Kritika je nástroj, který může odradit vycházející talent nebo naopak utvořit legendu. Málo kdo si ovšem uvědomuje, kolik moci v současné době máme, když můžeme napsat komentáře na sociálních sítích prakticky komukoliv. Pojďme se nyní podívat, kdy je kritika na místě, jak by měla být podávána, a kdy je naopak lepší se komentáře zdržet. 

Pro odlehčení přidávám k celému článku fotky z mých začátků. Dneska bych svému o 5 let mladšímu já řekla, ať zahodí foťák a jde radši plést… Ale kdyby mi tohle tenkrát někdo opravdu řekl, a já ho poslechla, nikdy bych se nedostala tam, kde jsem. Teď vím, že dál a výš mě v tvorbě vedli lidé, co mě podporovali. 

Kritika začátečníků a proč je úplně zbytečná

Hodně z nás si to zažilo. Když jsme začínali fotit, ukazovali jsme nějaké fotky na Facebooku, Instagramu či jiných fórech a přišla vlna názorů, rad a někdy i kritiky. Rada je určitě fajn, ale neměla by vyznít ve stylu: Dělej to jinak. To si lze snadno přeložit tak, že to teď autor dělá špatně. A to ho může spíše demotivovat a focení ve výsledku i znechutit. 

Mnoho lidí se tak focení ani nezačne věnovat, protože je internetový „odborníci” označili za neschopné již v začátcích. Ale proč je potřeba začátečníky kritizoval? Je snad zřejmé, že začátečník hned neumí vše.

Kritika začátečníků je často velmi zbytečná. Obecně lze říct, že člověk bez zkušeností s foťákem obvykle moc zacházet neumí a nebo jen na teoretické bázi. Vše je pro něj nové a řadu technik si teprve osahává. Pokud bychom mu fotky pouze zkritizovali, pravděpodobně jej od dalších pokusů odradíme. 

Jestliže si o kritiku řekne (protože je velký rozdíl mezi vyžádanou a nevyžádanou kritikou), měli bychom možná takovou kritiku spojit i s něčím pozitivním. Chvála je v našich konverzacích proti kritice v menšině. 

Lze říct například: “Máš krásné tohle a tohle. Tohle se ti povedlo, ale tohle by možná vypadalo lépe takhle?” 

Pojďme víc chválit.

Můžeme mít pocit, že někomu pomůžeme, když mu sdělíme svůj názor. Ale nemusí to tak vůbec být. Ten člověk nejspíše požádal o kritiku a rady někoho, komu věří a koho obdivuje. A najednou jej kritizuje náhodný člověk a veřejně. Tohle může být velmi demotivující, člověka to zamrzí a nikam ho to neposune. 

Proč je kritika špatně?

Ano, v umění máme kritiky, tak proč je kritika problém? Kritik je podle definice osoba, která dává k dispozici analýzu, interpretaci nebo pozorování. Není to člověk, který najde jen to špatné. V dnešní době nabyl termín kritika negativní význam. Protože je skutečně v 90 % případů podávána jen jako vytyčení chyb. Ale pravý kritik umí i chválit. 

Podle definic je rozdíl mezi profesionálním kritikem, kterému se říká znalec a amatérským kritikem, kterému se říká kibic. Kritik je povolání. A stejně jako kuchař, chemik nebo právník je třeba, aby toto povolání bylo vykonáváno lidmi v dané oblasti vzdělanými. V opačném případě může vzniknout velká škoda. 

Vyžádaná a nevyžádaná kritika

Rozdíl mezi vyžádanou a nevyžádanou kritikou je zásadní. Pokud někdo napíše: “Co myslíte, že bych měl/a zlepšit?” Pak hurá, pište. Všechno, co vás napadne. Je to totiž autorem vyžádáno. 

Pokud ale někdo zveřejní fotku s komentářem typu: Tohle jsem teď vyfotil a docela se mi to líbí. Tady asi není potřeba reagovat poznámkami, jak má špatně horizont, barvy, světla aj. V tomto případě osoba jasně prohlásila, že je s fotkou spokojená a má z ní dobrý pocit.

Méně je někdy více.

Trénink a čas většinou ukáže jaký je v člověku potenciál a pokud kritiku vhodně formulujeme pouze autorovi, motivujeme ho fotit dále a více. V procesu focení se bude jistě zlepšovat. Negativní reakce pouze zpomalují vývoj a většinou nikam nevedou. 

Z pohledu začátečníka i profesionála 

Když jsem začínala fotit, byla jsem velice nejistá. Nevěděla jsem, co dělám, a zda to dělám dobře. Ale bavilo mě to. A pár komentářů mi málem ten entuziasmus vzalo. Dneska se ohlédnu a podívám se na to s pobavením. Ale s pobavením koukám i na ty svoje fotky. Fotila jsem portréty na 20mm objektiv a myslela si, že clona 1.4 je ta nejlepší volba na cokoliv. A když jsem chtěla radu nebo názor, psala jsem kamarádům a lidem, kterým jsem důvěřovala. Ti mě postupem času vše naučili a vysvětlili. A ti, kdo mi psali veřejné komentáře mě nenaučili vůbec nic. Jejich rady teď vnímám i jako dost nefunkční.

Po letech focení nyní vnímám kritiku v komentářích velice letmo, dokud není od špiček české scény. Od těch bych za ní byla vděčná. A velmi ráda bych chtěla všem začínajícím fotografům říct, aby si z těch samozvaných “odborníků” nic nedělali a nepouštěli si to k tělu. A aby poslouchali jen ty, kterým důvěřují a od nich se učili.

Na závěr

Nechci tvrdit, že kritika je špatně nebo že pouze pozitivní přístup je ten jediný a správný. Není to tak. Ale je velmi důležité si uvědomit, jak s kritikou nakládat. Zda máme právo ji vůbec napsat a zda tím někomu ublížíme. Jeden člověk si může říci: Mě by to nevadilo, kdyby mě někdo kritizoval. Ale co když to tak někdo jiný nevnímá? Můžete narazit na citlivé lidi, které kritika zabolí a zničí jejich touhu a nadšení. Pamatujte na to. 

Jak tedy kritiku podat? Na vyžádání. Jedině na vyžádání a pokud se nedomluvíte jinak, vždy soukromě. Berte v potaz i zkušenosti, to že fotíte déle, neznamená, že jste za objektivem zkušenější. Buďte konstruktivní, vnímaví k povaze osoby a buďte oporou.