Úprava fotek za pomocí skutečného HDR přináší zcela nové možnosti. Ne každý monitor s nálepkou HDR je však vhodný pro zpracování HDR fotografií. Výsledkem pořízení monitoru za pár desítek tisíc korun může být i zklamání. V článku vám představíme hardware, který můžeme za naši redakci po rozsáhlém testování doporučit. Přečtěte si, jak si správně vybrat a na co si dát pozor.

Nejprve jedno upozornění. V tomto článku se budeme zabývat vhodností hardwaru (monitorů a počítačů) pro konkrétní činnost, tedy prohlížení a úpravu běžných a HDR fotek. Je možné, že pro hraní her v HDR nebo koukání na filmy v zatemněném pokoji budou důležitější jiné parametry.

Technologie monitorů a jejich omezení 

Na trhu s monitory v současné době kralují dvě technologie. První z nich je tzv. OLED, která využívá řadu malých bodů, které díky organickým látkám dokáží samy o sobě světélkovat. Posledním výstřelem technologie v této větvi jsou displeje WOLED (místo tří subpixelů se používají čtyři, čtvrtý bílý zvyšuje jas) a QD-LED (modré OLED buňky osvěcují materiál s kvantovými tečkami a mění tím barvu výsledného světla). 

Druhá technologie, IPS, využívá klasický panel z tekutých krystalů (LCD), přes který svítí světelný zdroj zezadu monitoru vám do očí. Rozlišuje se pak, jestli je světelný zdroj jen po okrajích obrazovky nebo jsou diody rozmístěné po celé ploše, případně jak a v jakém množství. Klasické televizní obrazovky mají v pozadí jen několik málo (desítky až stovky) LED zdrojů světla. Nové monitory pak obsahují až tisíce jednotlivých LED po celé ploše podsvícení. Těm se říká IPS MiniLED displeje.

Pokud jste po přečtení předchozích odstavců nabyli dojmu, že jste omylem otevřeli vědecký článek, nebojte se. Šlo pouze o přehled a vymezení kategorií. Pro práci s fotkami v HDR tyto informace nepotřebujete.

Obě hlavní technologie monitorů trpí několika neduhy. U OLED displejů jde o maximální dosažitelný jas, který je limitován ohřevem displeje dodanou elektrickou energií. U MiniLED displejů je zase limitujícím faktorem opačná část spektra – udržení dostatečného kontrastu u tmavých míst obrazu (vzpomeňte, u IPS panelů prosvítá světlo zpoza monitoru, abyste viděli výsledek). 

MiniLED displeje bojují s tímto nedostatkem pomocí lokálního vypínání podsvětlení. Zdrojů světel je ale jen několik tisíc proti cca 8 milionům barevných pixelů na 4K monitoru, takže se nevyhnete záři v okolí světlých prvků. 

Dobrou zprávou je, že u nejnovějších monitorů dospěly obě hlavní technologie (MiniLED i OLED) do podoby, kdy je možné jejich použití pro úpravu fotek v HDR i běžném rozsahu. 

Vybíráme monitor pro HDR fotky: na jaké parametry si dát pozor

Už tedy víme, že pro kvalitní práci s fotkami (nejenom v HDR) potřebujete OLED nebo MiniLED panel renomovaného výrobce. Na jaké další parametry je potřeba si dát pozor?

Špičkový jas: 1000 nitů a více

Jedná se o maximální jas, kterého je monitor schopen. Právě takto silně budou svítit nejsvětlejší místa na vaší fotografii. Tento ukazatel však může být zavádějící, protože se obvykle měří na velmi malé ploše (o velikosti zhruba 1–3 % displeje), kde je displej schopný svítit nejjasněji. S rostoucím pokrytím svítivost klesá. 

V závislosti na tom, co fotíte, vás bude zajímat maximální jas například při 10–50 % pokrytí obrazu. (Odborně se tomuto ukazateli říká APL – Average Picture Level – a setkáte se s ním v podrobných recenzích).

Klesání svítivosti nelze zabránit, ale u kvalitnějších monitorů není pokles tak výrazný. Navíc hraje roli, jak agresivně monitor mění úroveň maximálního osvětlení, ale o tom za chvíli.

Jen pro srovnání, běžný jas kalibrovaného monitoru se pohybuje v rozmezí 100–200 nitů.

Minimální jas: Co nejblíže nule

Protože nám u HDR fotek jde doslova o vysoký dynamický kontrast, kromě maximálního jasu musíme hlídat také ten minimální. Zde mají výrazně navrch OLED displeje, kde jednotlivé pixely při zobrazení černé barvy vůbec nesvítí. U technologie IPS existuje určitá míra prosvítání podkladového osvětlení, a proto rozdíl mezi nejsvětlejším a nejtmavším místem nemusí být tak velký (což IPS panely kompenzují obvykle vyšší svítivostí).

