Všechno je jednou poprvé. Jestliže jste doposud fotili krajinky a chtěli byste zkusit focení s modelkou, asi budete ze začátku mírně nervózní. V tomto článku najdete pár tipů, které vám mohou v tomto začátku pomoci.

Už jsme zde psali o focení lidí, kde se probíralo zejména nasvětlení a další technické aspekty (Portréty na slunci, Portréty v interiéru). Tentokrát se ale podíváme na záležitosti kolem samotné spolupráce s dalším člověkem.

Na začátek upozorním, že pojmem „modelka“ nemyslím jen osoby, které se tím živí, ale všechny, se kterými se domluvíte na tom, že vám postojí před objektivem. (Samozřejmě to mohou být i muži-modelové, ale to není zdaleka tak častý případ.)

Kde hledat?

Na úvodní experimenty stačí kamarádka. Výhoda je hlavně v tom, že s člověkem, kterého znáte, budete uvolněnější. Oba do focení vložíte čas a odměnou pro vás oba budou výsledné záběry – této spolupráci se říká TFP nebo TFCD (Time For Prints/Time For CD) a je běžná i mezi zkušenějšími fotografy a modelkami.

Jakmile budete mít nějaké počáteční obrázky pro prezentaci, můžete se zaregistrovat na stránkách jako je Fotopátračka nebo FotoParta.cz a tam už oslovovat neznámé modelky, které chtějí nové fotografie do svého portfolia. Čím lepší portfolio si vybudujete, tím větší šanci budete mít u zkušených modelek.

Poznámka stranou: TFP nemusí znamenat, že je vše zdarma. Mohou zde být náklady spojené s ateliérem, vizážistkou a podobně. Na které straně tyto náklady budou nebo zda si je zúčastnění rozdělí, je dobré probrat předem. Samozřejmě, ze začátku je jednodušší vizážistku vynechat a místo ateliéru zvolit třeba park.

Alternativně je možné přímo začít se zkušenější modelkou, byť za nějaký honorář. Zde je naopak výhoda toho, že modelka ví, co se od ní čeká, a někdy dokáže fotografovi i poradit.

Hlavně být v pohodě a komunikovat

Ať už pracujete s někým známým nebo cizím, při fotografování samotném je dobré zachovávat klid a dobrou náladu. Úsměv a optimistický přístup řeší mnohé. Nemusíte si nic dělat z toho, že ne všechny záběry vypadají podle vašich představ, to je úplně běžné! Z pár stovek nafocených fotek se obvykle vybere maximálně několik málo desítek, často i jen jednotek finálních.

Důležité je, abyste modelce uměli popsat, co má udělat jinak, pokud vám něco nesedí. Ona sama se nevidí. Nemusíte se ani ostýchat a pózu předvést.

U zkušených modelek je úspěšnost fotek mnohem vyšší, protože už vědí, jaké pózy vypadají dobře, i tak vám ale nevidí do hlavy a neznají váš celkový umělecký záměr, pokud jim ho neprozradíte.

Stejně tak jdete-li opravit nastavení světla, je dobré s modelkou komunikovat a ne si u toho brumlat pod vousy. Druhá strana opět neví, jestli dělá vše dobře, a je ráda, když ji řeknete, že stojí/sedí/leží dokonale a vy jen vylepšujete nasvícení.

Navigujte pohled

Co se samotných pohybů týče, přístupů je mnoho. Obecně běžný styl „stání na autobusové zastávce“ nevypadá ideálně, lepší je přehánět. Modelce také musíte říct, kam se má dívat. Obvykle automaticky sleduje objektiv, ale všechny záběry nemusí  vypadat jenom takto. Klidně střídejte i pohledy stranou nebo dolů (nahoru zřídka, spíš s náklonem hlavy). Čas od času lze také s úspěchem využít zavřené oči.

Hlavně u mladých a začínajících modelek mohou být problémem až příliš doširoka otevřené oči, které pak na snímku vypadají vyděšeně nebo zcela nezaujatě a nudně. Stačí ji jen požádat, ať je trochu přivře a změna bude značná. Naopak pusu lze mírně pootevřít. Všímejte si, jak často jsou tyhle dva prvky použity na módních nebo portrétních fotografiích.

Vše dobře zorganizujte

Pokud jste fotili stylem TFP/TFCD, modelka očekává vybrané a upravené snímky. Ty nemusí být hotové hned druhý den, ale rozhodně by se s nimi nemělo otálet několik měsíců. Na druhou stranu modelky si musí dávat pozor na to, že někteří fotografové dávají jen pár finálních fotek v malém rozlišení a za větší si chtějí nechat zaplatit. Přesné podmínky je tedy dobré domluvit předem.

Jestliže se vše řeší formálně, sepisuje se smlouva o použití fotek, kde jsou pro obě strany specifikované odměny a co je s fotkami dovoleno dělat. Této smlouvě se říká Model Release, její ukázky jsou k vidění na mnoha místech na webu v libovolných jazycích.

I když spousta fotografů tyto formality vůbec neřeší, někdy je to nutné – jako v případech, kdy fotíte pro fotobanky (více o tom přímo v článku o fotobankách) nebo obecně u komerčních projektů. Důrazně bych smlouvu také doporučil při focení aktů. Modelka má jasno, co se s jejími fotkami může dělat (jestli je např. možné je prodávat) a naopak fotograf je více chráněný, když za půl roku modelka změní názor a chtěla by, aby se její fotky stáhly a už nikdy nespatřily světlo světa – práce a jiný vklad fotografa (časový, finanční) by v tu chvíli přišel vniveč.

S chutí do toho

Snad vám těchto pár tipů pomůže, aby z vás opadla počáteční tréma. Pokud ovládáte angličtinu, doporučuju další rady, které v sepsala zkušená modelka Jen Brook ve formě vtipných dopisů. Jsou určené jak pro fotografy, tak pro modelky. Nic ale nepřekoná vlastní zkušenost, a proto je důležité překonat ostych a začít.