Kevin Bruseby je sedmnáctiletý švédský fotograf a také ambasador Zoner Photo Studia. Jeho fotografie krajin mají na Instagramu nemalou pozornost. K focení se dostal díky zájmu o meteorologii, nejraději vyráží na fotografický lov v mlze a miluje (nejen) švédskou krajinu. Co dalšího nám o sobě prozradil? To zjistíte v tomto rozhovoru.

Kevine, jako fotograf jsi velmi ambiciózní. Fotografii se věnuješ od třinácti let a na Instagramu tě po třech letech sledovalo více než 5 000 lidí. Svoje fotky nabízíš také k prodeji a aktivně vyhledáváš mezinárodní spolupráci. Je to tvoje cesta, jak se stát profesionálním fotografem?

Když mi bylo 6 let, začala mě zajímat meteorologie. Hluboce mě fascinovala příroda a různé fenomény počasí. A jak jsem byl starší, moje zanícení jen rostlo. Když jsem s fotografií ve třinácti začal, můj zájem o meteorologii byl jedním z hlavních důvodů, proč mi fotografie připadala tak atraktivní. Chtěl jsem najít způsob, jak zdokumentovat nádherné momenty, které jsem zažíval venku, a fotografie mi umožnila nejen dokumentaci těch dobrodružství, ale taky možnost umělecké tvorby.

Teď je fotografie důležitou součástí mého života, nedokážu si ho bez ní představit. Ale i navzdory tomu se nesnažím mířit k dráze profesionálního fotografa. Ty nejlepší snímky dělám, když se cítím motivovaně a můžu pracovat ve svých vlastních podmínkách. To je ten důvod, proč sám sebe nevidím jako fotografa, který se tím profesionálně živí.

Taky se bojím, že kdybych to musel dělat jako plnohodnotnou práci, tak přijdu o vášeň pro fotografii a měl bych méně času pro svou osobní tvorbu. Můj hlavní cíl je věnovat se tématům spjatým s klimatem a používat fotografii jako způsob, jak digitálně vyjádřit svou práci.

Ale nic není vytesáno v kameni. Když se ohlédnu zpět na několik posledních let, jsem velmi spokojený se svým postupem a těším se na to, co přinese budoucnost. Sice se fotografií nechci živit, ale mým současným cílem je pracovat s brandy, jak je to jen možné, abych načerpal nějakou hodnotnou zkušenost.

Značnou část tvé tvorby představují snímky krajiny. Čím tě oslovuje ta švédská?

Hodně mě to táhne k jednoduchosti švédské krajiny. I přesto, že tady, kde žiji, není moc hor ani vodopádů, krajiny jsou zde velmi krásné a nabízí nekonečné možnosti kompozice snímků. Taky se mi líbí, že všechno je tak snadno dostupné. Dokud si dáváte pozor na určitá omezení a letecké zóny, můžete fotit v podstatě všude. Mám taky štěstí, že žiju na venkově – k přírodě to mám vždy blízko, stačí vyjít z domu.

I přesto, že krajiny ve Švédsku nabízí mnoho fotografických příležitostí, pořízení dobrých snímků může být celkem výzva. Když v zimě nesněží, tak nám tu obvykle zůstane takové dost šedé a nezajímavé období, které trvá od listopadu do března. Občas může být těžké, zachovat si během toho kreativitu. Ale to jen potvrzuje, jak důležité je využít každou šanci, která se naskytne.

Vyjíždíš fotografovat i do zahraničí? Anebo bys rád vyjel?

Sice pro fotky vyjíždím do zahraničí, ale ne tolik jako jiní tvůrci na Instagramu. Kvůli škole a svému mladému věku nemůžu cestovat tak moc, jak bych chtěl. Ale za několik posledních let se mi poštěstilo navštívit některá úžasná místa jako například Švýcarsko, Rakousko a švédské Laponsko. I když mi nevadí fotit v domácím prostředí, tak zbožňuji cestování a doufám, že se mu budu moct v budoucnu věnovat víc.

Fotografové krajiny prý musí mít dostatek trpělivosti a na některá místa se vrací i opakovaně, třeba kvůli lepšímu světlu. Máš to také tak?