Povrch monitoru a absence dotekové vrstvy

Zde se ještě zastavíme u povrchu monitoru. Obvykle máte na výběr mezi matným displejem, který minimalizuje odlesky, ale nenabízí tak zářivé barvy, a lesklým displejem, kde je to přesně naopak. Nabízí se řada různých typů antireflexních povrchů, ale matný displej s barvami lesklého zatím nikdo nevymyslel. 

Pokrytí barevného prostoru a barevná odchylka

Výrobci špičkových displejů se předhánějí v tom, jaké barevné prostory a z kolika procent zvládají jejich monitory pokrýt. Pro většinu z nás je rozhodující barevný prostor sRGB (protože je zatím nejrozšířenější pro distribuci fotek na internetu) a jeho pokud možno 100% pokrytí. 

Dobré pokrytí dalších barevných prostorů je výhodou zejména pro kreativce (například Display P3 pro tvůrce videí), vždy je ale nutné přemýšlet o tom, na jakém médiu bude prezentován výstup. Mohlo by se totiž stát, že barvy upravené v prostoru se širokým gamutem váš zákazník s obyčejným monitorem zkrátka neuvidí.

Dobrým ukazatelem kvality monitoru je také hodnota průměrné barevné odchylky, kterou najdete pod označením Delta E (někdy ΔE). Jedná se o průměrný rozdíl mezi barvou, která měla být zobrazena, a barvou, která je ve skutečnosti zobrazena. 

Hodnoty ΔE pod 1 jsou lidským okem prakticky nepostřehnutelné, v rozsahu 1–2 jsou patrné drobné odchylky při drobném zkoumání, s rostoucím číslem pak klesá věrnost barev.

Špičkové monitory mají hodnotu ΔE pod 1. Pokud výrobce tuto hodnotu neuvádí, je dobré po ní zapátrat v nezávislých testech. 

Tovární kalibrace

Někteří výrobci dodávají monitor rovnou kalibrovaný z továrny spolu s reportem, který popisuje odchylky monitoru. Pokud nevlastníte kalibrační sondu, může to pro vás být přidaná hodnota.

ABL/APL a další úsporná opatření

ABL znamená Auto(matic) Brightness Limiter. Jedná se o funkci monitorů, která při zobrazení větších světlých ploch upravuje celkový maximální jas displeje tak, aby nedošlo ke zbytečnému přehřívání displeje nebo vysokému odběru energie. Následkem toho je ale nepěkná závislost jasu displeje na zobrazeném obsahu. 

Pro úpravu fotografií v HDR se proto snažíme vybírat takový monitor, který má ABL efekt co nejnižší (ideálně žádný nebo stěží postřehnutelný) a navíc co nejméně agresivní (dochází k pozvolnému srovnání jasu). 

Problém s tímto parametrem je ten, že se jím výrobci nechlubí. Je proto nutné u zvažovaného monitoru sledovat praktické testy a recenze.

Certifikace VESA HDR

Pokud se ztrácíte v nabídce monitorů a chcete alespoň základní vodítko k tomu, který z nich je vhodný pro práci s HDR obsahem, může vám pomoci certifikační program organizace VESA. Na jejích stránkách naleznete seznam certifikovaných produktů rozdělených do kategorií. 

Pro zpracování HDR fotografií jsou nejvhodnější ty, které získaly certifikaci VESA HDR 1000 a nebo certifikaci HDR TrueBlack 500 a vyšší. Proč jsou zde dvě číselné řady? První zmíněná se zaměřuje na vysoký maximální jas. TrueBlack kategorie obsahuje OLED monitory, které se navíc vyznačují nízkým minimálním jasem, a tedy schopností ukázat co největší dynamický rozsah mezi světlými a tmavými místy.

Čtěte, srovnávejte, zajímejte se

Bohužel ani takto obsáhlý seznam parametrů monitorů, ani jejich certifikace ještě nemusí znamenat, že monitory jsou bez chyby. Vždy doporučujeme číst zejména odborná hodnocení a recenze od profesionálů, kteří jsou vybaveni vhodnými nástroji (barevná sonda, případně kolorimetr) a výsledky testů sdílí.

Doporučený hardware pro HDR

Během vývoje úpravy HDR fotek pro Zoner Photo Studio X prošly našimi laboratořemi desítky různých displejů, často z celého spektra aktuální nabídky na trhu. Ty, které splňovaly naše technické požadavky a byly cenově dostupné, jsme důkladně otestovali, změřili a upravili na nich spoustu HDR fotek. Představujeme vám jejich výčet.

