Spousta amatérských fotografů neváhá do své výbavy investovat nemalé peníze. Průměrně vybavený fotobatoh může skrývat techniku za desetitisíce korun. A přitom často zapomínají, že ke kvalitnímu výsledku potřebují také kvalitní monitor pro fotografy.

Je jasné, že fotografii z moderního fotoaparátu jen těžko kvalitně upravíte v patnáct let starém softwaru nebo hardwaru. Na pokročilejší úpravy fotografií, zejména ve formátu RAW, potřebujete dostatečně výkonný stroj. Stejně tak je potřeba kvalitní monitor.

Správná úprava fotek? Fotografický monitor je základ

Nekvalitní monitor nezvládne věrně reprodukovat barvy ani jas, takže na něm vidíte snímek jinak, než jak ve skutečnosti vypadá. Proto se vyplatí používat kvalitní fotografický monitor. Co ale znamená označení fotografický?

Nenechte se zlákat prohlášením prodejce o vhodnosti daného monitoru pro fotografy. Že to prodejce tvrdí, neznamená, že to tak ve skutečnosti je. V první řadě si musíte uvědomit, co od fotografického monitoru očekávat a jaké nároky na něj klást.

Stručně řečeno, dobrý monitor musí věrně reprodukovat obraz v celé své ploše a umožnit vám jeho pohodlné sledování. Jeho základní úlohou je tedy kvalitně reprodukovat jas a barvy.

Při výběru fotografického monitoru sledujte panel

Základem úspěšného výběru monitoru je jeho panel. Určuje, jak dobře si povede monitor v dosažení parametrů, o kterých bude řeč dále.

Moderní fotografický monitor má některý z těchto panelů:

• PVA,
• IPS,
• OLED.

Naopak zapomeňte na TN technologii LCD či plazmové obrazovky, současná technologie se už ubírá jiným směrem.

Chtějte vysoký kontrast a jas

Kontrast je jedním z klíčových parametrů kvalitního monitoru pro fotografy. Udává poměr jasu nejtmavšího a nejjasnějšího bodu monitoru.

Oba limity jsou kritické, protože i ten nejtmavší bod zapnutého monitoru ve skutečnosti trochu svítí. Celkový kontrast monitoru pak určuje, jak moc dokáže monitor obrazové body rozsvítit na maximum. A také, jak velký dynamický rozsah scény zvládne monitor zobrazit.

Zatímco pro kancelářskou práci stačí monitor s hodnotou kontrastu 600:1, pro kvalitní práci s fotografiemi potřebujete kontrastní poměr alespoň 1 000:1.

Jas se udává v cd/m2, zvaných též nit. Jeho horní hranice by měla být minimálně 150 až 200 nit. Důležitá je také minimální hodnota jasu bílého bodu (při statické svítivosti). U kvalitního fotomonitoru by měla být nižší než 60 nit (ideálně 40 nit). Bohužel ji výrobci často neuvádějí.

Pozor na HDR

Často se hovoří o HDR monitorech, které mají jas 400 až 600 nit, čímž dosahují extrémních hodnot kontrastu na straně bílého bodu. Jenže tady pozor!

Je zásadní rozdíl mezi hodnotou statického kontrastu, tedy kontrastu dosaženého za stavu, kdy je monitor schopen jakýkoliv obrazový bod zhasnout či rozsvítit, a hodnotou dynamického kontrastu. Ten je založený na tom, že monitor lokálně upravuje podsvícení panelu podle typu scény.

Dynamický kontrast je dobrý pro přehrávání videa, ale zaručeně ne pro fotky. HDR navíc pracuje s jinými přenosovými charakteristikami než fotografie a vysoký jas také ovlivňuje vnímání barev.

Fotografický monitor a barvy

Základním kritériem pro výběr monitoru z hlediska barevné reprodukce není to, jak se nám líbí jeho zářivé barvy. Důležité je, jaký je jeho barvový gamut. Tedy celkový rozsah barev, které monitor umí reálně zobrazit. Je logické, že by měl být buď stejný anebo větší než je rozsah zobrazovaných dat.

Hodnoty souřadnic RGB jsou vždy vztažené ke standardizovanému barvovému prostoru. Ve fotografii jsou to zejména

• sRGB
• a AdobeRGB.

Gamut monitoru by měl pokrývat co největší rozsah daného barvového prostoru. Pokud tomu tak není, může se stát, že při zpracování uvidíte jen výseč dat a ostatní data z obrazu vám splývají – monitor je nerozliší.

Každé procento pod 100% rozsah uživatele okrádá o část barevné informace. Při 98% pokrytí rozdíl asi nepoznáte, ale 80 % je opravdu hodně málo.

Údaje o gamutu nebývají na stránkách prodejců vždy k dohledání a někdy neuspějete ani u výrobce. Od takového tajuplného monitoru raději rychle pryč.

Standardy jsou základ srovnání

Barevné standardy jsou důležité proto, abyste dokázali snímek zobrazit na různých monitorech stejně. Pokud máte monitory s různým gamutem, případně jinak nastavené, může krásně upravený obrázek z jednoho monitoru vypadat naprosto nepoužitelně na druhém.