S tím můžu jedině souhlasit. Fotografování krajiny může někdy být opravdová výzva a často se vracím na jedno místo několikrát, než dostanu ten snímek, který chci. Ale ve výsledku jde většinou o dobré načasování a podmínky, které musíte mít na své straně. Dám příklad: v červenci 2018 jsem zažil ty nejneuvěřitelnější sluneční paprsky, které jsem kdy viděl, a jen nějaké dva kilometry od naší vesnice. Od té doby jsem sluneční paprsky, které by se s nimi mohly srovnávat, neviděl. A to vyrážím ven s foťákem v podstatě pokaždé, když je tam mlha.

Jaké podmínky jsou z tvé zkušenosti ideální pro fotografování krajiny?

Mlhavé počasí vám podle mě umožní udělat ty nejlepší fotky krajin. Dobrý západ slunce u jezera vám také postačí na nějaké ty dobré snímky, ale nic nepřekoná ranní mlhu v magickém lese. Mlha vždycky vytvoří speciální atmosféru, která mi dovoluje experimentovat se světlem a různými kompozicemi.

Také věřím, že naprosto jedinečnou zkušenost dělá z focení v mlze fakt, že nakonec všechno závisí na načasování. Pokud nejste ve správnou chvíli na tom správném místě, fotky můžou dopadnout úplně jinak. I přesto, že se mlha obvykle spíš tak nějak nenápadně posouvá, může se občas taky velmi rychle pohnout a celá scenérie pak jen během několika minut vypadá zcela odlišně.

Mně osobně pomohlo mlhavé počasí vytvořit rozmanité snímky v malé geografické oblasti. Jak už jsem zmínil, nemůžu moc cestovat na místa, kam bych chtěl, ale s pomocí mlhy jsem mohl vytěžit maximum z toho, co mám. Většina mých fotek s mlhou je ve skutečnosti pořízená v oblasti pouhých 4 kilometrů, což podle mě dokazuje, že nemusíte cestovat daleko, abyste dostali krásné snímky. Ty nejlepší na vás občas čekají přímo za rohem.

S jakým fotografickým vybavením vyrážíš do terénu? Všimla jsem si, že máš i dron.

Když vyrážím na výpravu, moje nezbytná fotografická výbava obsahuje tělo foťáku, dva objektivy a dron. A protože naháním mlhu na kole, snažím se mít výbavu co nejlehčí, ovšem tak, abych měl zároveň vše potřebné. Ale když se vypravím fotit mlhu se svou matkou (@coloursthrumylens) a bereme auto, tak si zabalím i své další dva objektivy a ostatní fotografické nářadí jako například lensball.

Když vyjíždím na kole, moje výbava se skládá z Nikonu D7500 a dvou objektivů Sigma: jeden 18-200 mm a druhý 18-35 mm. Ke snímkům s dronem používám DJI Mavic Air, což mi velmi vyhovuje, protože se vždycky snažím brát výstroj, která zabere minimum místa. Když je možnost vzít auto, beru také objektiv Sigma 105 mm a tele-zoom Sigma 150-600 mm. S tímhle objektivem fotím moc rád a pokud natrefíte na nějaké divoké zvíře, může být velmi užitečný.

K úpravě fotografií používáš výhradně Zoner Photo Studio. Znají program i ostatní švédští fotografové, se kterými se setkáváš, anebo jsi takovým naším průkopníkem?

Řekl bych, že jsem zonerovský pionýr. Popravdě neznám nikoho z řad švédských fotografů, kdo by k editaci fotek používal Zoner, a je to podle mě tím, že lidé o tom softwaru jednoduše neví. Zoner Photo Studio je úžasný software a myslím, že by mu mělo dát šanci víc lidí, aby poznali jeho skutečnou hodnotu. Můj otec mi před mnoha lety ukázal Zoner Photo Studio 13 a je skvělé vidět, jak se od té doby software vyvíjí s každou novou verzí.

Jaké funkce jsou pro tebe nepostradatelné?

Funkce, které při úpravě používám pravděpodobně nejvíc, jsou barevné korekce a posun primárních barev. Rád experimentuju s různými tóny a odstíny, abych našel barvy, které snímku nejlépe sednou. Obvykle se snažím držet své fotky tak realistické, jak to jen jde, ale mnohdy aspoň lehce vyladím tóny, abych zdůraznil některé barvy.

