V exteriéru se setkáváme s různými typy přirozeného světla, které ovlivňuje konkrétní hodina, ale také aktuální počasí. Některé světelné podmínky jsou jednodušší, jiné obtížnější a každé s sebou přináší vlastní výzvy, ale také potenciál. 

Zejména na cestách nebo při rychlé reportáži nepoužíváme vybavení, které by nám pomohlo přirozené světlo modifikovat. Jsme tedy odkázáni na to, co máme momentálně k dispozici, na naše nejlepší schopnosti a zkušenosti. 

Stejně jako o počasí, i o fotografování můžeme s trochou nadsázky říci, že neexistuje špatné světlo, jen špatně připravený fotograf. Hlavní „výbavou“ fotografa je v tomto případě chuť vytěžit z každé světelné situace co nejvíc. 

Při západu slunce budeme mít práci možná jednodušší, ale i z poledního slunce nebo mlhavého dne se dá vytěžit hodně. Pojďme se tedy podívat, jak pracovat s tím, co nám příroda zrovna nadělila.

Zlatá hodina

Začněme tím nejpopulárnějším typem světla. Nejeden fotograf neváhá vyrazit na vrchol hory uprostřed noci, aby zažil ten výjimečný okamžik, kdy na okolní krajinu dopadají první zlaté paprsky světla. 

Jak už název napovídá, vše, čeho se toto světlo dotkne, nabírá krásný zlatavý nádech. Vše září výraznými barvami, kterými můžeme komunikovat pocity klidu, štěstí, harmonie a obecně něčeho pozitivního. Horizontální směr večerního světla navíc vrhá dramatické stíny, zvýrazňuje tvary a dodává předmětům rozměr. 

Zlatá hodina funguje skvěle i pro portréty, ale použití není zase tak jednoduché. Velmi efektivní je protisvětlo, tedy slunce za zády fotografovaného, kdy vlasy obklopuje zlatavá záře a tvář je rovnoměrně osvětlena odraženým světlem. Potýkáte se však s komplikovanou a vysoce kontrastní situací a je důležité správně exponovat. 

Kromě protisvětla můžete také pustit světlo přímo do obličeje fotografované osoby a zkusit s ním kreativně pracovat. Ve všech případech však nezapomeňte fotografovat do formátu RAW, abyste si mohli následně pohrát s vyvážením bílé.

Úsvit, soumrak a modrá hodina

Úsvit a soumrak jsou další skvělou příležitostí pro dobrou fotku. Konkrétně půlhodina až hodina před východem nebo půlhodina až hodina po západu slunce, kdy slunce už přímo nevidíme, ale obloha je stále jasná a stává se primárním zdrojem světla. 

Tato denní doba bývá někdy neprávem opomíjena, přitom při fotografování můžeme získat nádherně měkké, různobarevné osvětlení, které objektům dodává klidnou, mírumilovnou a často tajemnou náladu. Problémem může být nedostatek kontrastu, výhodou jsou naopak bohaté sytě růžové, purpurové a modré barevné tóny. 

Ostré polední slunce

Poledne je část dne, které se mnoho fotografů snaží vyhnout. Polední slunce je proto nejméně žádoucím typem přirozeného světla. Sluneční světlo směřuje přímo dolů a je velmi ostré. Jestli v poledne pořizujete klasické komerční portréty, je opravdu nejlepší vzít fotografované osoby do stínu, kde je světlo rozptýlené. 

Pokud však máte tvůrčí záměr, může ostré sluneční světlo naopak vytvořit zajímavé stíny a zvýraznit rysy obličeje (a to i vrásky). Pozor na sytost, která je během poledního slunce velmi nízká. Každopádně i v tuto denní dobu můžete dosáhnout velmi osobitých snímků.

Fotografové někdy poledne neprávem zatracují a přicházejí tak o zajímavé příležitosti. Polední slunce například velmi působivě prosvětluje vodní plochy. Dopadá shora, proniká vodní hladinou, a proto se voda jeví průzračnější a čistší, zatímco v dřívějších nebo pozdějších hodinách dopadá světlo z úhlů a od vodní hladiny se odráží.

Zatažená obloha a mlha

Toto světlo je ploché, měkké, neutrální, s minimálním kontrastem a chladnějšími barvami. Jako kdybyste odpalovali blesk přes masivní softbox. Vše je osvětleno tak nějak rovnoměrně. Fotografování je jednodušší, protože nemusíte tolik přemýšlet o směru světla. 

Stejně tak se hodí pro portréty a ocení ho i fotografové divoké přírody, kteří se mohou více soustředit na obsah fotografie a nemusí se tolik starat o směr světla.

Podobně jako zatažená obloha, funguje i mlha. Světlo je velmi měkké. Rozdíl je však v tom, že když se od objektu vzdalujete, ztrácíte detaily. To ale občas není vůbec na škodu, naopak to přináší nové tvůrčí možnosti. Skutečně kouzelný okamžik nastane, když mlhou proniknou sluneční paprsky.

Noční světlo

Noční světlo může být velkou výzvou, protože máte k dispozici jen minimum přirozeného světla. Jedinými zdroji jsou hvězdy, Měsíc a v zimě v severních částech světa polární záře. I tyto situace však mohou přinést spoustu kreativních momentů. 
Zkuste se například vydat do známé krajiny za úplňku. Ideálně později, když už je měsíc na obloze a působí trochu jako reflektor s nízkou intenzitou. Budete potřebovat delší expozici a možná i stativ. Ale známá krajina získá nové tvary, novou atmosféru a celkově nový rozměr, který jste předtím neznali.