Focení miminek je velmi populární, protože každý chce mít fotky svých dětí na památku, a to už od jejich narození. Velmi oblíbeným stylem focení je newborn, tedy focení novorozených miminek. Nyní se podívejme, co k takovému focení budete potřebovat a jak na to.  

Newborn focení se fotí s miminky do 14 dní věku, jelikož miminko si v tomto krátkém časovém období pamatuje svou polohu z bříška, která je mu příjemná, tudíž se do ní dá krásně polohovat a většinu času ještě spí. 

Po uplynutí 14 dnů už miminko tolik nespí. Čím je starší, tím více mu sílí chrupavky a už není vhodné ho motat do klubíčka (občas se setkáte se slovem z angličtiny – používá se „wrapovat“). Toto je třeba potenciální klientce zdůraznit a říct jí, aby se vám ozvala ideálně už z porodnice. Je dobré si stanovit termín dopředu, aby se klientce také lépe plánovaly návštěvy lékaře a všeho, co je okolo novorozeného miminka potřeba. 

Co je potřeba k newborn focení?

Newborn focení je opravdu těžká disciplína, jedno focení trvá v průměru 3,5 hodiny. Záleží, jaká je s miminkem spolupráce, jak často má hlad, jestli je klidné, zda dobře usne nebo pláče, jestli mu je příjemné, když se ho fotograf dotýká a manipuluje s ním. Potřebujete:

Trpělivost – přesně řečeno – velkou dávku trpělivosti, protože občas miminko tři hodiny pobrekává a vy s ním potřebujete manipulovat a uspat ho. Určitě se hodí nějaké minimální znalosti, jak s miminkem zacházet. Pokud s newborn focením začínáte a nemáte ještě s miminky zkušenost, například nevíte, jak s nimi manipulovat, doporučuji návštěvu u laktační poradkyně nebo nějaké jiné dětské specialistky.

Beanbag (speciální fotící polštář s konstrukcí), podkladové látky, polohovací mísa, polohovací polštářky.

Rekvizity – pro začátek stačí pár wrapů (šátků na zabalení miminka) a později můžete pořídit postýlky, kyblíčky, čepičky, oblečky, čelenky, kožešiny…

Teplo – Je potřeba v místnosti zajistit větší teplo než normálně.

Bílý šum – miminko je na bílý šum zvyklé v bříšku a snáze při něm usíná.

Objektiv – nejlépe pevný objektiv 35 mm, 50 mm nebo obojí, hodí se i nějaký makro objektiv, pokud chcete fotit i detaily.

Dudlík – velmi pomáhá uklidnit miminko. Jde o to, že miminko dudlá dudlík, soustředí se na něj a nevnímá tolik, že s ním manipulujete.

Jak na samotné focení

U focení miminka jsou dle mého nejdůležitější tyto věci:

• svícení

• pózování

• kompozice

• úhel focení

Svícení

Svícení je nepostradatelná a hlavní součást veškeré fotografické tvorby. Nejinak je tomu u newborn focení. Miminko můžete fotit buď v přirozeném světle nebo můžete fotit umělým osvětlením. Výhody a nevýhody jsou celkem známé.

Přirozené světlo je měkké a vypadá nejpřirozeněji. Nevýhodou je závislost na počasí. Nikdy nevíme, jaké světelné podmínky budou, a to dokonce ani v rámci jednoho focení. 

Co se týče umělého světla, tedy záblesku – používá se velký deštník a nastavuje se co nejměkčeji, abychom dosáhli co nejpřirozenějšího světla. Výhodou záblesku je, že po celou dobu focení máte stejné světelné podmínky.

Já osobně používám pouze přirozené světlo, nikdy jsem miminka jinak nefotila. Fotografky, s nimiž jsem hovořila, které si prošly různými typy svícení zdůrazňují, že záblesk je u miminek tou úplně nejlepší formou svícení. Nespornými výhodami jsou stále stejné světelné podmínky a výrazné zkrácení postprocesu. 

Základ je nasvítit miminko shora směrem od hlavičky, s čímž souvisí i úhel focení a dále polohování miminka. Miminko se napolohuje tak, aby byla co nejlépe podložená hlavička, přiměřeně natočená k foťáku, hlídáme si dopad světla na hlavičku a případně na ručičky miminka a poté také úhel focení. 

Můžete zkusit fotit i v protisvětle, ale stíny na obličeji musí vypadat hezky, podobně jako u klasického portrétu. Výrazného dramatického svícení se vyvarujeme (speciálně svícení odspodu). Miminko je jemné, něžné a chceme, aby tak vypadalo i na fotkách. Dramatické osvětlení by nám jemnost zkazilo.

Úhel focení

U newborn focení je úhel jeden ze stěžejních bodů. Podívejme se na rozdíl oproti klasickému portrétnímu focení.

U portrétního focení můžete více experimentovat. Můžete zkusit více úhlů, a pokud postava a celková dispozice modelky bude vypadat ve fotoaparátu lichotivě, můžete si těch úhlů dovolit více. Můžete třeba zvolit směr a úhel focení odspodu kvůli optickému prodloužení nohou. Pokud bude fotografie vypadat celkově dobře, není důvod, proč ji takto nevyfotit. 

U newborn focení je všechno trošku přísnější. Focení od nohou miminka se vůbec nedělá (pokud zrovna nefotografujete detail). Vždy se úhel a směr foťáku řeší tak, aby hlava miminka byla k foťáku co nejblíže a nejvíce vynikla. Důležité je, aby nebylo vidět miminku do nosních dírek.