Monitor Asus ProArt PAC32UCR-K (IPS MiniLED)

Profesionální 32palcový 4K MiniLED monitor vás překvapí věrným podáním barev, ale nepotěší cenou. Je pravda, že za ni dostanete přímo v balení také starší kalibrační sondu, nicméně cena přes 32 tisíc určitě dost zákazníků odradí. V našich HDR testech si ale tento ASUS ProArt odnesl velice dobré hodnocení. 

Vysoký jas i při větších jasných plochách a velice dobré podání barev kazí snad jen vyšší teplota (a tedy i spotřeba) při vypnutí lokálního ztmavování (které je potřeba kvůli omezení nepříjemného efektu u lokálního podsvícení). Ve zbytku parametrů se jedná o nadprůměrný displej, barevná odchylka ΔE pod 1 a tovární kalibrace mluví za vše. 

Monitor InnoCN 32Q1U (OLED)

Mezi běžnými značkami dostupnými na českém trhu se nám dlouho nedařilo nalézt s výjimkou výše zmíněného ASUS ProArt další monitory vhodné na zpracování HDR fotografií. Buď měly problém s dostatečným jasem nutným pro HDR zobrazení, nebo byla kvalita obrazu příliš nízká. Řada panelů nezvládala ani HDR signál vhodně interpretovat (docházelo k přepočtu signálu na rozsah zobrazitelný monitorem, což je špatný postup).

Až u výrobce InnoCN se podařilo najít první monitory, které splňují jak požadavek na slušnou kvalitu zpracování, tak výbornou kvalitu obrazu a slušnou cenu. 

Prvním z nich je OLED monitor 32Q1U, který přináší 4K rozlišení, výborný kontrast s hlubokou černou a také věrné podání barev s odchylkou ∆E pod 1. Oproti ASUS ProArt má o dost nižší cenovku. Omezením může být přece jen o něco menší maximální jas a také konektorové omezení v podobě dvou USB-C portů (monitor nemá HDMI rozhraní). Na druhou stranu, veškeré dnešní moderní stroje nemají s posíláním 10 bitového HDR signálu přes USB-C problém (a to ani v 60 Hz).

Monitor InnoCN 32M2V (IPS MiniLED)

Druhým přístrojem značky InnoCN pro uživatele, kteří preferují spíš MiniLED proti OLEDům, je monitor 32M2V. Tento monitor se s cenou vlezl pod 20 tisíc korun a nabízí 4K panel s 1 152 zónami podsvícení, DisplayPortem, HDMI i USB-C s možností napájení. Pokrytí barevného prostoru sRGB je 100% a barevná odchylka ∆E se vlezla pod hodnotu 2 (což je pořád velmi slušný výsledek). 

Monitor nabízí vyšší maximální jas než dřív zmíněný OLED model. Vybere si za to ale daň v podobě méně hluboké černé, pozvolného působení ABL a také lehce viditelného efektu záře způsobeného lokálním podsvícením (které v HDR režimu nelze deaktivovat). I přesto ale jde s ohledem na cenu také o doporučeníhodný monitor pro práci s HDR fotkami.

Notebook Asus Zenbook UX3405MA

Pokud potřebujete být při úpravě fotek mobilní, můžeme obecně doporučit notebooky Asus ZenBook. Díky velice kvalitním OLED panelům nabízí za příznivou cenu výborné podání barev a skvělou čitelnost. 

Konkrétně jeden z námi testovaných modelů UX3405MA má sice dotykovou vrstvu, a nedosáhl tak na certifikaci VESA HDR TrueBlack 600, ale při našich testech vynikal díky zvládání vysokého maximálního jasu i na větších plochách (pokles z maximálních 640 nitů na 600 nitů při 100% pokrytí obrazu). Spolu s kvalitním zpracováním a dostatečně výkonným hardwarem se rozhodně jedná o dobrou koupi.

Stolní počítač – ASOME Max Studio

Pokud se rozhodnete zakoupit si samostatný monitor, jako vhodný počítač k němu můžeme doporučit například ASOME Max Studio, o kterém jsme nedávno natočili video. Takový počítač nejen že zvládne až tři monitory najednou (2× HDMI + USB-C a všechny v HDR), nabízí i dost výkonu na řadu let dopředu. 

Dejte pozor na kabely

Nezapomeňte pro propojení počítače (a notebooku) využít kvalitní kabely. Zejména u HDMI můžete narazit na situaci, kdy přes kabel se starší specifikací HDMI nezvládne počítač protlačit data potřebná pro zobrazení HDR obsahu v požadované snímkové frekvenci.

Nezapomeňte si počítač pro zpracování HDR fotek nastavit

Práce s HDR obsahem je poměrně velkou novinkou, a přestože její podpora v systému již ušla dlouhou cestu, zapnutí HDR podpory vás může potrápit. Abyste si při tom nemuseli rvát vlasy, přečtete si, jak nastavit HDR krok za krokem nebo se podívejte na náš videonávod.