ND filtry neboli neutrálně šedé filtry se hodí na vytváření speciálních efektů a pořízení fotografií, kterých jiným způsobem docílíte jen velmi obtížně. Pomocí ND filtru získáte delší dobu expozice a můžete lépe rozmazat pohyb. Vytvoříte tak zasněné snímky nebo se zbavíte lidí stojících v záběru.

V dnešní době, kdy v počítači dokážeme udělat všelijaké efekty, by se skoro zdálo, že už nemá cenu používat na objektivu speciální filtry. Je ale několik výjimek a ND filtry jsou jednou z nich.

Co je ND filtr

Samotná zkratka ND značí Neutral Density, do češtiny obvykle překládané jako neutrálně šedý. Jde o sklo, které je jen tmavé, ale nijak neovlivňuje barvy nebo jiné aspekty obrazu.

ND filtry jsou dostupné v různých stupních síly od těch, které propustí polovinu slunečních paprsků (ND2), po silně tmavé, které propustí pouhou tisícinu dostupného světla (ND1000) nebo i méně. Zde v závorkách uvádím jedno z možných označení filtrů, v praxi se bohužel používají nejméně tři různé systémy pojmenování. Vždy je ale lze převést mezi sebou.

Proč ztmavovat obraz

Na první pohled je nesmysl přicházet o cenné světlo a při „normálním“ focení to skutečně nechceme. Ale jsou speciální případy, kdy je tato pomoc vítaná.

Obecně řečeno se obvykle jedná o situace, ve kterých chceme dosáhnout dlouhé doby expozice a tím rozmazat nějaký pohyb. Částečně je sice možné prodloužit expozici zvolením velké clony, ale to nemusí vždy stačit a někdy ani toto řešení nechceme nebo nemůžeme použít.

Hlavní důvod – voda

Zdaleka nejčastěji se ND filtry používají ve spojení s vodou. Rozmazáním jejího pohybu dostanou fotografie mnohem klidnější až éterický charakter.

První záběr ještě ukazuje, co lze (občas) vyfotit bez ND filtru jen s nastavenou vysokou clonou. Vzhledem k tomu, že celá scéna je v lese, světla bylo i tak málo a to dovolilo prodloužit expozici až na 15 sekund:

Nicméně jen s použitím ND filtru je možné snížit clonu z F22 na F2.8 (tj. 64× větší otvor) a zachovat řádově stejnou délku expozice:

Pokud by vodopády nebyly na takto tmavém místě, ND filtr by byl nutný už jen na to, abychom vodu vůbec dokázali rozmazat (i s vysokou clonou).

Snad úplně nejklasičtější použití ND filtrů můžeme sledovat na fotografiích mořského pobřeží. Zde jeden příklad, kde díky filtru ND1000 bylo i za dne dosaženo expozičního času 3 minuty. Tím jednak došlo k přeměně příboje na lehčí mlhu a také k efektnímu rozmazání oblohy.

Stativ a další triky

Z předchozích časů vyplývá, že není možné držet fotoaparát v ruce a je potřeba slušná podpěra.
Protože se obvykle fotí na přírodních místech, nestačí spoléhat na to, že najdeme vhodnou zídku na položení foťáku, stativ je tím pádem nezbytný.

Dobrou praxí je také vypnout stabilizaci obrazu, která by ve spojení se stativem mohla obraz naopak roztřást. Pro co nejlepší výsledek doporučuju také nastavit spoušť s časovou prodlevou, aby se zabránilo chvění vzniklému zmáčknutím spouště rukou.

Jakou sílu filtru

Jak už bylo zmíněno výše, ND filtrů je celá řada. V praxi se používají obvykle varianty od ND8 do ND1000. Jak ale zvolit sílu, která vám bude nejvíc vyhovovat?

Bohužel to není tak snadné, protože pro rozdílné příležitosti se může hodit jiná síla filtru. Pokud chcete silně rozmazat vodu nebo oblohu na denním světle minutovými expozicemi, může se vám hodit jedna z velmi temných variant. Naopak například při focení s bleskem v exteriéru potřebujeme kvůli technickým omezením prodloužit expoziční čas jen k 1/200 s (například z 1/1000 s), k čemuž stačí filtr síly kolem ND8.

Můžete si pořídit jeden konkrétní filtr, případně i dva různé, ale moje oblíbené řešení jsou dva polarizační filtry nasazené za sebou (vzdálenější od fotoaparátu musí být lineární). Tato kombinace vytváří dohromady ND filtr s variabilní silou, která se mění s jejich natočením proti sobě.

Variabilní ND filtr

V poslední době se prodávají i hotové filtry, které obě polarizační skla obsahují, a získáte tak kompaktnější variabilní ND filtr, který většinou dává i kvalitnější obraz než ona složenina dvou filtrů (některé druhy prý také redukují polarizační efekt).

U polarizačního řešení by se mělo dávat ND do uvozovek, protože nedochází jen k pouhému ztmavení obrazu, ale i redukci různých odlesků a tím přece jen ke změně scény. Na druhou stranu tento efekt může být žádoucí, takže variabilní ND filtr je obvykle velmi dobrá náhrada skutečného ND filtru.

Při použití ovšem musíme dávat pozor na extrémní úhly natočení. Pokud jsou polarizační filtry natočené na sebe téměř kolmo, nemělo by procházet prakticky žádné světlo. Nicméně nějaké přece jen pronikne, ale má tak silně pozměněné barvy, že jsou snímky obvykle nepoužitelné. Je tedy nutné se těmto nejkrajnějším polohám vyhnout (byť jsou lákavé, protože velmi protáhnou expoziční časy).

Variabilní ND filtr je podle mě univerzální volbou pro většinu situací a skutečný ND filtr bych pořizoval, pokud se specializujete na nějakou konkrétní situaci (focení moře apod.) a chcete získat naprosto maximální kvalitu obrazu.

Lidé

Jak vidno na minulé sérii záběrů, neutrálně šedé filtry jsou vhodné i na rozmazání pohybujících se lidí. Rozmazané tržiště asi nemá příliš smysl, ale velice praktický je tento doplněk při focení městských památek, kde procházejí turisté. Díky dlouhým časům se jejich pohyb natolik rozmaže, že se stanou prakticky neviditelnými. Problémem jsou pouze další fotografové, kteří setrvávají na jednom místě a ani dlouhé expozice je nedostanou ze záběru.

Další možnosti

Kromě jednoduchého neutrálního filtru, respektive jeho variabilní varianty, existuje i tzv. přechodový ND filtr (graduated neutral density filter), který je na jedné straně čirý a uprostřed přejde do temného odstínu.Tyto filtry jsou dostupné nejen v běžné kulaté verzi, ale i jako obdélníkové kusy skla nebo plastu.

Spodní část přechodového ND filtru dokáže propustit veškeré světlo, zatímco horní část filtru naopak záběr ztmavuje. Takovýto filtr můžete využít například při focení krajiny, kde je obloha příliš světlá a popředí příliš tmavé – díky přechodovému ND filtru tento problém s vysokým dynamickým rozsahem scény jednoduše překonáte.

V dalším článku se na použití přechodových filtrů zaměříme podrobněji.