Nosní dírky jsou neskutečně limitující, protože nos malého miminka není dovyvinutý a do nosních dírek je tedy miminku zepředu vidět (dospělému člověku nikoli). Tedy je třeba co nejlépe napolohovat miminko, podložit hlavičku, fotit seshora a lehce zkoseně.

Polohování miminka

Polohování miminka je ta nejsložitější část newborn focení. Existují jasně pojmenované polohy a každá fotografka má pár nejoblíbenějších, které nejčastěji používá. Vše se odvíjí od toho, jak miminko spolupracuje a jestli se jej podaří uspat. U většiny miminek se povede, že cca na 45 minut tvrdě usnou, a to je ta správná chvíle polohovat miminko na beanbagu. 

Nicméně, s menším procentem miminek se tvrdé usnutí nepodaří, a tam záleží na vašem rozhodnutí, jestli se do polohování na beanbagu pouštět nebo jestli miminko rovnou zabalit a dát do mísy, košíčku apod.

Já za sebe mohu říci, že i když miminko spát nechce a je neklidné, vždy se snažím nějakou napolohovanou fotku miminka na beanbagu vyfotografovat, protože maminka po takových fotografiích touží zpravidla nejvíce. Je také dobré si stanovit nějaké workflow, aby přechod z jedné polohy do druhé byl plynulý. Zmíním pár póz, které používám:

Side-lying pose (boční poloha)

V této poloze leží miminko na boku. Ruce má u sebe složené pod hlavou. Miminku srovnám i nohy, aby póza vypadala hezky. Nesmím zapomenout dobře vypodložit hlavičku. Mohu použít pro efekt polštářek, který si může miminko držet.

Potato sack (poloha „na bramboru“)

Miminko je pořádně zabalené („zawrapované”), má skrčené nožičky a ruce má skrčené pod bradou, aby ji trošku podpíraly. Wrap je pořádně stažený zezadu u krku, aby hlava dobře držela a byla podepřena z obou stran (z jedné strany ruce pod bradou z druhé stahuji wrap). Ruce mohou pod bradou vykukovat, ale nemusí, jak budete chtít. Miminko v podstatě stojí na tzv. flokati kožešince na beanbagu a zespodu je vypodloženo, aby dobře „stálo”.

Chin on hands (tvářička / hlavička na rukou)

Tahle poloha se často dělá na beanbagu, na postýlce nebo v košíčku či kyblíčku. Já ji moc ráda dělám právě v kyblíčku. Ruce složíme pod bradu a buď nám asistentka hlavu přidrží ve vertikální poloze (kdy ruku na fotografii následně vyretušujeme) nebo je zkrátka hlava mírně na stranu, protože miminko ji úplně rovně samo neudrží. 

Může se velmi výjimečně stát, že v této poloze setrvá miminko poté, co asistentka hlavu přidrží a následně hlavu zkusí pustit. V tom případě máme velké štěstí a nemusíme nic retušovat. Já osobně hlavičku často nechám mírně na stranu. 

Důležité je též zmínit, že pokud se chystáte fotit pro klienty, je dobré z každé polohy „vytřískat maximum”. Tedy, když už se vám podaří miminko pěkně napolohovat – vyfotíte jej třeba:

• U boční polohy nejprve od hlavy po směru světla, poté seshora, dále portrét a detail hlavy a ručiček tak do půli těla. Dále nasadíte čepičku, obalíte tělíčko nějakým wrapem, u holčičky vystřídáte čelenky. Takže ve výsledku z každé pózy můžete mít pěknou řádku fotografií do klientského portfolia, takže maminka bude mít velký výběr.
• U polohy na bramboru fotíte pro změnu zepředu, po světle, v protisvětle a uděláte detail tváře. Vložíte do rukou hračku, nasadíte čepičku, u holčiček čelenku a máte opět minimálně pět fotografií k výběru pro klientku. 

Kompozice

Na kompozici samozřejmě velmi záleží. Můžete se řídit zásadami kompozice pro normální portrét nebo krajinu. Co se týče mě, vybírám kompozice hodně intuitivně a pocitově. 

Co mohu zmínit, a co určitě používám, je zlatý řez a pravidlo třetin, středovou kompozici a linie, které řeším převážně u dřevěné podlahy jako podklad či pozadí. 

Důležité je si v obraze trošku uklidit (např. látku na beanbagu pořádně srovnat a natáhnout), aby pozornost na fotografii nepřitáhla shrnutá látka, ale samotné miminko. Je také dobré si dopředu ujasnit, zda máte rádi spíše hodně ostré fotografie, kdy je ostré nejen jedno oko miminka, ale i druhé. Dále ostrý a zřetelný zbytek těla nebo spíše preferujete opravdu jenom oči a zbytek fotografie necháte rozostřené – podle toho se samozřejmě rozhodnete, jaký objektiv zvolíte a jak nastavíte fotoaparát (především clonu). 

Zvláštní pozornost je třeba věnovat také samotné retuši. Miminko je těsně po porodu hodně červené, plné barevných flíčků, pupínků atd., které žádná maminka na fotografiích mít nepotřebuje a samotný fotograf se také takovou fotografií úplně chlubit nechce. 

Zkrátka – stručně řečeno – je třeba si s pletí miminka pořádně vyhrát v nějakém retušovacím softwaru, třeba právě v Zoner Photo Studiu X.