Říká se, že focení svateb patří k obtížným fotografickým disciplínám. Zvláště focení prvního polibku se začínající fotografové bojí zejména kvůli rychlosti této události a také kvůli tomu, že se nebude opakovat. Situace naštěstí není tak složitá, jak se na první pohled může zdát, i když se stávají všelijaké příhody.

Přestože mám za sebou už hodně svateb, musím říct, že už mi párkrát pořádně zatrnulo. Předpokládám, že některý z problémů se stane každému fotografovi, zejména když začíná a ještě neví, na co všechno si dávat pozor a co přesně kdy očekávat.

Za poslední sezónu jsem nafotil 27 svateb a celkem mám za sebou skoro 90 obřadů, na kterých jsem byl jako hlavní fotograf. Samozřejmě nedosahuji čísel a kvalit vyhlášených svatebních specialistů, ale snad mi moje zážitky už trochu dovolují srovnávat svatby mezi sebou a vidět odlišnosti v jednotlivých obřadech.

Nejen jeden pokus

Tohle je asi zásadní věc. Občas se stává, že pokud polibek trval velmi krátkou dobu, oddávající sám pár vyzve, ať se znovu políbí. Většinou k tomu použije větu typu „ještě jednou pro fotografy“ doprovozenou úsměvem, takže situace nepůsobí trapně a okolo stojící svatebčané se zasmějí.

Toto vyzvání k opakování je tím pravděpodobnější, čím je polibek kratší a čím víc fotografů či kamarádů se ho pokusilo zachytit.

Pokud jste na první polibek nachystaní, obvykle jej stihnete i v krátké době, ale jeho opakování je vítanou možností, jak zvolit jinou kompozici nebo zachytit ještě další emoce. Usměvaví svatebčané v pozadí jsou ideální a z fotky nikdo nepozná, že nejsou uneseni líbajícím se párem, ale formulací „ještě jednou“, kterou pronesl oddávající.

Nebát se zasáhnout

Snažím se být pokud možno nenápadný a nevměšovat se do průběhu dění. Ale už se mi také stalo, že jsem si při letmém prvním polibku nebyl jistý, jestli je použitelný ten jediný záběr, který jsem stihl. Oddávající mlčel, tak jsem se sám odhodlal a požádal novomanžele, ať si dají pusu ještě jednou. Povedlo se a měl jsem opět na výběr z více fotek.

(Ne)být připraven

Někdy se věci dějí rychleji, než jste zvyklí. Když jsem nafotil svou dvacátou svatbu v kariéře, měl jsem představu, jak vše probíhá. Jenže stačí drobnost a může být průšvih.

Obřad, který mám na mysli, probíhal standardně, až na to, že daný pár si předal prstýnky a vůbec nečekal na nějaké další vyzvání a rychle se políbil. Teď už vím, že se to někdy děje, ale tehdy jsem zrovna mrkl na displej, abych zkontroloval, jestli jsem měl na předchozích fotkách vše správně nastavené.

S hlavou skloněnou k fotoaparátu jsem zaslechl lehký smích svatebčanů. V tu chvíli jsem si uvědomil, že mám asi problém.

Když jsem vzhlédl, novomanželé se tvářili jakoby nic – vše se odehrálo v takové rychlosti, že jsem polibek zcela minul. Naštěstí se ozval oddávající a díky němu se pár políbil podruhé, což už jsem pohodlně zachytil. Oddávající se na mě podíval a zeptal se „Ještě jednou?“ V tu chvíli už jsem měl zase dobrou náladu, tak jsem mu odpověděl „Klidně“. Takže se všichni zasmáli a novomanželé se líbali potřetí. Výsledná fotka je právě z toho třetího pokusu s rozjařeným publikem v pozadí a působí romanticky a velmi optimisticky.

Chaos

Čím dál více se dostávám na svatby, kde jeden z páru je Čech nebo Češka a druhý je cizí národnosti. V takovém případě mívá průběh obřadu drobné odlišnosti. Je zde přítomen překladatel a také zahraniční polovina páru nemusí přesně znát naše zvyky.

Tehdy byl obřad v nádherné kapli zámku ve Valticích s českou nevěstou a americkým ženichem. Překladatelka přeložila knězovy otázky páru a zpět tlumočila „ano“. Dvojice ovšem na nic dalšího nečekala a hned se políbila. To mě docela překvapilo, protože si zatím nepředávaly prstýnky, ale i tak jsem nakonec pořídil slušný záběr, i když z horšího úhlu.

