Stalo se vám někdy, že jste potřebovali vyfotografovat detailní až makro záběr, ale nemohli jste, protože ve vaší výbavě chybí makroobjektiv? Poradíme vám, jak si v takové situaci poradit.

Jsme si vědomi toho, že někteří z vás nevlastní kompaktní fotoaparát, který má možnost přepnutí režimu snímání na makro. Makroobjektivy nebývají zrovna nejlevnějším vybavením, přestože jejich využití nemusí být ryze speciální, ale může být i širší. Například 105mm makroobjektiv můžete výborně využít i k fotografování portrétů. Jste-li ovšem vybaveni „pouze“ zrcadlovkou s objektivy, které nemají potřebný poměr zvětšení, abyste mohli fotografovat velmi malé předměty či detaily, máme pro vás pár možností, jak tuto situaci vyřešit.

Jedno z možných řešení

Jeden trik, který možná již znáte, spočívá v tom, že otočíte objektiv naopak a s celým fotoaparátem se přibližujete k objektu vašeho zájmu. V Číně se dokonce vyrábí redukce, které vám umožní objektiv takto k fotoaparátu připevnit. Obejdete se však i bez této redukce a postačí, když objektiv a fotoaparát podržíte v rukou. Při těchto manévrech je ale dobré dát si pozor a předcházet znečištění objektivu nebo snímače. Není to tedy zrovna elegantní řešení, ale funguje. A samozřejmě to také není jediný možný způsob, jak fotografovat detaily bez vysokých nákladů na příslušenství.

Analogové doby M42 objektivů

Další možnost už vás bude něco stát. Budete k ní potřebovat starší objektivy s mezikroužky. Nejlépe se tyto komponenty (objektivy i mezikroužky) shánějí se závitem M42. Starší příslušenství tohoto typu je levné a v bazarech o něj není nouze. Dále budete potřebovat redukci na již zmiňovaný závit M42 a váš typ bajonetu (na bazaru Paladixu určitě něco naleznete).

Celý tento systém pak vsadíte jako jeden objektiv na vaši zrcadlovku. Předtím, než začnete naostro fotografovat, si zjistěte zaostřovací vzdálenosti. Nejlepší test funguje pomocí milimetrového papíru (anebo pravítka). Na papíru si označte jeden bod, objektiv zaostříte na nejkratší ohniskovou vzdálenost a s plně otevřenou clonou přibližujete fotoaparát k bodu na milimetrovém papíře.

Když ho naleznete v hloubce ostrosti zkuste postupně zvětšovat clonové číslo. Tímto způsobem zjistíte hloubku ostrosti a potenciální zvětšení. Celá tato paráda se dělá proto, abyste u ostrého fotografování věděli, co od tohoto systému můžete očekávat.

Zkoušejte to klidně s různými objektivy a s odlišnými kombinacemi mezikroužků. Nezapomínejte však, že každý přidaný mezikroužek ubírá světlo přicházející na čip vašeho fotoaparátu.

Ukázkové fotografie

Praktické fotografování s tímto systémem je poměrně jednoduché: fotoaparát umístíte odhadem do vzdálenosti, na kterou jste schopní zaostřit (předem nacvičené ostřící vzdálenosti popsané výše) s nejnižší clonou. Ostřete přitom raději přibližováním a oddalováním fotoaparátu – jedná se o rozhodně rychlejší způsob než točením prstence. Když máte objekt zaostřený, postupně zavírejte clonu, dokud nedosáhnete požadované hloubky ostrosti. Pak už jen zmáčkněte spoušť.

Tento systém vám ušetří určitě pár tisíc korun. Redukci pořídíte zhruba do 350 CZK, objektivy od 300–1500 CZK i s mezikroužky. Na jednu stranu přicházíte o komfort, který by vám poskytlo focení s makroobjektivem, na druhou stranu je třeba si ujasnit priority. Tento systém je vcelku spolehlivý, funkční a pro příležitostné fotografování detailů dostačující.

Následující snímky byly všechny pořízené se 135mm objektivem Pentagon (závit M42) s redukcí na Canon. Fotografie obsahují požadované detaily. Poměr zvětšení si určíte množstvím použitých mezikroužků a ohniskovou vzdáleností objektivu.

Ještě jedno využití