Nikdo není dokonalý ani všeznalý, aby dopředu věděl, jaké kompozice ve fotografii jsou elegantní a jaké raději nepoužívat. Není proto na škodu, udělat si jednoduché kompoziční cvičení přímo v terénu. Stačí jen najít jeden zajímavý objekt.

Na internetu narazíte na spoustu úžasných galerií talentovaných fotografů, kde je každá fotka víceméně dokonalá. Zdá se, že dotyční jsou nadáni úžasným uměním nebo vizí a sypou z rukávu jeden skvost za druhým.

Může to být pravda. Častější ale je, že divák nevidí hromady dalších snímků, které daný fotograf vyfotil na stejném místě (někdy i při několika různých návštěvách). Z nich pak vybral jen tu jedinou třešničku, kterou prezentuje publiku. Na ostatních snímcích piloval kompozici fotografie a ujasňoval si, jak přesně chce dané místo vystihnout.

Cesta ke zlepšení dovedností

Zkušení fotografové už mají představu, jak který záběr asi dopadne a vynechávají „nudné“ varianty. I pro ně je ale přínosem zkoušet nové, dřív netestované kompozice. Mohou tak přijít s něčím nezvyklým.

Stejně se může zlepšovat každý fotograf. Stačí se jen příště na nějakém fotogenickém místě na chvíli zastavit a místo jedné fotky jich udělat několik. Vyzkoušíte tak nové alternativy a možná objevíte svůj dokonalý záběr.

V praxi byste měli postupovat třeba způsobem, který nyní popíšeme.

Ukázka na kostelíku

Pro příklad jsem vybral malý kostel, který jsem náhodou našel při cestě autem. Občas, když ráno cestuji a má být hezké počasí, vyrazím dřív. Cestou sleduji okolí, jestli neuvidím něco zajímavého. Při východu slunce jsou i normální scenérie úchvatné a často se něco objeví.

Na stokilometrové cestě byl kostel čtvrtou z nakonec pěti podobných zastávek.

Spolu s hřbitovem stojí osamocený v poli, ve kterém místy vykukovaly červené máky. Díky nízkému slunci vše tvořilo velmi fotogenickou scénu.

Nutno dodat, že jsem ji objevil sice ve třičtvrtě na sedm ráno, ale v půli června slunce vychází už ve třičtvrtě na pět. Zlatou hodinkou jsem tedy minul.

Obecně se snažím vyfotit nejen samotný objekt, ale přidat i něco navíc, aby byl snímek zajímavější. Zde se nabízel červený mák, protože na místě skoro nic jiného nebylo. Už na prvním snímku je vpředu, za ním kostel a slunce.

Všimněte si, že jsem musel použít vysokou clonu f/22, abych co nejvíc zaostřil zároveň na mák a na kostel. I tak se mi to úplně nepovedlo a kostel v pozadí je ve velkém rozlišení neostrý.

Fotka není špatná, ale co zkusit jiný přístup? Použít delší ohnisko a zaostřit na kostel, takže blízké rostliny tentokrát budou zjevně schválně rozostřené. Přesně to jsem zkoušel na fotce číslo dvě za pomoci jiného objektivu s delší ohniskovou vzdáleností.

Pro tuto kompozici jsem se musel ponořit níže do porostu, kde bylo těžké vyhnout se nechtěným rostlinám v záběru. Situaci navíc komplikoval vítr. Problematický pravý kraj by ale šel v případě potřeby vyretušovat.

Vyplatí se pokusně změnit orientaci fotoaparátu. Záleží na konkrétním použití, v některých případech se fotografie na výšku může hodit víc.

Na tomto místě už mě nenapadalo, co bych mohl s máky udělat, ale ještě šlo k věci přistoupit úplně jinak: pole využít jen na dokres situace a naopak zvýraznit slunce.

Tentokrát jsem použil krátkou expozici a takové zpracování, které z kostela a hřbitovní zdi udělá pouhé siluety. Na obloze bez jediného mráčku je pořád pro diváka scéna naprosto jasně čitelná a kostel působí majestátně.

Pořád jsem se ale snažil přijít s něčím dalším. V okolí toho moc k vidění nebylo, ale kolem nedaleké silnice byly vysázené stromy.

Stačilo se přesunout o pár desítek metrů a stromy jsem využil k orámování snímku, což je jedno z klasických kompozičních pravidel. Výjev se tím výrazně změnil.

Také tady jsem mohl udělat ještě další alternativní fotografii, na které jsou stromy pro změnu vidět celé a slunce decentně vykukuje skrz listy.

Ještě jsem neskončil se záběry s mákem. Problém úvodních snímků byl v tom, že jsem byl příliš daleko, takže jsem musel použít relativně dlouhé ohnisko (35 mm a víc) a pak už ani při cloně f/22 nešlo zaostřit na blízké a vzdálené objekty najednou.

To jsem se snažil vyřešit změnou pozice. Tentokrát jsem se kostelu výrazně přiblížil. Měl jsem totiž s sebou ultraširoký objektiv a mohl jsem zvolit ohnisko 19 mm na full frame těle, což odpovídá zhruba 12mm ohnisku u APS-C fotoaparátů.

Už touto změnou se hloubka ostrosti při stejné cloně výrazně zvýší. Kostel navíc není tak vzdálený, což opět zmenší možné problémy s jeho rozostřením.

A ještě varianta s vertikální orientací:

V tuhle chvíli už jsem nic dalšího nechtěl fotit. Při cestě zpět k autu jsem si ale všiml možnosti udělat detail, a to opět se sluncem ve dvou polohách – přímo viditelným a částečně zakrytým. Ve druhém případě sluneční záře strhává oko diváka k pohledu na kříž.

Z druhé strany kostel fotogenický nebyl. Dělníci ho totiž opravovali a vedle byl rozesetý materiál.  Proto jsou tohle mé poslední fotky odsud.

Možnosti na výběr

Celkem jsem na tomto místě strávil skoro půl hodiny a nafotil desítky fotek. Kompozice ostatních fotografií je velmi podobná těm prezentovaným. Liší se jen tím, jak jsem v nich ladil přesnou polohu fotoaparátu a zkoušel se posunovat o metry či centimetry.

Výsledkem je ale několik snímků, ze kterých můžu vybrat ten nejlepší na prezentaci. A hlavně si jich můžu schovat víc, protože různé snímky se hodí pro různé příležitosti.

Nejen venku

K podobnému cvičení nemusíte nutně být sami na polích daleko od civilizace. Podobné pokusy můžete provádět klidně uvnitř. Pro příklad uvádím sérii snímků z jednoho architektonicky neobvyklého obchodního centra.

Mnoho zkušeností

Podobná cvičení se mohou zdát primitivní, ale během nich si ujasníte mnoho věcí, které vám v budoucnu pomohou. Na příkladu s kostelem jsem si vyzkoušel nejen které kompozice ve fotografii fungují a jak moc nízko se musím ponořit do makového pole, ale také kolik objektů dostanu do hloubky ostrosti.

Při zpracování na počítači podobných záběrů zase zjistím, jaký rozsah světlostí je můj fotoaparát schopný zvládnout a také jestli paprsky slunce nebudou na fotkách příliš rušit.

Je možné, že už na svých cestách děláte něco podobného automaticky a nosíte domů různé záběry stejného místa. Ale pokud ne, je na čase při focení po prvním snímku popřemýšlet, jaké další alternativy můžete vytvořit.