Focení motorek je náročná, ale vzrušující disciplína. Každý motocyklový závod je nejen napínavou podívanou, ale také skvělou příležitostí k pořízení jedinečných fotografií. Stačí jen zvolit správnou výbavu, najít dobré místo a nastavit vhodné parametry.

Když si prostudujete kalendáře nejrůznějších šampionátů, možná zjistíte, že se jich kolem vás jezdí opravdu hodně. Od motokrosu a rallye až po silniční závody všech možných druhů. Stačí jen popadnout foťák a vyrazit.

Principy focení jsou vždy prakticky stejné. Jak vypadají, vám přiblížím na focení silničních motocyklů na přírodních okruzích, se kterým mám nejbohatší zkušenosti.

Čím fotit?

Ideální výbavou je zrcadlovka s teleobjektivem. Například s objektivem 70-300 mm můžete na závodech pořídit zajímavé snímky.

Vhodný je i lepší kompakt, u kterého můžete pracovat s manuálním nebo poloautomatickým režimem. A klidně zkuste také ultrazoom fotoaparáty. Myslete ale na to, že mívají rozsah zoomu až moc velký, což je na závodech zpravidla zbytečné.

Osobně nafotím 90 % svých fotek s objektivem rozsahu 70-200 mm na fotoaparátu s APS-C snímačem. Samozřejmě, čím rychlejší ostření fotoaparátů a/nebo objektivů máte, tím lépe. Na závodech vyšší rychlost autofokusu opravdu využijete.

Jaké ohnisko je ideální?

Při focení z divácké zóny využijete spíš delší ohniska. Extra dlouhá ohniska se logicky hodí tam, kde jste jako diváci daleko od trati. Tedy například na motodromech.

Pokud fotíte jako akreditovaní novináři, máte velkou výhodu, protože díky dlouhému ohnisku se můžete dostat do pozice čelně k motorce. Z divácké zóny je to možné jen výjimečně.

Někdy jste naopak poměrně blízko a stačí vám kratší ohnisko, klidně mezi 50 a 100 mm. Ještě širší ohnisko využijete v případě, že chcete zachytit i prostředí závodu, nejen samotnou motorku.

Zdůrazněte pohyb

O focení motorek v pohybu jsme už před časem psali. Zopakujme, že je nejlepší začít režimem, kde manuálně upravujete čas závěrky. Přitom nezapomeňte průběžně kontrolovat, jestli jsou fotky ostré.

Často lidé pro focení závodů využívají sportovní režim. Zpravidla je ale nastavený tak, že použije závěrku cca 1/2000 vteřiny a autor tak nafotí obsáhlou galerii zamrzlých snímků. Na to si dejte pozor!

Motorce se například točí kola a je dobré, když tomu tak je i na fotce. Vypadá to prostě lépe. Mějte na paměti, že fotíte pohyb, ne statickou scénu. Samozřejmě, čím rychlejší úsek a čím delší ohnisko objektivu, tím kratší časy závěrky používejte.

Pokud jste v určitý moment kolmo k boku motorky, můžete využít panningu, kde používáte delší časy závěrky. Obecně se na závodech budete pohybovat v rozmezí 1/160 až 1/1000 sekundy. Pokud ale chcete experimentovat s panningem, volte i delší expozici.

Focení z pozice diváka

Nejjednodušší cesta k pořízení fotek ze závodů je z divácké zóny. Výběr místa je samozřejmě na oku každého z vás, ale pokud máte rádi kompozici, ve které není jen jedoucí motorka kdesi na asfaltu, počítejte s tím, že své místo si budete chvilku hledat.

Vyberte například takové místo, kde je i na druhé straně trati více diváků. Na fotografii většinou vypadá dobře, když v pozadí za motorkou vidíte rozostřené fandící obecenstvo.

Každopádně mějte na paměti, že na závody chodí často hodně diváků a nemusí být místo zrovna tam, kde byste potřebovali být. Je tedy lepší přijít o něco dřív.

