Asi všichni jsme už byli v nějakém cizím městě. Čím exotičtější, tím větší je šance, že nás něco zaujme, ať už je to známá památka, malé roztomilé zákoutí nebo běžná ulice, vyjadřující charakter daného místa. Ukažme si několik možností, jak můžete focení architektury pojmout a jak ho vylepšit.

Focení budov není téma jen pro nadšené studenty architektury, ale i pro kohokoliv na dovolené, kdo se prochází městem a chce si zachytit něco na památku. Je jasné, že to u spousty lidí bude znamenat pořízení fotky mobilem, což pro běžné účely úplně postačí, ale i tam platí kompoziční pravidla a různé triky, kterými svoji tvorbu posunete na další úrověň.

Běžná ulice – vše dohromady je chaos

Velmi často vídám snímky, na kterých je toho zachyceného až příliš. Pozorovatel často neví, na co se má soustředit. Musím ale připustit, že takovými fotkami získám celkovou představu o místě a kultuře, a to bez jakéhokoliv uměleckého zkreslení. Jenže pokud na fotce není něco opravdu pozoruhodného, je to záběr spíš pro vaše připomenutí. Ale popravdě, po deseti letech od pořízení následující fotky nemám vůbec představu, proč jsem ji vyfotil.

Řešením je izolovat jen to podstatné. Vypustit elementy, které kompozici nepřispívají nebo ji dokonce aktivně narušují tím, že jsou výraznější než objekt, na který se chcete zaměřit. Nejčastější problémy u menších scén jsou popelnice nebo dokonce zářivě žlutý kontejner na plasty, obvykle také zavazí auta, ale zbytečné mohou být i celé velké části města, na kterých nám právě v tu chvíli nezáleží.

Výřez scény teleobjektivem

Nejjednodušší je vzít teleobjektiv a vybrat pomocí něj jen část z celé ulice. Na následujícím snímku už je jasné, že zajímavé jsou balkóny a barvy domů.

Na předchozím snímku jste si mohli všimnout dvou výrazných kompozičních pravidel: Opakující se prvky a diagonály. Ty druhé jsou zde spíš virtuální, vytvořené optickým zřetězením balkónů. Zatímco jinde musíme podobné tvary hledat, v ulicích je dostáváme téměř zadarmo a jde jen o to všimnout si kolem sebe nějakého opakování.

Samozřejmě záběr nemusí vždy ubíhat do dáli. Stejně dobře se fotí i kolmo ke zdi, pokud je dost místa na ustoupení dozadu. I na ukázce níže využívám opakujících se prvků, ale místo různobarevných domů jsem chtěl zdůraznit stíny:

Široké ohnisko zmenší věci v pozadí

Také široká ohniska mají v architektuře své nezastupitelné místo. Opět pomáhá, pokud se zaměříte jen na to podstatné, u ultraširokých objektivů můžete využít i jejich perspektivní zkreslení, které zmenší vzdálené objekty.

Všimněte si, že na následujícím snímku je stále řada aut, ale byť jsou nedaleko, objektiv je zmenšil tak, že příliš neruší. Naopak prioritu má blízké listoví, které se velikostí na fotce může srovnávat s několika patrovým domem. Zároveň je to do praxe uvedené kompoziční pravidlo o rámování – využití blízkých věcí, které dělají rámeček pro hlavní motiv snímku. Vyplatí se podobná místa vyhledávat a v tomto případě si vyloženě při focení vlézt pod strom a nechat větve nad sebou zasahovat do záběru.

Pokud není jiná možnost, tak chaosu na chodníku můžete uniknout pohledem vzhůru. Perspektivní divočina ultraširokého objektivu i z celkem normální ulice vytvoří dramatický pohled.

Ráno bez lidí

Velmi výrazný rozdíl dělá doba, kdy fotíte, zejména u turisticky oblíbených památek. Například Fontana di Trevi v Římě je později odpoledne obsypaná turisty.

Ale pokud si přivstanete, o půl osmé ráno máte celé místo jen pro sebe:

V některých případech stačí fotit v běžné turistické časy s velmi silným ND filtrem, který protáhne dobu expozice na minuty a procházející lidé se zcela ztratí. Bohužel to ale nefunguje na ty, kteří celou dobu sedí na stejném místě.

Lidé jako doplněk

Někdy je živý prvek na snímku žádoucí, ať už pro větší zajímavost nebo jako měřítko. Na fotce z Vatikánu tak jednak pochopíme velikost sloupů a zároveň je zde i hra kontrastů, a to hned v několika smyslech: Srovnáváme tu starou (a neživou) architekturu, mladý rostoucí život, ale také v jinak téměř monochromatickém obrázku září jasné barvy triček.

Noc město změní

Nezapomínejte také na focení večer a v noci. I místa, která už jste navštívili, dostanou úplně nový ráz. Každého asi napadnou dobře nasvětlené památky a pohled na město jako celek, ale zajímavé jsou i běžné ulice, se kterými jsme začínali. Jen teď je na ně s umělými světly úplně nový pohled.

Celkové záběry

Efektní jsou také záběry měst z výšky, ať už kvůli nim vyrazíte na vyhlídkovou věž nebo se před vámi otevře pohled z kopce na část města pod vámi. I zde sice platí kompoziční pravidla, ale obvykle není jednoduché změnit místo odkud se fotí. Můžete alespoň z celkové scenérie vybírat jednotlivé zajímavosti teleobjektivem.

První článek ze série

Focení města zahrnuje mnoho podoblastí, na která se člověk může zaměřit. Proto je tento článek jen prvním dílem ze série, která bude následovat. Snad si v ní najdete i svoje oblíbené téma, které se vám bude hodit na cestách.