Každá krajina má mnoho podob. Mění se podle počasí, denní doby i podle použité fototechniky. Při fotografování krajiny byste na to měli myslet a přizpůsobit tomu kompozici i nastavení foťáku. Podívejte se proto, jak fotit krajinu v jejích ranních, večerních i nočních proměnách.

Předem zdůrazňuji, že všechny fotky v článku jsem fotil do formátu RAW a poté upravil. Obvykle variací na mou oblíbenou trojkombinaci:

• zvýšení kontrastu,
• zvýraznění živosti barev,
• ztmavení oblohy.

Víc informací o těchto úpravách najdete v článku o typických úpravách krajiny.

Změny jsou často poměrně výrazné. Podívejte se na ukázku níže:

Běžně mám z jakéhokoliv počasí a prostředí snímky na první pohled nudné. Úpravami do nich ale vracím to, co fotoaparát nebyl schopný zachytit.

Obecné tipy, jak fotografovat krajinu

Některé tipy platí při fotografování krajiny všeobecně, jiné využijete jen v určitých případech. V této kapitole najdete ty všeobecné. Mějte ale na paměti, že v dalších kapitolách se může postup lišit. Pokud se tak stane, vždycky vás na to upozorním.

Nebudu probírat základy kompozice v krajinářské fotografii, kterým je věnovaný celý článek. Spíš se budu soustředit na okolnosti technické a meteorologické.

Výbava pro fotografování krajiny

Vybavení přizpůsobte účelu, pro jaký chcete své fotografie použít. Zpravidla ale stačí prakticky jakýkoliv fotoaparát a objektiv. Osobně rád nosím ultraširoký zoomovací objektiv s ohniskem 16 až 35 mm (na full frame) a k tomu teleobjektiv (70 až 300/400 mm, podle typu), ale využitelná jsou jakákoliv ohniska.

Využijete určitě i polarizační filtr a pokud chcete dělat speciální efekty typu rozmazané vody nebo mraků, tak i neutrální šedý (ND) filtr.

Nastavení fotoaparátu pro focení krajiny

Pro kvalitní výsledek držte hodnotu ISO citlivosti co nejníže. Šum na fotkách ani při vyšším ISO sice nemusí být patrný, ale různé pozdější úpravy ho mohou zviditelnit.

Opět je ale důležité zohlednit, kde hodláte snímek použít. Obrázek vložený na Facebook nebudou ostatní podrobně zkoumat a neuvidí ho ve velkém rozlišení. V takovém případě vám šum vadit nemusí.

Aby bylo vše na snímku ostré, používejte při focení krajiny vyšší clonu. Držte se kolem f/8 až f/16 na full frame, což například u senzoru Micro Four Thirds (crop 2x) odpovídá f/4 až f/8.

Nízké ISO a vysoká clona ovšem znamenají, že potřebujete pochytat hodně světla navíc. Uprostřed dne to zvládnete i při focení z ruky, ale kolem soumraku a v noci potřebujete dlouhé expoziční časy. Neobejdete se proto bez stativu.

Dlouhé expozice ovšem mohou být někdy na obtíž, například pokud fouká silnější vítr. Pak musíte v nějakém parametru ustoupit. Buď tedy zvyšte citlivost ISO, nebo se spokojte s nižší clonou.

Pokud panují optimální podmínky, snažte se exponovat doprava. Tedy udělat snímek tak světlý, jak to jen jde. Samozřejmě bez přepalů a bez toho, že se scéna rozmaže pohybem ruky nebo větrem. Na počítači snímek ztmavíte do normálního stavu a tím snížíte šum.

Využijte zlatou hodinku

Zhruba hodina po východu slunce nebo hodina před jeho západem je vyhlášený fotografický čas – tazkvaná zlatá hodinka. Panuje měkké světlo v teplých barvách a kopce i hory vrhají dlouhé efektní stíny.

Důležitý je proto směr focení. Efektní fotky pořídíte proti slunci nebo se sluncem po straně. Naopak při fotografování po směru slunečních paprsků zmizí z velké části stíny. Vyfotíte tak rovnoměrně nasvícenou krajinu, což působí nudně.

