Fotografický filtr je pro většinu lidí kulaté sklíčko, které se šroubuje na přední stranu objektivu. Jenže co když je váš objektiv příliš dlouhý či široký, nebo chcete filtr při focení posouvat? Pro tyto případy existuje množství různých řešení – od relativně standardních až po vysoce speciální, určené jen pro jeden jediný typ objektivu.

Na problémy s běžnými kruhovými filtry (angl. screw-in filters) narazíte ve třech hlavních případech:

• u silných teleobjektivů s velkou světelností,
• u ultraširokých objektivů s obřím úhlem záběru,
• a také v případech, kdy by sice kruhové filtry na objektiv šly nasadit, ale neposkytují dostatečné možnosti, a musíte sáhnout po filtrech obdélníkových.

Někdy se mohou řešení trochu prolínat, ale vezměme vše popořádku.

Filtry pro teleobjektivy

První problémovou kategorií jsou silné teleobjektivy, obzvlášť ty s vysokou světelností. Jejich zásadní nevýhodou je velký průměr předního optického členu (čočky), takže běžný filtr by musel být obrovský kus skla, který by byl těžký, křehký a drahý. Komplikované by také bylo použití polarizačního filtru, protože na dlouhém objektivu by se ocitl daleko od fotografa, a bylo by obtížné s ním otáčet.

Proto mívají profesionální teleobjektivy vzadu, kousek od bajonetu, slot na speciální zásuvné filtry (drop-in nebo slip-in filters).

Popsané problémy se tím řeší, samozřejmě za cenu speciálních filtrů pro právě tento objektiv, které na svých ostatních objektivech nemůžete použít.

Zajímavostí je, že slot na tyto speciální zadní filtry se nachází i v několika adaptérech pro konverzi mezi různými bajonety. Známější je Canon adaptér z bajonetu EF na RF (Canon vyrábí tři tyto adaptéry a jen jeden umožňuje vkládat filtry) a například Breakthrough Photography vyrábí adaptér z PL bajonetu na Canon RF opět s možností filtrů. V těchto případech jste limitovaní výběrem objektivů na bajonet, který je vašemu aparátu vlastně cizí, ale velkým kladem je, že všechny filtry budou fungovat s jakýmkoliv připojeným objektivem.

Pro zásuvné filtry bývá zvenku přístupné kolečko, které umožňuje otáčet s polarizačním filtrem skrytým uvnitř objektivu.

Problémy s ultraširokými objektivy

Zatímco teleobjektivy jsme zvládli vyřešit v jedné kapitole, u ultraširokých objektivů je k dispozici více různých přístupů.

Problém se širokými ohniskovými vzdálenostmi je, že někde kolem ohniska 16 mm a méně (v přepočtu na full frame) začíná být úhel záběru tak obrovský, že zašroubovat dopředu filtr znamená zároveň dostat do obrázku i nové černé okraje.

To byl ten jednodušší problém. Horší je, že některé objektivy mají přední čočku tak vypouklou, že o použití šroubovacího filtru nelze vůbec uvažovat.

Obdélníkové filtry

Několik firem vyvíjí systémy pro přichycení obdélníkových filtrů před objektiv, například Cokin, Lee nebo NiSi. Trik spočívá v tom, že skleněné filtry jsou větší než přední strana objektivu. Jejich držák se buď našroubuje do filtrového závitu na objektivu, nebo se jednoduše přicvakne zvnějšku.

V obou případech se držák okamžitě rozšiřuje, aby nezasahoval do záběru, a úchyty na skleněné obdélníky jsou umístěny dál po stranách. Na objektiv s průměrem deset centimetrů se tak nasadí například sada filtrů o šířce 150 mm. Píšu „sada“, protože držáky mají obvykle více pozic, takže lze použít například polarizační, ND a barevný filtr dohromady. Anglické označení pro tento typ filtrů je nejčastěji slot-in filters.

Tyto systémy nejsou určeny pouze pro objektivy, kde jsou poslední možností – naopak jsou mnohem univerzálnější právě proto, že umožňují použití obdélníkových filtrů. Hlavní výhodou je možnost využití přechodových ND filtrů (graduated neutral-density filters), které slouží ke ztmavení oblohy nebo jiné světlé části snímku. Díky držáku lze filtr posunout nahoru či dolů podle potřeby, což u šroubovacích filtrů není možné.

Zadní držák filtru

Od poměrně standardních řešení přecházíme k systémům dělaným na míru konkrétním objektivům. U několika ultraširokých „skel“ můžete narazit na držák filtru, který je uvnitř objektivu v oblasti bajonetu, a podle typu dovoluje vložit buď gelové nebo pevné filtry.

Filtry jsou v přesně daném tvaru bez jakýchkoliv okrajů, takže po zapadnutí na místo s nimi nelze hýbat. To vylučuje použití polarizačních filtrů, které je třeba otáčet, i šedých přechodových filtrů, které potřebují doladit posouváním. 

Zdaleka nejvíc používané jsou tu prosté šedé filtry na ztmavení celého obrázku a tím prodloužení expozice.

Nevýhoda tohoto přístupu je, že pro změnu filtru musíte odmontovat objektiv z těla fotoaparátu a navíc pracujete s malými dílky folie nebo skla, které se snadno zašpiní. Obojí je krkolomné i v běžných podmínkách, natož v prašném nebo větrném prostředí.

Pokud mluvíme o gelových filtrech, mají i ekonomický bonus: Fotograf je snadno vyřízne z relativně dostupné folie/gelu pro změnu barvy světel.

Držák zadních filtrů je někdy přímo součástí objektivu už z výroby a například Sony 12-24/2.8 dodává k objektivu i šablonu, podle které vystřihnete svoje vlastní filtry. Pro několik objektivů najdete speciální držáky od třetích firem (např. Haida), které se namontují místo zadního originálního dílu a jsou na míru konkrétní značce a typu objektivu.

Zadní šroubovací filtry

Poslední neobvyklou kategorií jsou filtry vkládané před bajonet, které se šroubují do zadního závitu podobného tomu, který bývá na objektivu vpředu.

Na tento způsob uchycení filtru jsem narazil například u objektivů Laowa 10-18/4.5-5.6 nebo Brightin Star 9/5.6. Používají se tu menší filtry (37 a 34 mm), cenově příznivější než běžné profesionální průměry 77 či 82 mm.

Je to takový mezikrok mezi standardním a nestandardním systémem. Ale i když šroubování zní snadno, z webových recenzí je zřejmé, že otáčet filtrem těsně kolem bajonetu je titěrná a rozhodně ne pohodlná práce.

A nebo bez filtrů?

Popsané systémy přijdou vhod u extrémních ohnisek. Ale stává se i to, že některé neobvyklé objektivy nemají filtry řešené vůbec. Často jde o obchod něco za něco: Přijdete sice o pár efektů, ale můžete díky zvláštnímu záběru získat jiný pohled na svět, což také není k zahození. A nakonec bude fotografie vždy o tom, využít možností, které zrovna máme.