Již dávno jsem chtěl vyřešit s co nejmenšími náklady, ale v rozumné kvalitě, výbavu pro focení makrosnímků, respektive detailů, protože jsem věděl, že jde o velice specifickou a náročnou kategorii fotografie. Objektem focení měly být především rostliny, kapky rosy na trávě, pavučiny a podobné motivy. Makroobjektiv na občasné využití byl poněkud drahá hračka, takže jsem zvažoval další možnosti a nakonec vše vyřešil k relativní spokojenosti. Pokud vás tedy zajímá, jak levně vyřešit vybavení pro občasné focení makra či detailů, najdete zde možná inspiraci.

Jaké jsou možnosti?

První možností je použití levných mezikroužků s běžně užívaným objektivem. O úskalích levných mekzikroužků, které nemají kontakty pro přenos informací z objektivu do těla, pojednává tento článek. Mně toto řešení nevyhovuje, nastavování clony je příliš komplikované.

Další možnost je pořídit mezikroužky s kontakty, kdy ostření i měření expozice funguje úplně stejně jako bez jejich použití. Ovšem jejich cena je značně vyšší, a to i u neznačkových kusů, u kterých není kompatibilita nijak zaručena. Takže jsem zavrhnul i tuto možnost.

Pak existují tzv. dioptrické předsádky, které se šroubují místo filtrů a „zvětšují“ fotografovaný objekt. S jejich použitím sice bude fungovat ostření i měření expozice, ale zase se citelně podepíšou na kvalitě snímků. Alespoň ty levné. A drahé jsou opět na mé občasné použití příliš drahé.

Řešení poslední je starý manuální objektiv M42, redukce a manuální mezikroužky. Základem jsou informace ze článku o použití starých manuálních objektivů, který najdete zde. Pokud vyberete rozumný starý objektiv, nasadíte na něj redukci pro váš fotoaparát a pak levné manuální mezikroužky, získáte levnou a přitom poměrně slušnou sestavu pro focení makra.

Já sám jsem zvolil levný a rozšířený ruský objektiv Helios 58/2 44-2. Jeho cena je zhruba 600 korun a je snadno sehnatelný. Vyskytuje se v mnoha verzích, právě verze 44-2 měla být údajně nejlepší. Redukce bez optického členu pro Nikon mě přišla z Ebay.com na 27 korun. Mezikroužky M42 pak stojí asi 130 korun. Za 757 korun jsem tedy pořídil celou sestavu a vyrazil fotit.

Jak se s tím fotí?

Předem musím říci, že tento způsob focení rozhodně není vhodný na nic, kde je potřeba rychlost. Naopak vhodný je pro čistě statické focení, kdy máte dostatek času zkoušet. V mém případě (Nikon D90) totiž nefunguje ani expozimetr a expozici musíte nastavovat metodou pokus-omyl. U některých přístrojů (určitě vím, že u značky Olympus) však funguje priorita clony. To znamená, že na objektivu nastavíte clonu, na těle fotoaparátu nastavíte režim priority clony a fotoaparát, i když pochopitelně neví, jaká clona je na objektivu nastavena, dopočítá a nastaví správnou délku expozice.

Ostřit však musíte manuálně a je to docela fuška. Osvědčila se mi metoda ostření „na kývačku“, kdy fotoaparát přibližujete a oddalujete od fotografovaného objektu. A hodně foťte, protože i nepatrný posun má značný dopad na zaostření. Důležitý je dobrý zrak nebo alespoň dobře nastavená dioptrická korekce v hledáčku. Výborným pomocníkem je živý náhled, tzv. live view, tedy fotografování přes displej. Na něm totiž uvidíte mnohem lépe, co je na fotografii ostré. Stejně však musíte počítat s velkým odpadem, proto se nijak nerozpakujte pořídit mnoho fotografií, ze kterých vyberete ty ostré.

Při použití mezikroužků také musíte počítat s tím, že se značně sníží hloubka ostrosti. Použitelná clona mi osobně přijde alespoň f/8. Mezikroužek bohatě postačí nejmenší ze sestavy tří běžně dodávaných, ostatní mi s Heliosem připadají zbytečné. I s tím nejmenším se totiž dostanete velice blízko.

Zdá se, že nevýhod má tato metoda dost. Ano, takovéto řešení jistě nenahradí makroobjektivy. Na druhou stranu, při troše cviku lze i s touto provizorní a levnou výbavou pořídit hezké snímky. Na občasné a nenáročné použití mi osobně takovéto řešení docela postačuje. Já takto letos odfotil jarní květenu v lužních lesích okolo řeky a s výsledky jsem docela spokojený. Musím přiznat, že objektiv Helios jsem vyměnil za Carl Zeiss Jena Tessar 2.8/50, který jsem našel po dědovi. Ovšem Helios nebude výrazně horší.

Na závěr přikládám dvě fotografie pořízené „makroobjektivem“.