Záleží ale i na faktorech, jako je sklon kopců a celkový charakter krajiny, kterou máme před sebou. Pokud je scenérie strhující sama o sobě, nejspíš bude vypadat dobře v jakémkoliv světle.

Pamatujte, že při focení proti slunci jej nemusíte mít nutně na snímku. I když i to je možné a získáte tak efektní záběry.

Podobné kreace obvykle vyžadují HDR zpracování nebo jiné triky pro focení se sluncem v záběru. Jednodušší je proto při focení tímto směrem samotné slunce vynechat a udělat výřez krajiny bez něj. Stíny budou stejně dramatické a zůstane i obrysové světlo na listech stromů.

Při focení krajiny proti slunci se nejvíc projevuje opar v atmosféře, který snižuje kontrast a fotky přímo z fotoaparátu vypadají vybledle. V takovém případě je výrazné přidání kontrastu v Zoner Photo Studiu prakticky nevyhnutelné. Při podobném zpracování se ale šum mnohonásobně zvyšuje, takže každá pomoc je vítaná. Proto zde obzvlášť doporučuji exponovat doprava.

Světla je při focení proti slunci většinou dost, takže na širší pohledy stativ není nezbytný. V případě delších ohnisek už po něm ale nejspíš sáhnete.

Pokud nejste zrovna ranní ptáčata, bude pro vás ideální večerní focení. Když ale potřebujete mít slunce na opačné straně krajiny, musíte si přivstat a být na místě ráno.

Pamatujte také, že sluneční disk postupuje rychle, a proto nebývá času nazbyt. Ideální je udělat si průzkum předem a pak přijet na správné místo s dostatečnou časovou rezervou. Pozici slunce v různou dobu zjistíte pomocí mnoha aplikací, například The Photographer’s Ephemeris.

Pro tyto hraniční časy si kromě fotoaparátu přibalte i baterku nebo čelovku. Odhadem tři čtvrtě hodiny před svítáním a po západu slunce je ještě rozumně vidět bez baterky a v krajině se snadno orientujete. Pokud vás ale čeká delší noční cesta, bude se vám umělé světlo hodit. Zejména, když půjdete lesem.

Jak fotit krajinu před východem a po západu slunce

Když je slunce těsně pod horizontem, nastává situace, kdy je obloha ještě jasně nasvícená a světlo se částečně dostává i na zem. V takovou chvíli je nejlepší fotit přímo ke sluneční záři, kde je obloha nejdramatičtější.

Stativ je v takovém případě nutností. A kvůli obrovským rozdílům ve světlosti nebe a zbytku krajiny se opět vyplatí HDR skládání více snímků. Nicméně při troše trpělivosti získáte fotografie, které mají jinou náladu, ale jsou podobně efektní jako ty se sluncem v záběru.

Takovéto době se říká modrá hodinka. Na fotkách výše jsem zachytil (a zvýraznil) část oblohy těsně nad horizontem. Díky tomu se na snímku ještě objevují oranžové sluneční paprsky, ale při pohledu výš nebo na opačnou stranu dominují modré tóny.

Focení krajiny v noci

Uvědomuji si, že v noci krajina není vidět a nemá smysl fotit nějaká rozsáhlá území. Přesto je tato kapitola s předchozím bodem spjatá. Pokud už se dostanete k fotografování krajiny po západu slunce, můžete to po chvíli zkusit i s hvězdnou oblohou (třeba i na jiném místě při cestě domů). Opět si nezapomeňte stativ.

S velmi dlouhou expozicí (zde 5 minut) se už projeví pohyb Země kolem své osy a u hvězd se začne zaznamenávat jejich trajektorie. Krajina zde působí jako ukotvující prvek, který zůstane ostrý.

Okolí ale nemusí být vždy temné. Když nepočítám záři měst a vesnic, tak bližší okolí si můžete osvítit sami. Na dalším snímku jsou vidět různé varianty jednoho záběru, které se liší tím, jak dlouho jsem během expozice svítil baterkou na okolní stromy. Podle chuti si tak můžete „vymalovat” popředí.

Pokud vás tematika nočního focení baví, podívejte se na další články o focení hvězd.

Příště ve dne

V tomto díle jsme se věnovali časům kolem východu či západu slunce a dál do noci. V příštím článku se zaměříme na focení krajiny přes den.