Milan Kubín se jako fotograf a redaktor specializuje na motoristické závody. Ve svém portfoliu už má nejvýznamnější světová klání a v oboru patří mezi špičku. Focení motocyklových závodů na vrcholové úrovni s sebou nese notnou dávku nebezpečí, ale i nutnost pracovat precizně a pohotově reagovat na dění na trati. Jak se s těmito výzvami umí vypořádat ambasador Zoner Photo Studia, a co pro něj focení road racingu vlastně znamená? To se dozvíte v rozhovoru, který jsme pro vás připravili.

Jméno: Milan Kubín

Odkaz na web: www.czechroadracing.cz

Kdo jsem: Fanoušek road racingu

Co fotím: Road racing

Na co kromě ostrých záběrů si musí fotograf na závodech dávat pozor?

Aby nestál tam, kde nemá. To je základ. Pak je samozřejmě dobrý nějaký respekt ke kolegům. Místa pro nás jsou někdy malá, ideální pozice je jen jedna a chce nás tam být více.

Přišel jste někdy při focení k újmě vy nebo váš foťák?

Naštěstí ne, když nepočítám nějaké ty škrábance od přelézání ostnatých drátů na pastvinách a tak dále.

Co pro vás znamená adrenalin? 

Ani nevím. Nedělám to kvůli adrenalinu. Myslím, že by to bylo i špatně. Mám rád ten sport a snažím se ho zachytit. To je celé. Někdy ale mám spíš strach a v tom případě se snažím najít jiné místo. Nechci se proslavit tím, že mě zabila motorka a přidělat tím potíže pořadatelům a závodníkům.

Jak důležitá je podle vás energie ve fotce?

Hodně. Pořád to moc neumím, ale obzvlášť u road racingu je podle mě důležité, aby bylo vidět, jak neskutečně rychle závodníci jedou a jak se musí s motorkou prát. To mě na tom baví asi nejvíc.

Co se vám ještě nepodařilo do fotografie dostat? 

Neumím fotit atmosféru kolem trati. Mé galerie jsou často jen o motorkách a to je trochu nuda.

Když se ohlédnete o pár let zpět, v čem jsou teď vaše snímky jiné? Kam jste se posunul? 

Snažím se, aby byly kvalitnější po technické stránce a abych fotil každý rok trochu z jiných míst. A snad se mi to alespoň trochu daří. Také se snažím fotit méně fotek, ale lépe se na ně připravit a hledat ideální místo.

Lidé si vás často zařazují jen jako fotografa motorek. Co kromě nich rád fotíte? 

Vlastně jsem po závodech rád, že mohu foťáky odložit. Když už, tak si rád vyfotím krajinu na nějakém výletě. Moc to neumím a jsem líný chodit někam v pět ráno, ale ty fotky mi i tak dělají radost.

Existuje výzva, kterou jste odmítl a teď toho litujete? 

Myslím, že ne. Mám štěstí a fotím to co chci. Snažím se přijmout všechny výzvy, které mě zajímají. 

Na co si naopak netroufnete, ať už kvůli nedostatku času nebo zkušeností/techniky? 

V mém žánru o ničem takovém nevím. V road racingu fotím největší závody, které tahle planeta zná. Samozřejmě bych si zkusil i něco jiného z motoristických sportů, ale zatím nebyla příležitost. Vím, že mám velké rezervy v technice i ve svých schopnostech, ale zkusit se má všechno.

Podle čeho třídíte snímky? 

Podle toho, jaké potřebuji. Většinou mám zadání od klientů, co chtějí po závodech dodat a to musím splnit co nejrychleji. Když je fotka ostrá, tak ji hned využiji. Pro svůj web nebo sociální sítě si často vybírám fotky, za kterými je příběh z uplynulých závodů. 

Jakou hudbu posloucháte u zpracování fotek? 

Většinou žádnou. Spíš mám u zpracovávání puštěnou televizi.

Čím vás člověk nejvíc potěší?
To je na mě asi moc obecná otázka. Ale v případě focení jsem rád, když jsou spokojeni ti, pro které fotím. A potěší i upřímná pochvala od kolegů.

Jakou radu byste předal člověku, který si z nadšení koupil svou první zrcadlovku? 

Co se závodů týče, tak ať nefotí všechno. Já se o to na začátku snažil a byla to pěkná blbost. Méně je více a to platí i tady. Pocit, že musím vyfotit každého a všechno vyústí jen v obrovskou a nudnou galerii někde na facebooku.

Co se závodů týče, tak ať nefotí všechno. Já se o to na začátku snažil a byla to pěkná blbost. Méně je více a to platí i tady. Pocit, že musím vyfotit každého a všechno vyústí jen v obrovskou a nudnou galerii někde na facebooku.

Baví vás focení motoristického sportu? Koukněte na stránky Milana Kubína Czech Road Racing pro další inspiraci!