Při focení z první řady asi nebudete mít problém s panningem, který je u rychle jedoucích motorek obzvlášť efektní. Fotografování z davu je ale složitější. Musíte pečlivě volit rozsah záběru, který si můžete dovolit, aniž by vám někdo překážel.

Při víkendových závodech je proto dobré nafotit nějaké snímky už v sobotu, kdy se zpravidla jedou tréninky nebo kvalifikace. U trati je méně diváků a kdo z fotky pozná, že to není závod, že?

Pokud ale chcete fotky s diváky v pozadí, nevyhnete se focení v neděli, kdy jsou u trati větší davy.

Přestože je to náročnější, i z diváckého prostoru pořídíte efektní fotografie. Po skoro každém závodě vídám zajímavé fotky od lidí, kteří evidentně stáli mezi diváky.

Často bývá výhoda, že jsou snímky jiné než od akreditovaných fotografů. Ti se totiž většinou srocují na stejných místech a jejich fotky bývají dost podobné.

Navíc jako divák nemusíte řešit žádné papírování a stojíte vždy na relativně bezpečném místě.

Focení závodů s akreditací

Jak se k akreditaci dostat? Určitě se pořád najde pár závodů, kam přijdete, podepíšete něco jako odpovědnost za své činy, vezmete si reflexní vestu a už je z vás novinář. Moc jich ale už není – naštěstí.

Standardní postup je takový, že fotíte pro nějaké médium a pomáháte tím pořadateli s propagací akce.

Pokud fotografujete na dobré úrovni a baví vás focení motosportu, nestyďte se napsat do redakcí médií, která třeba o daném podniku informují. Ne vždy totiž mají na místě své fotografy. Zvlášť u méně významných závodů. Určitě tedy budou rádi, že získají fotografie zadarmo.

Jako akreditovaný novinář máte řadu výhod. Od těch přízemních, jako že třeba neplatíte vstupné (většinou), až po ty pro fotografa potěšující, že můžete i do míst, kam divák nesmí. Hodí se to pro hledání ideální pozice pro pořízení vašeho prvního „novinářského“ snímku.

Svoboda pohybu ale není bezmezná. V první řadě musíte myslet na své bezpečí. Není zrovna ideální stát někde, kde vás při prvním pádu trefí motorka. Pamatujte, že žádný snímek není cennější, než vaše zdraví.

Někteří pořadatelé vám i doporučí, kde můžete stát. Případně se dívejte kolem sebe a trochu opisujte od kolegů novinářů. Objevíte tak osvědčená místa.

Určitě je lepší fotit v zatáčkách a tam, kde se děje něco zajímavého. Například těsně za startem, u nějakého skoku nebo blízko místa, kde se často padá.

Když jste na místě a nikdo vás odnikud nevyhazuje, je vše o něco snazší, než když fotíte mezi diváky a pořád vám někdo leze do záběru. Mezi novinářem a jedoucí motorkou už většinou nikdo a nic nestojí.

Často se dostanete opravdu blízko a můžete využít i hodně širokých ohnisek – třeba i pod 30 mm. Při využití panningu tak vytvoříte opravdu působivé fotky v pohybu.

Případně se dostanete do úhlu, kde jste skoro přímo proti jedoucí motorce a využijete dlouhých ohnisek klidně přes 400 mm. Při kombinaci s hodně otevřenou clonou tak motocykl krásně vytáhnete z okolního prostředí.

Focení závodů s akreditací má i své nevýhody. Například tu, že podpisem smlouvy přebíráte zodpovědnost za úrazy a škodu způsobené vám i za ty, které vy přivodíte někomu jinému.

Další nevýhodou je, že časem ztratíte fotografickou svobodu. Redakce po vás může chtít určité snímky v určité kvalitě, množství a čase. Z focení pro radost se kvůli tomu může stát stresující honička a to nesedí každému.

Také se ale může stát, že vás to chytne, půjde vám to a podaří se vám vtisknout vlastní styl i fotkám pro magazíny. A redakce i sportovní týmy se o vás budou prát.