Nicméně se ukázalo, že ještě více to asi překvapilo kněze, který řekl: „A manželství stvrdíte podpisem do knihy…“ V tu chvíli jsme se na sebe s překladatelkou podívali a já jsem knězi nenápadně signalizoval, že ještě chybí prstýnky, které v tu chvíli ležely kousek od něj. On ani na sekundu nezaváhal a plynule navázal „… ale ještě před tím si nasadíte snubní prstýnky.“

Po prstýncích už vše pokračovalo normálně. Pár byl vyzván k prvnímu novomanželskému polibku, takže další snímky jsou z úplně jiných úhlů.

Technické komplikace

Kdysi se mi potvrdilo, že problémem je i příliš mnoho dobrých fotek. V okamžiku předávání prstýnků na sebe nevěsta s ženichem obvykle kouká, oba se usmívají, někdy i bojují s nasazováním a dělají u toho všemožné grimasy. Zkrátka lze pořídit mnoho skvělých emotivních záběrů během velmi krátké doby.

Jedna ze svateb byla v tomto okamžiku obzvlášť vynikající a každá další fotka byla lepší než ta předchozí. Až došlo na polibek. V tu chvíli jsem opět zmáčkl spoušť a… nic se nestalo! To jsem samozřejmě znervózněl a zkoušel svoje štěstí dál. Jak se ukázalo, nebyl problém v prostoru na kartě (to si pořád hlídám), ale v tom, že se snímky ještě nestihly zapsat a zaplnily buffer fotoaparátu. Naštěstí se během nekonečně dlouhé vteřiny buffer začal zase vyprazdňovat a šlo fotit dál, takže jsem polibek zachytil. Ale polil mě pot.

Tipy a doporučení

I když je dobré mít při svatebním focení respekt a chovat se zodpovědně, není třeba se bát přespříliš. Chyby se často dají napravit.

Je ale dobré znát svůj fotoaparát. Nejen vědět, jaké tlačítko co dělá, ale i třeba jakým způsobem vůbec ostří, ať vás například nepřekvapí, že na černé ženichovo sako najednou nelze zaostřit. Rychle nafocené, ale rozmazané záběry polibku jsou také neužitečné.

Co se dále týče znalosti fotoaparátu, ideální je předem si vyzkoušet, kolik snímků zvládne zaznamenat za krátký čas, než přestane reagovat. Pokud počet není povzbudivý, pomůže fotoaparát vyšší třídy nebo rychlejší paměťové karta.

Během polibku doporučuji vyfotit více fotek. Pokud bude trvat několik vteřin, máte čas i na různé kompozice. Zároveň není ideální spoléhat na to, že se napoprvé správně zaostřilo, takže před druhým a dalším zmáčknutím spouště znovu a znovu ostřím (ostření mám na jiném tlačítku než spoušť).

Jak už jsem naznačil, není úplně vhodné příliš často kontrolovat obrázek na displeji fotoaparátu. Po focení prstýnků by to už navíc mělo být téměř jedno, protože stejné záběry nezopakujeme. Přesto je výhodné výsledné snímky zkontrolovat, pokud je čas. Předejde se tak problémům s přesvětlenými nebo naopak příliš tmavými fotkami. Tato rada se týká hlavně uživatelů zrcadlovek. U bezzrcadlovek tento problém z velké části odpadá, protože náhled fotky je vidět ve výsledné podobě už před focením. Zrcadlovkáři ale mají zase výhodu, že neobvykle dlouhý zvuk cvaknutí zrcátka je může upozornit, že expozice byla příliš dlouhá a hrozí rozmazání záběru.

Nezapomeňte komunikovat

Důležitý je i lidský přístup, proto je výhodné před začátkem obřadu si na chvíli popovídat s oddávajícím. Jednak při tom zjistíte, kde se můžete pohybovat a jak striktní je právě tento úředník. Také on si uvědomí, že jste pohodový člověk a bude se vám snažit pomoci.

Někdy ale žádná pomoc nepřijde, proto v nejhorším případě, pokud opravdu polibek nestihnete, je lepší na to upozornit a vyprovokovat novomanžele k druhému polibku, než abyste vy i oba hlavní aktéři později litovali.

Určitě se ale na svatbách stávají i další záludné situace, proto pokud máte nějaký takový zážitek nebo jste se stali jeho svědkem, budu rád, když se o něj podělíte v komentářích.