různé rozměry předmětů ve vodě a ani jsem neměl žádnou přijatelnou menší nádobu, skončil jsem u akvária. To bylo nepraktické hlavně kvůli špatné manipulaci. Světla lze přesunout, ale s pozadím – zdí – je to horší. 

Navíc při velkém objemu jsem si při postupném znečištění obsahu akvária nemohl jen tak říct, že vše vyliji a začnu znovu, protože jsem neměl dalších 18 litrů perlivé vody.

Jak uchytit předměty

Možná máte tendenci tuto část odbýt s tím, že „se to nějak udělá“. Také jsem si to bláhově myslel. Jenže focené předměty mají tendenci spíš plavat než se potápět (zvlášť ovoce a zelenina). Formující se a přeskupující se bublinky stabilitě také nepřidávají.

Někdy funguje jen provázek, na kterém je věc zavěšená, ale mnohem použitelnější byl tuhý drát, na který jsem objekt buď nabodl nebo k němu zezadu přilepil. Drát byl černý, aby se v něm pokud možno náhodně neodráželo světlo. Samozřejmě se poté musí vyretušovat.

Jaký zvolit zdroj světla

Použil jsem externí dálkově odpalované blesky, ale jak už bylo zmíněno například v článku o focení skla, tak lze improvizovat i s baterkou. U makra to bude obtížné, ale ve větších měřítkách je pohyb bublinek méně viditelný a delší expozice se snese snáz.

Použil jsem softboxy, ale bylo to spíš ze zvyku. Podobně dobře by mohly být blesky blízko hrany akvária bez modifikátorů.

Jak to při focení vypadalo

Světly jsem během focení pohyboval podle situace, ale obvykle jsem měl situaci jako zde na obrázku:

Tři světla se softboxy jsou dobře vidět, ale všimněte si nožiček čtvrtého stojanu pod stolem. Na něm je blesk, který jsem namířil na zeď. Podle toho, jestli bleskne nebo ne, mohu rozhodovat, jestli bude podklad za předmětem světlý nebo tmavý. Při použití barevné folie je pozadí tónované do daného odstínu.

Složení světel dohromady

Pro představu jsem udělal sérii fotek, kde jsou zapnutá různá světla.

Na obrázku vlevo nahoře vidíte efekt jen světla svítícího nad fotoaparátem zepředu na cíl. Vpravo nahoře jsou ukázaná dvě světla zboku a vlevo dole je zapnuté jen světlo na pozadí. Na posledním snímku bleskla všechna světla najednou.

Toto rozdělení dovoluje nezávisle upravovat nejen intenzitu jednotlivých světel, ale také jejich barvy. V tomto případě je na světle na pozadí použitý modrý filtr, ale podobně bych mohl obarvit dalšími barvami i světla zboku nebo dokonce zepředu.

Udržujte se kolmo na stěny

V perfektním světě by bylo sklo na fotkách neviditelné a jsme tomu blízko, ale dávejte si pozor hlavně na tři možné problémy: První je odraz na zadním skle vaší nádoby. Vytváří se tak duchové, které je potřeba později digitálně odstranit.

Druhý problém focení šikmo k přednímu sklu. Obraz se tím tak zhorší, že se zdá, jako by se snímek rozmazal roztřesením fotoaparátu.

Oba problémy mají řešení ve focení kolmo na sklo. Také můžete použít polarizační filtr nebo případné odlesky odstranit v počítači.

Třetí závada jsou bublinky a jiná nečistota na přední straně nádoby. Jednou za čas ji budete muset otřít, ať už vařečkou, nebo rukou.

Další hrátky s vodní hladinou

Když jsou základy vyřešeny k vaší spokojenosti, můžete se pustit do dalších experimentů a například zkoušet zachytit i vodu samotnou. Stačí v hladině nechat odrážet světlo a když ještě zahýbete s ponořeným předmětem, vytvoříte kolem vlnění. Pokud nakonec fotku o 180° otočíte, dostanete efektní výsledek. Možností je určitě víc a některé jen čekají až je objevíte. Takže hodně zdaru při vašem focení a ať vám bublinky neutečou!