Je sice pravda, že nikdy nevíte, na jakém monitoru si divák vaše fotky zobrazí, ale se správně nastaveným monitorem si budete jisti, že jste svoji práci při úpravách odvedli dobře. A i když většina lidí fotografie uvidí v omezené kvalitě, pokud nemají monitor vyloženě špatně nastavený, nebude to žádná hrůza.

V každém případě je dobré vědět, že kvalita monitorů se časem mění. I kvalitní monitory se vyplatí profilovat a kalibrovat. V ideálním případě hardwarově – přímo nastavením jeho parametrů. Jen tak zaručíte skutečnou opakovatelnost zobrazení na témže monitoru v průběhu času.

A abyste měli jistotu, že výsledek uvidí všichni (téměř) stejně, fotografii vytiskněte.

Matný povrch je pro práci s fotkami ideální

Při výběru fotografického monitoru je důležitý také jeho pozorovací úhel. Zaručuje, že obraz uvidíte vždy stejně – ať už jste přímo před monitorem nebo stojíte víc na straně. Moderní technologie ve výrobě panelů dnes umožňují dosáhnout vysokého pozorovacího úhlu 178°.

Pozorovací úhel se rozlišuje v horizontálním i vertikálním směru a snadno ho sami otestujete. Stačí na monitoru zobrazit jednobarevnou plochu a sledovat ji z různých úhlů. Horší monitory na první pohled prozradí vertikální změna jasu.

Kvalitu zobrazení hodně ovlivňuje také povrch displeje. Pro fotografie je obecně velice vhodný matný povrch. Barvy na něm sice nepůsobí tak zářivě, ale je imunní vůči odleskům a neovlivňuje tak jas a barevnost obrazu. To je mimochodem důležité i pro kalibraci bílého bodu, protože kalibrační sonda „vidí“ totéž, co pozorovatel.

Dejte si přitom pozor na nedokonalosti podsvícení displeje nebo jasu a chromatičnosti jednotlivých obrazových bodů, které se navíc mohou měnit podle nastavení jasu a bílého bodu monitoru. Na ploše monitoru se pak tvoří jakési mapy. Problémy opět nejlépe odhalíte, když si na monitoru zobrazíte jednobarevnou plochu.

Myslete i na úpravu videa

Při výběru věnujte pozornost i obnovovací frekvenci a odezvě monitoru. Oba parametry ovlivňují vznik „duchů“ v pohybujícím se obrazu.

Fotografie jsou statické obrazy, takže zdánlivě vás tato hodnota nemusí zajímat. Jenže úpravu fotek stále častěji doprovází i zpracování videa. Proto se vyplatí zaměřit se i na hodnoty, které mohou jeho přehrávání ovlivnit.

Pokud chcete přehrávat video bez omezení, je vhodná obnovovací frekvence 60 Hz a odezva panelu pod cca 10 ms.

Opravdoví fajnšmekři se můžou porozhlédnout po monitorech s 10bitovým zobrazováním. Získáte dva bity navíc, které umožní lepší prokreslení barevných přechodů, protože monitor díky nim dokáže zobrazit 64× více barevných tónů.

Nevýhodou takových monitorů je jejich cena i cena grafických karet a podpora softwaru. V současnosti se tak s touto technologií setkáte prakticky jen při práci s rentgenovými snímky, kde je potřeba vysoké rozlišení jasů.

Fyzické provedení monitoru pro fotografy

Zásadní jsou také fyzické vlastnosti monitoru – tedy jeho úhlopříčka a rozlišení.

U obojího platí jednoduché pravidlo: čím větší, tím lepší. Větší úhlopříčka vám zajistí pohodlnější práci a vysoké rozlišení například lepší úpravu pracovní plochy vašeho fotoeditoru.

Zároveň nemá smysl to s těmito parametry přehánět. Uvědomte si, že současné fotky z foťáků i mobilů jsou rozměrově větší, než je rozlišení monitoru. Ani 4K je tak nezobrazí 1:1.

Nicméně platí, že při prohlížení i úpravách většinou pracujete se zmenšeným obrazem, který prošel určitou kompresí. A čím víc je obraz zmenšený, tím větší může být jeho zkreslení. 2K nebo 4k monitory proto teoreticky nabízejí o něco věrnější pohled než FullHD nebo menší monitory. A závisí i na použitém softwaru, jak zmenšený obraz vykreslí.

Na monitoru zkrátka záleží

Monitor počítače je zásadním prvkem při zpracování snímků. Pokusil jsem se alespoň stručně popsat, na co by se měl fotograf zaměřit při výběru monitoru, pokud svoji práci bere trochu vážně. Bohužel neexistuje jeden monitor vhodný na vše. A pokud vám to někdo bude tvrdit, je to nesmysl.

Jedna rada na závěr. Ať již na počítači děláte cokoliv, vyhněte se laciným kompromisům.