Kromě toho bych řekl, že dělám celkem základní úpravy. Hodně experimentuju s tonální křivkou, abych ve fotce zvýraznil kontrast a nepůsobila tak mdle. Taky rád přidávám ostrost pomocí kruhových filtrů na určitá místa, abych zdůraznil detaily, které by ve fotce měly vyniknout. Ale co se týče editace, mám se ještě v lecčems zlepšovat a moc se těším, až v následujícím roce budu dále rozvíjet svůj styl.

Můžeš začínajícím fotografům poradit nějaký trik, jak zaručeně vylepšit krajinářskou fotografii – ať už v postprodukci nebo před ní? Na co si například dávat pozor?

První tip, který bych doporučil, je fotit buď během východu, nebo západu slunce. Připadá mi, že je téměř nemožné udělat dobré snímky v přímém slunečním světle. A i když můžete spoustu věcí upravit v postprodukci, nemůžete reprodukovat tu stejnou atmosféru, kterou byste měli během mlhavého rána.

Dále bych doporučil nefotit jen to, co vidíte. Zkuste zvolený objekt orámovat, abyste snímek ozvláštnili. To je něco, co se vždy snažím aplikovat ve svých vlastních fotografiích a v některých případech se díky tomu může fotografie vyvrbit úplně jiným způsobem.

Co se týče nastavení fotoaparátu, silně bych doporučoval fotit do RAWu. Nabízí mnohem více možností při úpravě a rozhodně je to krok tím správným směrem, pokud chcete své fotografie posunout dopředu. Rozhodně je také dobré se v počátečních fázích naučit, jak používat bracketing. Jestli si nejste jistí, kolik světla chcete ve fotce, nebo jestli chcete jednoduše popředí se správně exponovanou oblohou, bracketing je cesta, kterou se vydat. Je to technika, kterou používám běžně a rozhodně je to skvělá fotografova pomůcka.

A můj finální a hlavní tip k úpravě fotek – nepřehnat saturaci snímků. Když jsem s fotografií začínal, byl jsem posedlý růžovými odstíny a vždycky jsem dával posuvník odstínu úplně doprava, dokud jsem se nedostal do bodu, kdy byly mé snímky kompletně růžové. Tehdy jsem si myslel, že mé fotky vypadají perfektně, ale když se po třech letech ohlédnu zpátky, tak je mi okamžitě jasné, že jsem byl se svými úpravami tak trochu šílený.

Označuješ se za environmentalistu a na svém webu píšeš, že tvým cílem je kromě samotného fotografování i možnost pozitivně ovlivnit svět prostřednictvím tvojí práce a sociálních médií. Co to znamená prakticky?

Už když jsem se začal zajímat o meteorologii, fascinovala mě příroda a vždy měla speciální místo v mém srdci. Každý týden strávím běžně několik hodin venku. Přijde mi, že je mou povinností sehrát svou roli v zachování naší planety. Právě proto jsem věděl, když jsem se dostával do sociálních médií, že svůj vliv chci využít k pozitivnímu dopadu na svět. V praxi to znamená, že pracuju s brandy (a také je podporuju), které se věnují práci s obnovitelnými zdroji. Za minulý rok jsem například pracoval s brandy, které se zabývají zachováním lesů a recyklací použitých hodinek.

Ve své tvorbě se ale nevěnuješ pouze krajině.

Protože jsem minulý rok udělal hodně zakázek pro brandy, dostal jsem také k hodně ke komerční fotografii. To obsahuje všechno od jídla, přes interiéry až po produktovou fotografii. Bylo opravdu obohacující fotit také jiné žánry než jen přírodní fotografii a rozhodně je to něco, čemu bych se chtěl v budoucnu dále věnovat.

A na závěr: co tě v poslední době nejvíc potěšilo?

Musím říct, že produktová fotografie. Focení produktů je pro mě velmi vzrušující a taky je to perfektní způsob, jak si vylepšit kreativitu. Tenhle rok mám navíc v plánu investovat do základní studiové výbavy, abych mohl víc experimentovat s produktovou fotografií. Moc se těším na to, co skrývá budoucnost!