Právě dospívá první generace, která už nebude mít svoje dětství zachycené na fotkách z kinofilmu, ale digitálně. Z obecného povědomí se analogové focení pomalu vytrácí a umět zacházet s klasickým kinofilmovým foťákem a nafocenými negativy už není samozřejmostí. Chcete začít s analogem, ale nevíte jak? Pojďme si ukázat, jaké máte možnosti.

I když je tomu už dlouho, co byly kinofilmy skoro úplně vytlačeny z trhu moderními digitálními fotoaparáty, klasická fotografie má stále svoje věrné zastánce. A co víc, v posledních letech dokonce zažívá boom. V současnosti se analog dostává do módy hlavně mezi mladou generací fotografických nadšenců, kteří v kinofilmové éře nevyrostli a jsou tak focením na film okouzleni o to víc.

Proč v dnešní době fotit na analog?

Mnozí jistě rostoucí oblibu analogového focení mezi mladými označí za pozérství a touhu být „cool“. Skutečnost bude ale komplikovanější. Digitální foťák vám umožní snadno udělat tisíce fotek. Kolik z nich ale opravdu skončí jinde, než v netknuté složce někde na harddisku? Kolik jich přežije dobu delší, než jen pár hodin slávy na sociálních sítích?

Kinofilm do focení vrací osobnější vztah k výslednému snímku a také nutnost o celém procesu více přemýšlet a pečlivěji se dívat. Podle mého názoru je návrat k analogu symptomem širšího trendu, který je na vzestupu – přesycenost moderními technologiemi, touha nahradit pomíjivou virtuální kvantitu hmotnou a trvanlivou kvalitou. Pro začátečníky je focení na kinofilm také skvělým prostředkem, jak se naučit základy – zkušenosti z analogového focení využijete i při práci s digitálním foťákem.

Pořiďte si foťák

Kupte si foťák a film – jak prosté. Ve zkratce máte na výběr mezi zrcadlovkami a kompakty. Osobně mám v oblibě starší foťáky, které nepotřebují baterie a jsou tak vždy připraveny k použití bez dalších starostí. Pořizovací cena začíná na několika málo stokorunách (někdy ale i desítkách korun) za ty nejlevnější přístroje, končit může až na desítkách tisíc. Fotografické bazary na internetu jsou jich plné, stačí si vybrat. Nebo prohledejte půdu u prarodičů.

Kupte si film

Kinofilm už dnes nekoupíte na každém rohu, ale pořád ještě sem tam narazíte na trafiku nebo drogerii, kde mají nějaké filmy vždy v zásobě. Hlavně ale existuje mnoho fotografických obchodů a e-shopů, kde stále najdete velký výběr různých značek a typů.

Až se rozhodnete mezi černobílým a barevným, zvažujte, v jakých podmínkách chcete fotit. Podle toho vyberte citlivost filmu. Zatímco na digitálním foťáku nastavujete ISO podle potřeby, u analogu je tato hodnota pevně daná použitým filmem.

Vyzkoušejte různé typy a najděte ten, který vám bude nejvíc vyhovovat. Různé filmy se liší podáním barev, kontrastem, zrnem a podobně. Internet je plný ukázkových snímků, nemusíte tak kupovat zajíce v pytli.

A teď už fotit

S analogem to nebude stejné jako s digitálním foťákem. V první řadě vám kinofilm nedovolí „podvádět“. Musíte vědět, jak zacházet s časem, clonou, hloubkou ostrosti a ISO citlivostí použitého filmu. Na okamžitou kontrolu pořízených fotek na displeji zapomeňte.

Na druhou stranu vám film i leccos odpustí. Díky vysokému dynamickému rozsahu kinofilmu není zase tak jednoduché záběr pokazit. Obecně se kinofilm chová dobře především při focení za jasného světla a „přepálit“ ho není tak snadné jako u digitálu.

Smiřte se s tím, že první film pravděpodobně pokazíte. To ale patří k věci. Cvičení dělá mistra a s každým dalším negativem budete foťák ovládat lépe, rychleji a s lepšími výsledky. Analogový foťák doporučuji i pro úplné začátečníky. Právě focení na kinofilm je to, díky čemu nejrychleji a nejlépe pochopíte, jak různá nastavení ovlivňují výslednou fotku.

Mám nafocený film, co teď?

V podstatě máte dvě možnosti, jak s nafoceným filmem naložit:

•  vyvolat si negativ a případně i fotky sami
• svěřit vyvolání fotolabu a nechat si negativ naskenovat, nebo rovnou nechat zhotovit snímky.

Domácí vyvolávání je svým rozsahem téma na samostatný článek. Nemusíte se ho ale bát. Vyvolat si doma černobílý film je v základu celkem snadné a finančně nenáročné. Navíc si vyzkoušíte celý proces vzniku fotky od založení filmu do foťáku až po usušení výsledného snímku.

Až se naučíte základy, můžete se pustit do složitějších experimentů s různými typy vývojek a fotopapírů, dobou osvitu nebo retuší.

Nejschůdnější variantou ale pro začátek bude, když si film necháte vyvolat ve fotolabu, kde vám negativ i naskenují. S fotkou pak můžete dále pracovat v počítači, nebo se třeba pochlubit na sociálních sítích. Je věc názoru, zda analogové fotky dále počítačově upravovat, nebo je nechat tak, jak vyšly z foťáku. Rozhodnutí je na vás.